Neděle, 1. srpna, 2021

Hospodářský výbor dnes projednal dvě novely z oblasti dopravy. Možnost konzervace dráhy nepodpořil

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Novelu zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích i novelu zákona o dráhách projednala sněmovna ve druhém čtení. Na garančním Hospodářském výboru se dnes diskutovalo zejména o historických vozidlech, délce platnosti evidenčních kontrol či možném rozšíření stanic STK. V drážní oblasti znovu rezonovalo téma konzervace drah, kterou výbor nakonec nepodpořil. Opětovně také padala řada otázek týkající se sankčního systému strojvedoucích.

Zákon o provozu vozidel na pozemních komunikacích

Ministerstvo dopravy novelu zákona předložilo kvůli nutnosti plnění unijních závazků České republiky, které souvisejí s harmonizovanou agendou schvalování vozidel. Pro ministerstvo dopravy je v zákoně založena rozsáhlá působnost pro dozor nad trhem vozidel. Novela ale zároveň obsahuje i další body, které s unijními závazky nesouvisí a vyplývají z vnitrostátních požadavků či představují reakci na nedostatky v segmentu. Sněmovna již zákon projednala ve druhém čtení, v rámci něhož byla přijata celá řada pozměňovacích návrhů.

„Očekáváme, že bude rozsáhlá diskuze nad tématem historických vozidel i problematice platnosti evidenčních prohlídek, které představují jednu z podmínek pro registraci vozidla. Zde míříme na to, abychom v souvislosti s digitalizací neobtěžovali lidi více než musíme,“ uvedl náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva.

Evidenční kontroly vozidel

Poslanec Martin Kolovratník podotknul, že stejně jako novela zákona o drahách i novela zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích má asi půlroční zpoždění. Pokud by se zákon nepodařilo sněmovně projednat ve třetím čtení, znamenalo by to velké komplikace. Zároveň předložil několik pozměňovacích návrhů: 

„Navrhoval jsem v určitých variantách změny prodloužení platnosti evidenčních prohlídek. Je to jedna ze snah o digitalizaci, aby se občanům co nejvíce ulevilo. Dřív to mělo opodstatnění, když policie neměla možnost online zkontrolovat, komu vozidlo patří. Dnes je lhůta stanovena na jeden měsíc, ministerstvo navrhuje dva roky. Já jsem předložil varianty tři měsíce, půl roku a rok. Shodli jsme se na kompromisním jednom roku,“ řekl Martin Kolovratník.

Poslanec Leo Luzar se přiklonil k původnímu návrhu ministerstva dopravy, tedy ke dvou letům. Podle něj je třeba, aby byla lhůta stejná jako platnost technické kontroly.

Poslankyně Zuzana Ožanová uvedla, že původně byla proti tomu, aby se doba platnosti prodlužovala z jednoho měsíce na dva roky.

„Přesvědčily mě argumenty ministerstva, ale i zákon o pravidlech silničního provozu, podle kterého za přestupky silničního vozidla je odpovídá ten, kdo je zapsán v registru. Pokud tedy dojde k prodeji vozidla a kupující auto nezaeviduje, všechny částky za špatné parková nebo třeba překročení rychlosti platí původní vlastník vozidla. Dotyčný sice může požádat na registru vozidel o zjednání nápravy, nicméně platnost evidenční kontroly je jeden měsíc. Náprava ale nelze zjednat, protože není možné splnit podmínku evidenční kontroly auta, které není v jeho vlastnictví,“ uvedla Zuzana Ožanová s tím, že za vhodný považuje původní návrh ministerstva dopravy.

Historická vozidla

Pozměňovací návrh k veteránům předložil poslanec Pavel Juříček.

„Jeho podstatou je v té části, kde trh nefunguje, převod na místně příslušný úřad, který by měl dát povolení k provádění historické působnosti. Cílem je jednoznačně definovat orgán státní správy, který by to povolování pro provádění testování udělal, stanovit zákonné podmínky pro právnické osoby, doplnit výkon státní správy a státního dozoru, přestupky a sankce a sazebník sazebníku správních poplatků,“ vysvětlil Pavel Juříček a upozornil na to, že tento návrh nebyl projednán s asociací krajů, na které by nové kompetence připadly.

