Na polských železnicích pokračuje operace, která začala jako reakce na loňské listopadové sabotáže. Vojáci společně s policisty a příslušníky železniční ochrany nepřetržitě kontrolují tisíce kilometrů tratí a důležité objekty infrastruktury.
Armáda přitom do akce nasazuje i průzkumné drony. Mandát operace Horizont nyní Polsko prodloužilo nejméně do konce listopadu. Ve stejnou dobu Varšava prodlužuje také nárazníkovou zónu na hranici s Běloruskem. A právě tam ukazují statistiky výraznou změnu.
Vojáci zůstanou u železnice minimálně do konce listopadu
Společné hlídky vojáků, policistů a příslušníků Służby Ochrony Kolei (Železniční ochranné služby) nepřetržitě dohlížejí na polskou železniční infrastrukturu. Operace Horizont byla zahájena jako reakce na akty sabotáže, k nimž v Polsku došlo v listopadu 2025.
Polsko nyní vojenskou část zabezpečení železnice prodloužilo. Podle Operačního velení ozbrojených sil budou polské ozbrojené síly pokračovat v podpoře policie od počátku září do 30. listopadu 2026.
„Na základě rozhodnutí prezidenta Polské republiky a na základě rozhodnutí ministra národní obrany budou polské ozbrojené síly v období od 1. září 2026 do 30. listopadu 2026 pokračovat v podpoře policie zaměřené na posílení ochrany kritické infrastruktury, zajištění bezpečnosti na železnici a předcházení sabotáží a diverzi,“ uvedlo Operační velení ozbrojených sil.
V rámci operace Horizont vojáci polské armády podporují bezpečnostní složky odpovědné za bezpečnost státu při hlídkování a sledování železniční infrastruktury. Vojáci teritoriální obrany při tom využívají moderní bezpilotní systémy, které podle Operačního velení zajišťují stálý a přesný monitoring kritické infrastruktury a umožňují rychle a účinně reagovat na potenciální hrozby.
Operační velení zároveň označuje společné působení polské armády a policie za příklad úzké spolupráce institucí odpovědných za bezpečnost státu. Spojení zkušeností, moderních technologií a schopností obou složek má posilovat ochranu klíčové infrastruktury a zvyšovat úroveň bezpečnosti občanů. Jde už o třetí prodloužení spolupráce armády při ochraně železniční infrastruktury.
Operace vznikla po listopadových sabotážích
Operaci Horizont Polsko zahájilo v reakci na sabotážní akce z listopadu 2025. Tehdy vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz zdůraznil potřebu užší spolupráce armády a bezpečnostních složek.
„Nedávné akty sabotáže ukázaly, že spolupráce složek podřízených ministrovi vnitra s ozbrojenými silami, se zvláštním důrazem na vojska teritoriální obrany, musí být ještě užší,“ uvedl tehdy.
Mohlo by vás zajímat
Pro plnění úkolů Polsko vyčlenilo 10 tisíc vojáků. Nejde přitom pouze o příslušníky teritoriální obrany. Do operace se zapojili také vojáci z oblasti obrany kyberprostoru, speciálních jednotek, ženijních jednotek a dronových jednotek. Celou operaci řídí Dowództwo Operacyjne Rodzajów Sił Zbrojnych, tedy Operační velení ozbrojených sil.
Vojáci společně s policisty a příslušníky železniční ochrany nepřetržitě kontrolují tisíce kilometrů železničních tratí a objekty železniční infrastruktury. Armáda má navíc k dispozici prostředek, který ostatní zapojené uniformované složky nemají – průzkumné drony.
Na běloruské hranici zůstává nárazníková zóna
Současně Polsko prodlužuje také platnost nárazníkové zóny u hranice s Běloruskem. Ministerstvo vnitra a správy její fungování prodloužilo o další tři měsíce. „Toto rozhodnutí vychází z nutnosti zachovat nejvyšší úroveň operační bdělosti a vysokou účinnost ochrany hranice s Běloruskem,“ uvedlo ministerstvo ve svém komuniké.
Resort tvrdí, že nárazníková zóna podporuje práci bezpečnostních složek, usnadňuje jejich činnost a zároveň ztěžuje nelegálním migrantům pronikání přes hranici. Čísla podle ministerstva ukazují výrazný pokles počtu pokusů o nelegální překročení hranice. Od 1. ledna do 2. srpna 2026 zaznamenala polská Straż Graniczna 335 takových pokusů.
Ve srovnatelném období předchozího roku jich evidovala více než 19,2 tisíce. Pokles tak podle uvedených údajů přesáhl 98 procent. Ministerstvo vnitra a správy však zároveň upozorňuje, že výrazně menší tlak na hranici podle něj neznamená konec krize. „Menší tlak neznamená konec krize,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Zóna má desítky kilometrů a několik různých šířek
Nárazníková zóna se týká přibližně 78kilometrového úseku v územní působnosti pracovišť Straży Granicznej v Michałowě, Narewce, Białowieże, Dubiczích Cerkiewnych a Czeremše. Její šířka přitom není po celé délce stejná.
Na převážné části, zhruba 59 kilometrů, zasahuje zóna 200 metrů od státní hranice. Dalších přibližně 15 kilometrů tvoří úsek, kde nárazníková zóna sahá zhruba dva kilometry do vnitrozemí. Na zbývajícím úseku dlouhém přibližně čtyři kilometry dosahuje její šířka čtyř kilometrů.
Podle dodaného podkladu jde už o osmou úpravu ministerstva vnitra, kterou nárazníkovou zónu vymezilo.
Armáda pomáhá na hranici už dva roky
Na zabezpečení mimo jiné tohoto úseku hranice se Straż Graniczna už dva roky podílí také polské vojsko. Pro tento účel Polsko vytvořilo Zgrupowanie Zadaniowe „Podlasie“. Jeho pátou směnu nyní nasadila 12. Dywizja Zmechanizowana.
Polsko tak současně pokračuje ve dvou bezpečnostních opatřeních, která mají odlišné bezprostřední zaměření. Operace Horizont soustřeďuje vojáky na ochranu železniční infrastruktury a prevenci sabotáží a diverze, zatímco nárazníková zóna omezuje pohyb v části území u běloruské hranice.
Obě opatření přitom pokračují i nyní. U železnice má vojenská podpora podle nového mandátu trvat nejméně do 30. listopadu 2026. Nárazníková zóna u Běloruska získala platnost na další tři měsíce.
