INZERCE

Centrála Gazpromu v ruském Petrohradu. Foto: Gazprom (autor Stanislav Zaburdajev)

Gazprom v problémech. Těžbu plynu musel snížit o čtvrtinu, prodej klesl ještě výrazněji

Těžba zemního plynu v Rusku dál padá. Dominantní producent plynu Gazprom v oznámení pro ruská média přiznal, že v první polovině roku meziročně snížil těžbu o 25 procent na 179,5 miliardy metrů krychlových. Snad jedinou pozitivní informací z pohledu akcionářů Gazpromu je zvýšení produkce ropy o 8,8 procenta na 36,3 milionu tun.

Jinak už lze z vyjádření vyčíst jen samé špatné zprávy. Gazprom prodal o dost méně, než vyprodukoval. V první polovině roku 2023 na ruský trh a zahraniční trhy dodal celkem 166 miliard metrů krychlových, což je o 26,5 procenta meziročně méně. Přebytky se hromadí v plynových zásobnících.

Oficiální zdůvodnění poklesu je dost žertovné. „Spotřeba plynu ve sledovaném období byla ovlivněna počasím, ekonomickými a geopolitickými faktory. Zpomalení ekonomické aktivity v Evropě přispělo k udržení spotřeby plynu na nízkých úrovních. Poptávku po ruském plynu v tomto regionu nicméně ovlivnila i vysoká úroveň obsazenosti evropských podzemních zásobníků plynu,“ uvádí se ve vyjádření Gazpromu.

Ani slovo o tom, že Rusové z vlastního rozhodnutí ukončili dodávky do řady evropských zemí. Začalo to absurdním požadavkem na platby v rublech, v dubnu 2022 následovalo jednostranné zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Poté začali uměle snižovat objem dodávek do Německa a v srpnu je zcela ukončili. Odstavení plynovodu Nord Stream mělo zprostředkovaně dopad i na další země včetně České republiky.

Ztratili většinu evropského trhu

Zatímco před rokem 2020 dodávali Rusové do Evropy přes 150 miliard m3 zemního plynu, dnes už z těchto dodávek zbylo pouhé torzo. Konkrétně 250 milionů m3 týdně (hypoteticky 13 miliard m3 za celý rok) dodávaných přes ukrajinské území na Slovensko a dále do Rakouska a Itálie a také 200 až 350 milionů m3 týdně dopravených po dně Černého moře do Turecka, jak uvádí analytická skupina Bruegel. Část z toho množství následně směřuje do zemí Balkánu a do Maďarska.

Roste naopak export plynu do Číny z nových ložisek v okolí Bajkalu. Ale není to zrovna velká výhra. Číňané podle článku na webu Businessinsider.com platí Gazpromu 271,60 dolaru za tisíc kubíků plynu, zatímco zákazníci v Evropě a Turecku hradí skoro dvojnásobnou sazbu: 481,70 dolaru za 1000 m3 (v přepočtu cca 45 eur za MWh).

Část výpadku zvládají Rusové nahrazovat jinak – zvýšeným vývozem zkapalněného zemního plynu (LNG). Jak na konci srpna upozornil web Global Witness, dovoz LNG z Ruska do zemí EU v lednu až červenci vzrostl na 22 miliard metrů krychlových (v plynném stavu), což je o 40 procent navíc oproti „předválečnému“ lednu až červenci 2021. Většina ruského LNG směřuje do Španělska, Belgie a Francie.

Ale má to jeden háček – Gazprom má jen malé kapacity na zkapalňování plynu a jeho přečerpávání na speciální tankery. Na vývoz LNG z klíčového regionu severozápadní Sibiře se specializuje hlavně jeho konkurent, soukromý koncern Novatek, jehož vlastníky jsou oligarchové Leonid Michelson a Gennadij Timčenko.

(dtr)