Další pozměňovací návrhy se týkaly technických kontrol u historických vozidel, které doposud vykonávaly právnické osoby pověření Mezinárodní federací historických vozidel. 

„Podle zkušeností nehodovost historických vozidel způsobená jejich technickým stavem je zanedbatelná. Historická vozidla mají i velkou kulturní hodnotu a měli bychom podpořit ty, kteří se starají o její zachování,“ řekla předkladatelka pozměňovacích návrhů Zuzana Ožanová. Výbor však ani jeden z nich nepodpořil.

Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva poukázal na to, že problematika historických vozidle původně součástí novely být neměla. Jedná se o reakci na poslanecký návrh, který vznikl při prvním čtení.

„Proběhlo několik jednání. Vymezili jsme se proti tomu, aby byla subjektu, který na trhu aktuálně působí, ze dne na den odebrána agenda. A na druhé straně, aby správním orgánům přibyla agenda, aniž by bylo možné se k tomu vyjádřit. Spojili jsme se se všemi dotčenými subjekty a diskutovali jsme o tom, zda by byli ochotni přistoupit nějakým kompromisům, které byly předznamenány v návrhu, který má dnes podobu poslaneckého návrhu pana poslance Juříčka,“ řekl Jakub Kopřiva.

Doplnil, že klubová atestace by se prováděla i nadále a technický stav vozidla by se prověřil technickou kontrolou. Podle něj není ministerstvo dopravy ochotno podpořit žádné jiné řešení, protože by to zasáhlo vztahy, které dnes na trhu existují, a to bez přechodného období. Zároveň vyjádřil závazek ministerstva v příští vládní novele tuto agendu řešit tak, aby řádně prošla mezirezortním jednáním a všichni dotčení by se mohli vyjádřit.

Rozšiřování stanic STK

„Zarazil mě nesouhlas ministerstva dopravy s rozšiřováním stanic, přestože jsme o tom v minulosti debatovali. Upozornil na to, že stávající stanice STK aktuální situace zneužívají,“ uvedl poslanec Jiří Bláha.

Poslanec Leo Luzar vysvětlil, že stávající stav brání jakémukoli rozvoji souvisejícímu s automobilovou technikou. Aktuálně totiž zákon neumožňuje udělit licenci ani na základě výjimky.

Řada členů výboru oponovala s tím, že aktuálně není s STK žádný problém. Otázkou však zůstává budoucnost a rychlý vývoj technologií, na který nedokážeme reagovat.

Podle poslance Martina Jurečky proběhla změna v oblasti STK už před čtyřmi roky a z terénu nemá žádné informace o tom, že by současné stanice STK nestíhaly. Podobně se vyjádřila i poslankyně Květa Matušovská, která uvedla konkrétní údaje týkající se obsazenosti stanic STK v Pardubickém kraji z loňského roku. Vytíženost stanic u osobních automobilů byla 65procentní, u těch nákladních šlo o 51 procent. Dle jejího názoru jsou tak současné kapacity dostačující.

Ministerstvo podotklo, že již nyní má potíže současnou sít stanic STK kontrolovat. Pokud by se tedy počet stanic rozrostl, byla by situace ještě horší.

Zákon o dráhách

I tato novela byla připravena v reakci na požadavky Evropské unie, konkrétně směrnice o interoperabilitě železničního prostoru v Evropské unii, směrnice o bezpečnosti a 17 unijních prováděcích předpisů. 

Martin Kolovratník, který je zároveň i určeným zpravodajem zákona, upozornil na to, že zákon jsme měli přijmout již v polovině října loňského roku. Pokud by se neprojednal nyní, pro železnici by to představovalo velký problém.

