Vlivný senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu dále povede Miroslav Plevný z hnutí STAN. Volbu výboru vzalo ve čtvrtek na vědomí plénum senátu. Plevný na sebe upozornil hlavně odporem proti návrhu bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na seškrtání podpory pro solární elektrárny. Nakonec byl úspěšný a donutil minulou vládu tento pochybný návrh stáhnout.

Jen málo politiků je mezi investory do obnovitelných zdrojů energie tolik populárních jako Miroslav Plevný. Ten se totiž loni stal hlavním tahounem odporu proti přílepku, kterým chtěl Zbyněk Stanjura prosadit krácení podpory solárním elektrárnám z let 2009 a 2010. Pokud by tento pochybný záměr prošel, poškodil by pověst České republiky v zahraničí a nejspíš by vedl k prohraným soudním sporům a arbitrážím.

Kdopak má účtenky za 15 let?

Podle zdrojů Ekonomického deníku byl Stanjurův návrh individuálních kontrol ziskovosti připraven úmyslně tak, aby jej málokdo dokázal splnit. Vlastníci elektráren by totiž museli předložit všechny účtenky a doklady za posledních 15 let. To není reálné, hlavně v případech, kdy došlo k prodeji elektrárny jinému majiteli. Stát by sice ušetřil zhruba 25 miliard korun na provozní podpoře, avšak za cenu znehodnocení soukromých investic a bankrotu mnoha firem.

ministři
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) diskutuje s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Foto: Úřad vlády

Právě Plevný patřil mezi nejostřejší kritiky Stanjurova návrhu. „Kontroly se budou vztahovat na 1400 firem. Nic dobrého to nepřinese, v praxi je to neproveditelné. Individuální kontroly jsou také v rozporu s notifikací podpory obnovitelných zdrojů, kterou odsouhlasila Evropská komise,“ připomněl Plevný loni v červnu.

Mohlo by vás zajímat

Lex Plyn jako rukojmí

Situace došla až tak daleko, že senát pohrozil zablokováním další novely energetického zákona, známé pod označením Lex Plyn. Tedy změny, která měla za cíl urychlit výstavbu nových plynových elektráren. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy senátoři zvolení za STAN, ODS, TOP09 a KDU-ČSL blokovali legislativní návrhy vlády tvořené těmi samými stranami. Nešlo tu jen o fotovoltaiku; senátoři měli dojem, že vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ignoruje jejich názory a tlačí nové zákony na sílu.

senátoři
Senátoři z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu při jednání o novele Lex Plyn v červnu 2025. Foto: David Tramba

Plevný a jeho kolegové ze senátu nakonec uhráli málo vídané vítězství. Poslanecká sněmovna ustoupila a na konci loňského června odhlasovala vyškrtnutí individuálních kontrol solárních elektráren z let 2009 a 2010. Shodu zde senátoři našli s poslanci hnutí ANO. „Vždy jsme protestovali proti individuálním kontrolám. Je to retroaktivní zásah, který je proti pravidlům Evropské unie a nepřináší žádné dodatečné příjmy do státního rozpočtu,“ prohlásil tehdy poslanec Roman Kubíček (ANO).

Na Chebsku drtivě vítězí

Po nástupu nové vlády se situace změnila. Miroslav Plevný se zařadil mezi kritiky některých legislativních návrhů kabinetu Andreje Babiše. V srpnu například kritizoval podobu nového stavebního zákona. „Veřejnosti při každodenním uplatňování zákona nepomůže ani důvodová zpráva. Ta je prakticky nepoužitelná, protože ji přepsal koaliční komplexní pozměňovací návrh,“ upozornil Plevný.

Bývalý místostarosta Chebu Plevný se stal senátorem v říjnu roku 2020, kdy v druhém kole s velkým náskokem porazil kandidátku hnutí ANO. Situace se opakovala v letošním říjnu. Plevný získal na Chebsku v druhém kole 71 procent hlasů, zatímco kandidátka hnutí ANO Sandra Tsoukernik měla necelých 29 procent.