Některé firmy si pořizují fotovoltaiku zcela za vlastní peníze. Tedy bez dotace z národních či evropských fondů. V poslední době to byl třeba zpracovatel plechů DIOSS Nýřany, Pražská strojírenská, společnost RD Rýmařov či zábavní park Majaland. Proč se to firmám vyplatí? Na to se ve své zprávě zaměřila Solární asociace.
Hlavní závěr zní, že realizace fotovoltaické elektrárny bez dotační podpory bývá jednodušší, rychlejší a také levnější. Investor nemusí čekat na vyhlášení a výsledek dotační výzvy. Vyhne se také administrativně a časově náročné veřejné soutěži. Navíc si může vybrat dodavatele fotovoltaiky, který má skvělé reference a tudíž i předpoklady odvést kvalitní práci.
Návratnost? Bez dotace za 7 let
DIOSS Nýřany je tradiční česká firma s přibližně 175 zaměstnanci, zaměřená na zpracování plechu, trubek, hliníku a oceli. Letos si pořídí fotovoltaiku, která pokryje zhruba sedm procent spotřeby elektřiny ve výrobním areálu. Podle propočtů investora dosahuje návratnost investice přibližně sedmi let. A to i bez čerpání veřejné dotace.
„Solární elektrárnu jsme se rozhodli realizovat bez dotace z důvodu odpadnutí nutnosti administrativního vyřízení dotace a následného plnění podmínek udržitelnosti projektu. A také možnosti výběru dodavatele, se kterým jsme měli pozitivní zkušenosti z realizace předchozího projektu. Nemuseli jsme tak pořádat výběrové řízení, což nám celý proces výstavby fotovoltaické elektrárny výrazně urychlilo,“ říká generální ředitel společnosti DIOSS Nýřany Igor Blažek ml.
„Dotační podpora může být pro některé investory zajímavým bonusem, ale stále častěji vidíme projekty, kde hraje hlavní roli ekonomika provozu. Firmy dnes hledají způsob, jak dlouhodobě snížit náklady na energie, získat větší kontrolu nad jejich vývojem a zároveň realizovat projekt bez zbytečné administrativy. Pokud investice dává smysl sama o sobě, není důvod čekat na dotační výzvu,“ říká Miroslav Calda, jednatel poradenské firmy Atlantis Management.
Bez dotace vyrostly i velké solární parky
Bez dotace vyrůstají nejen solární elektrárny na střechách firemních budov, ale také velké pozemní instalace. Mezi nejznámější případy patří již hotová 42megawattová fotovoltaika s bateriovým úložištěm u Modlan na Teplicku. Investor, kterým je Katemo Group, se rozhodl nečerpat dotaci. Náklady ve výši 1,2 miliardy korun uhradil z vlastních prostředků a úvěrem od České spořitelny.
Bankéř Michal Herkle, který za Českou spořitelnu poskytnutí úvěru dojednával, před necelým rokem zmínil, že čerpání dotace není pro investora vždy výhodné. Například dotace z Modernizačního fondu na bateriová úložiště mají omezující podmínky, které snižují ziskovost podpořených projektů do budoucna.
Dotované projekty se prodraží
Podobný jev se podle informací Ekonomického deníku vyskytoval také v případě malých fotovoltaik na střechách rodinných domů. Stát je sice zčásti dotoval z programu Nová Zelená úsporám, avšak značná část dotace padla na vícenáklady projektu. Projektantské a dodavatelské firmy, které získaly možnost stavbu dotovaných fotovoltaik realizovat, totiž využívaly situaci a účtovaly si vyšší cenu.
Nová koaliční vláda se rozhodla pravidla programu Nová Zelená úsporám změnit. Od letošního léta nabízí místo dotace na úhradu části pořizovacích nákladů zvýhodněný úvěr. Přímá dotace bude určena jen sociálně slabším skupinám obyvatel, ohroženým energetickou chudobou. Zatím je však příliš brzy na vyhodnocení, zda tato změna vedla ke zlevnění střešních fotovoltaik pro domácnosti.
