Oslo získalo titul Hlavního zeleného města Evropy pro rok 2019. Helsinky se chystají budovat více „zelených“ střech, které budou zadržovat vodu. Severské metropole ukazují, jak se vypořádat se změnami klimatu.
Finské Helsinky se chystají na období dešťů. Tak by se dala zjednodušeně označit iniciativa tamní radnice, která má za cíl zvýšit počet „zelených“ střech ve městě. Přesněji řečeno střech, které budou pokryté travním a jiným porostem, a budou schopny zadržovat vodu. Helsinky se totiž začínají potýkat s přívalovými dešti a podle expertů jich má v dohledné budoucnosti přibývat.
A nemá se to týkat pouze hlavního finského města. Časté a vydatné deště prý budou v severských zemích stále běžnějším jevem. Například letos v srpnu udeřily silné průtrže mračen na jihu Finska v Lahti a Hämeenlinně, jejichž ulice byly zaplaveny, neboť kanalizační systém nestíhal přívaly vody pojmout.
Nedotažená strategie
Města se na tento trend mohou připravovat různými způsoby, třeba zvětšováním kanalizační kapacity. Helsinky se ale rozhodly vydat jinou cestou, a to budováním střech, které by přívaly vody zadržely a do přetížené kanalizace je odváděly postupně. Fungovaly by jako houba a zároveň by plnily i jinou funkci: přispívat k ochlazení budovy uprostřed parného léta.
Helsinky se pro zelené střech rozhodly už před dvěma lety, kdy přijaly strategii, která zahrnuje osm konkrétních opatření, jak přeměnu střech prosadit. Jenže nyní se ukázalo, že se strategii daří naplňovat sotva z poloviny. Místostarostka Helsinek Anni Sinnemäkiová to ale hodlá změnit.
„Musíme najít způsob, jak dát naši strategii do pohybu. Dávám si za úkol o tom jedna s lidmi, kteří to mohou ovlivnit a zajistit, že se konkrétní opatření skutečně zrealizují,“ řekla Sinnemäkiová portálu Yle.fi. Sama totiž patří k lidem, kteří strategii vypracovali a prosadili.
První vlaštovky jsou již vidět. Jde o budovy, které vyrostly v okrajových částech Helsinek ve čtvrtích Kuninkaantammi a Kalasatama. Místostarostka má v ruce seznam dalších šestačtyřiceti budov, kde by se zelené střechy mohly v nejbližší době realizovat. Zřejmě nejvíce ambiciózním projektem v tomto směru je rezidenční komplex ve čtvrti Pasila, kde má mít zelenou střechu každý druhý bytový dům. „Během dvou až pěti let se situace výrazně promění. Budeme mít zde podstatně více střech, které budou schopny zadržovat vodu,“ věří Sinnemäkiová.
Je třeba získat zkušenosti
Jenže ne každý takové nadšení pro „ozeleňování“ střech sdílí. Mezi skeptiky patří například Marja Piimiesová, která má na helsinské radnici na starosti plánování výstavby. „Potřebujeme se zelenými střechami nejprve získat dostatek zkušeností. Nevíme, jak si konstrukce takových střech poradí s vlhkostí, která nutně bude poměrně vysoká. Nejde plánovat městskou výstavbu, aniž bychom věděli, jak se to celé bude chovat,“ řekla.
Podle ní je dobré řešení to, které lze vidět v nově vzniklé zástavbě v již zmíněné čtvrti Kuninkaantammi. Ty mají standardní střechy s kovovou krytinou, které odvádějí dešťovou vodu jako všechny jiné střechy. Důležitá je ale úprava zemského povrchu v okolí budov. Ten je schopen dešťovou vodu zadržet. Kanalizační systém je tak schopen odolat i vydatnějším lijákům.
Přestože se zelené střechy s úspěchem staví ve městech po celém světě, Piimiesová ale trvá na tom, že pro Helsinky nemusejí být zkušenosti odjinud relevantní. „Jestliže tyto střechy zadrží vodu, ta v zimě zmrzne. Musíme nejprve zjistit, jak to bude fungovat v našich podmínkách,“ uzavřela šéfka plánování městské výstavby ve Finské metropoli.
Zelené Oslo
To hlavní město Norského království zatím problémy s přebytkem vodních srážek nepociťuje. Naopak je lídrem na cestě za uhlíkovou neutralitou. Do roku 2030 chce emise oxidu uhličitého snížit o 95 procent a vedení města přijímá jedno opatření za druhým, která mají k dosažení tohoto cíle výrazně pomoci.
Patří mezi ně například daňové slevy pro řidiče, kteří používají elektromobily, nebo samostatné jízdní pruhy či bezplatné užití silnic, na kterých vozy se spalovacím motorem platí mýtné. Na území Osla lze také elektromobil dobít na více než tisícovce dobíjecích stanic. Eletktromobily stojí za poklesem emisí CO2 o více než třetinu za posledních šest let na počet obyvatel se jich v Oslu vyskytuje nejvíce na celém světě.
To ale není všechno. Od loňského roku mají na komunikacích v centru Osla přednost chodci a cyklisté před osobními vozy. Do konce příštího roku má být plocha o rozloze 1,3 kilometru čtverečního zcela bez jakýchkoli osobních automobilů. Stávající parkovací místa, kterých se v dotčené oblasti nachází na sedm stovek, mají být využita jiným způsobem. Tyto a další výsledky zřejmě mohou za to, že Oslo již dříve získalo titul Hlavního zeleného města Evropy pro rok 2019.
-zm-