Konzervace dráhy

„Tato problematika byla intenzivně řešena již v únoru. Návrh je dobrý, ale byl nešťastně komunikován tak, že Správa železnic chce cíleně likvidovat lokálky a regionální železniční tratě. Záměrem návrhu je však to, že pokud nikde není žádný zájem ani žádná objednávka a všechny cesty selžou, teprve poté může být uplatněn institut konzervace dráhy,“ uvedl Martin Kolovratník.

Upřesnil také, že nejde o rozprodání ani zrušení dráhy. Těleso stavby sice nemusí zůstat provozuschopné, nicméně liniová stavba nezmizí. Návrh diskutoval jak s dopravní fakultou ČVÚT, tak s odborníky na dopravu i jednotlivými samosprávami.

Podle něj se jedná o nástroj pro lepší udržitelnost regionálních tratí. „Dáváme tak objednavatelům určitou motivaci, aby měli nějakou smysluplnou objednávku a postavili se k tomu čelem.“

Podmínky pro možnou konzervaci by byly splněny, pokud by na trati projelo méně než určitý počet jak osobních, tak nákladních vlaků. 

„Dramaticky jsme snížili čísla na tři sta osobních vlaků za rok, což i po průzkumu trhu v 90 procentech případů kopíruje i turistické tratě se sezónním provozem. Do inovovaného návrhu jsme vložili pojistku, že pokud Správa železnic o konzervaci zažádá, bude to provedeno správním řízením s účastníky kraji,“ doplnil Martin Kolovratník.

Podle Ondřeje Polanského je největším problémem likvidace železničního svršku a vybagrování lože. Pokud k tomu dojde, obává se, že šance na obnovení trati je minimální. Vyžadovalo by to totiž zpracování EIA a postavení trati dle nových norem. 

Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva vysvětlil, že možnost odstranění svršku je v návrhu skutečně uvedena, nicméně nejedná se o povinnost. Zopakoval, že návrh má řešit mimo jiné situace, kdy dnes Správa železnic investuje nemalé prostředky do obnovy trati, na kterou však následně není objednána žádná doprava.

Ministerstvo dopravy dále vysvětlilo, že pokud by byla dráha zrušena, přestává být dráhou, a to i v případě, že by její těleso zůstalo zachováno. V případě obnovy by tak musela být budována podle současných parametrů. Naopak v případě konzervace dráhou být nepřestává, a pokud by se v budoucnu měla obnovit, lze tak učinit podle současných požadavků. Nejednalo by se tedy o novostavbu.

Poslanec Martin Jurečka upozornil na to, že pokud takový návrh přichází formou pozměňovacího návrhu a není zapracován v řádném legislativního procesu, vyřazuje se z debaty řada organizací, kterých se to pak týká.

Výbor nakonec pozměňovací návrhy ke konzervaci tratí nepodpořil. Odhlasoval ale návrh Poslance Ondřeje Polanského, podle kterého se má možnost konzervace tratí z novely úplně vypustit.

Sankční systém strojvedoucích

Hospodářský výbor se znovu vrátil k intenzivně diskutované problematice sankčního systému strojvedoucích, který je reakcí na loňské nehody na železnici.

„Mám stále jeden problém. Drážní bezpečnost není závislá pouze na strojvedoucích, ale i na dalších osobách, jako jsou třeba dispečeři či posunovači. Proč tedy sankční systém postihuje pouze jednu skupinu zaměstnanců,“ tázal se předkladatelů Ondřej Polanský.

Podle ministerstva dopravy je však provozovatel infrastruktury odpovědný za zabezpečení provozu už nyní. V opačném případě může být postižen za přestupek. Tady jde o to, aby i zaměstnanec mohl být postižen jinak než podle pracovně-právních předpisů ve správním řízení. Jde tak o posílení postihu osoby, která se podílela na vzniku v tomto případě projetí návěstidla. Provozovatel je v tom vždy jako ten, kdo nezajistil bezpečný provoz, už dnes je to přestupek.

Obě novely nyní musí Poslanecká sněmovnat projednat ve třetím čtení.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter