750 milionů korun je částka, na které se IBM dohodlo s ministerstvem financí a generálním finančním ředitelstvím za převod autorských práv na systém ADIS. Tuto částku musí v následujících 3 letech generální finanční ředitelství u IBM utratit. Dalších 675 milionů utratí za provoz stávajícího systém za 48 měsíců. To jsou jen některé z „ALE“, které skrývá dohoda o ukončení 30leté technologické závislosti ministersva financí potažmo generálního ředitelství finanční správy na společnosti IBM a jejím systému ADIS, na němž běží i EET.
Generální finanční ředitelství a ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž oznamuje, co již před prázdninami avizovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a generální ředitelka Tatjana Richterová. Podle ní se finanční správa po třech desetiletích zbaví závislosti na jediném dodavateli služeb Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS), na kterém mj. „běží“ i systém EET. Systém by měl být předán stávajícícm provozovatelem – společností IBM v roce 2023.
Podle mluvčího generálního finančního ředitelství Petra Habáně by to mělo být bezúplatně, finanční ředitelství však zaplatí téměř tři čtvrtě miliardy za provoz stávajícího systému. „Samotné předání práv od společnosti IBM bude bezúplatné. Předmět a podmínky předání práv upravuje smlouva o smlouvě budoucí. Z ní plyne plnění min. 750 mil. Kč bez DPH za 2020 – 2023. Tento limit bude určitě naplněn, protože ADIS nemůžeme „vypnout“. Musí fungovat, dokud nebude vybudován nový systém, přičemž cena za 1 rok fungování ADIS se standardně pohybuje okolo 250 mil. Kč,“ uvedl Habáň.
Je 1,3 miliardy „zdarma“?
O zcela bezúplatný převod však nepůjde. To by byli manažeři IBM dost špatnými obchodníky.
Zakladatel a provozovatel serveru Hlídač státu Michal Bláha upozornil, že IBM se bude provozu účastnit i nadále, i když veřejnou zakázku nevyhraje, protože bude zajišťovat servis a další nezbytné činnosti pro provoz systému, což by mělo přijít celkově na 675 milionů korun.
Zmíněné částky – tedy 675 + 750 milionů jsou natolik vysoké, že jsme o vysvětlení požádali opět tiskové oddělení Generálního finančního ředitelství.
Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství potvrdil podezření, že jde o dvě částky. „Jsou to dvě různé částky ze dvou smluv. 675 mil. je plnění, které vychází z veřejné zakázky – z rámcové dohody – jedná se o fixní výdaje na provoz ADIS na 48 měsíců. 750 mil. je částka uvedená ve smlouvě o smlouvě budoucí na převod majetkových práv autorských z IBM na GFŘ – jde o částku, kterou GFŘ postupně musí utratit v letech 2020 – 2023 za služby IBM, aby IBM převedla bezúplatně majetková práva autorská na GFŘ,“ uvedl Heřtus. Z původního „bezúplatného“ převodu se tak stává převod za 750 milionů. Nic na tom, že to je suma, kterou GFŘ v průběhu tří let utratí a nezaplatí ji jednorázově.
Převod práv? Ano, ale ne pro další subjekt. Jen pro GFŘ
Podobné je to i s avizovaným převodem práv. Podle dosud zveřejněných dokumentů sice bude mít stát majetková práva, ale nebude s nimi moct nakládat, zpřístupnit je třetí straně, aby na těchto datech mohl další subjekt postavit nový systém. Také na to upozorňuje Michal Bláha, ze serveru Hlídač státu.
„Po dobu trvání rámcové dohody (2020 -2023) GFŘ skutečně nebude moci poskytnout dokumentaci třetí straně. IBM se ale zavázalo, že toto poskytne vítězi tendru, včetně časově omezené licence k ADISu po dobu trvání smluvního vztahu (48 měsíců). Po uplynutí těchto 48 měsíců budou práva k systému včetně dokumentace již v plné dispozici GFŘ a to s nimi bude moct nakládat zcela dle svých potřeb,“ vysvětluje situaci Lukáš Heřtus.
Na problém s předáním zdrojových kódů jsme upozorňovali již před prázdninami v textu Finanční správa chce ukončit technologickou závislost na IBM, bude to trvat roky a stát pravděpodobně stamiliony, kde jsme také predikovali hranici 700 a více milionů, které bude muset stát vynaložit pro zbavení se technologické závislosti na IBM. Zatím se zdá, že i přes značnou sumu vydaných peněz nebude zbavení se technologické závislosti tak jednoduché, jak by si někteří přáli.
Podle Michala Bláhy bude pro jakéhokoliv potenciálního dodavatele velmi těžké napsat program zpracovávající tak rozsáhlou agendu bez možnosti upravovat zdrojové kódy.
Vedení ministerstva ani finanční správy však stále trvá na tom, že dohoda je úspěchem. „Je to úspěch, kterého se podařilo dosáhnout až díky tříleté intenzivní a trpělivé práci. Jako bývalá pracovnice Finanční správy to považuji za malý zázrak. Jenom je škoda, že se tomu nikdo tak nevěnoval dříve,“ komentuje ministryně financí Alena Schillerová. „Se stávajícím dodavatelem ADISu jsme vedli dlouhá a náročná jednání. Psali jsme dopisy do centrály IBM ve Spojených státech a nespočetněkrát jsme se scházeli se zástupci této společnosti na různých úrovních managementu. Nakonec se nám podařilo najít shodu na budoucím předání autorských práv. Je to první důležitý krok k vybudování nového informačního systému a tím i výraznému zefektivnění správy daní v České republice“, říká generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.
Do této situace nazývané vendor lock-in (technologická závislost na dodavateli – pozn. red.) se Česká republika dostala kvůli nevýhodné smlouvě z roku 1992. Generální finanční ředitelství uzavřelo 7. srpna 2019 se společností IBM dohodu, na jejímž základě dojde v průběhu roku 2023 k předání majetkových práv na ADIS do vlastnictví státu.
ADIS, který je pro správu daní používán od roku 1992, je postaven v dnes již zastaralém vývojovém prostředí a neodpovídá tak požadavkům na moderní informační systém. Jedná se o prvek kritické infrastruktury státu, s nímž každodenně pracují tisíce zaměstnanců finančních úřadů. Uživatelsky ne příliš přívětivé rozhraní, nepřehlednost, vysoké náklady na jeho údržbu a úpravy, zmíněná závislost na jediném dodavateli a další problémy vedly v roce 2016 k rozhodnutí, že bude nahrazen novým a moderním informačním systémem.
Za celou dobu existence ADIS zaplatil stát společnosti IBM za její služby více než 9 mld. Kč. Závislost na jednom výhradním dodavateli opakovaně kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. V březnu jsme informovali o tom, že podle Nejvyššího kontrolního úřadu nebylo rozšíření ADIS prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění v souladu se zákonem. S tím však vedením GFŘ nesouhlasilo.
ADIS kritizovaný ze všech stran
Rozšíření systému ADIS provázely pochybnosti již dříve. V dubnu 2016 jsme upozornili na skutečnost, že si tehdejší ministr financí Andrej Babiš písemně stěžoval ministru vnitra Milanu Chovancovi na „liknavost“ „vnitráckých“ úředníků. „S ohledem na skutečnost, že spuštění EET je vládní prioritou, si Vás dovoluji požádat, abyste věnoval veškeré možné úsilí a stanovil maximální prioritu plnění tohoto úkolu,“ napsal 24. března ministr financí Andrej Babiš ministru vnitra Milanu Chovancovi. Důvodem byla skutečnost, že Odbor hlavního architekta ani komise pro JŘBU Rady vlády pro informační společnost nedali doporučení pro schválení státní zakázky nutné pro pokračování přípravy spuštění EET. Nebyla totiž podle všeho řádně připravena a nesplňovala většinu parametrů, které musí IT zakázky schvalované OHA splňovat. Tuto skutečnost odhlasoval i zástupce „financí“ v hodnotící komisi.
V listopadu loňského roku udělil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pokuty v celkové výši 4,3 milionů korun za tendry v jednacím řízení bez uveřejnění. Podrobně jsme se tomu věnovali v textu Víme, které IT zakázky generálního finančního ředitelství pokutoval ÚOHS.
Jiří Reichl
