Od června loňského roku působí při Ministerstvu spravedlnosti expertní skupina zabývající se transpozicí směrnice o preventivní restrukturalizaci a insolvenci. Ministerstvo nyní představilo dílčí východiska připravované právní úpravy. Schválená směrnice obsahuje z pohledu českého insolvenčního zákona zcela nové koncepty. Jednou z novinek je např. možnost účinné preventivní restrukturalizace, která by měla firmám umožnit vyhnout se platební neschopnosti a kdy kontrola nad majetkem a každodenním provozem v zásadě zůstává v rukou podnikatele a nepřesouvá se na insolvenčního správce.

Preventivní restrukturalizace má probíhat předtím, než je zahájeno insolvenční řízení. Cílem je podnítit podnikatele, aby v dostatečném předstihu jednal se svými věřiteli, což má úpadkové situaci předejít. Nabízela se proto otázka, zda bude institut preventivní restrukturalizace zakotven do insolvenčního zákona či zda vznikne zcela nový právní předpis.

Advokát Michal Žižlavský, který je také členem Legislativní rady vlády, doporučoval začlenit preventivní restrukturalizaci do insolvenčního zákona. Expertní skupina však doporučuje zakotvit tuto právní úpravu do separátního předpisu, který pojme jak hmotněprávní, tak procesněprávní normy. Důvodem má být především to, aby bylo zabráněno negativním dopadům publicity insolvenčního rejstříku.

Státním orgánem, který bude na preventivní restrukturalizaci dohlížet, má být soud. Přesto jde o institut vystavěný na soukromoprávním vyjednávání mezi podnikatelem a jeho věřiteli. Soud vstupuje na scénu pouze v nutných případech, kdy je potřeba ochránit buď dlužníka před zmařením účelu restrukturalizace postupem některého z věřitelů, anebo věřitele před zneužitím práva ze strany dlužníka.

Podnikatel si zvolí, které jeho dluhy mají být restrukturalizovány, aby došlo k odvrácení úpadku či finančních obtíží. Pouze uvedených skupin věřitelů se pak bude restrukturalizace týkat; nesmí se však jednat o pohledávky sporné. Zároveň je stanoven i okruh pohledávek, které se vylučují (pohledávky zaměstnanců, výživné ze zákona a pohledávky z deliktu).

Mohlo by vás zajímat

Na návrhu zákona ministerstvo intenzivně spolupracuje s expertní pracovní skupinou. Jejími členy jsou vedle zástupců ministerstva také přední čeští odborníci na oblast insolvenčního práva a restrukturalizace:

doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. – člen Vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka, Vysoká škola ekonomická v Praze; Ústav státu a práva Akademie věd ČR, v.v.i.

Mgr. Rostislav Krhut – místopředseda Krajského soudu v Ostravě; dočasně přidělen k Nejvyššímu soudu

Ing. Michal Kuděj – Vysoká škola ekonomická v Praze; TARPAN Partners

Ing. Lee Louda, Ph.D. – vedoucí Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka, Vysoká škola ekonomická v Praze; insolvenční správce se zvláštním povolením

doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. – Clifford Chance LLP; Institut ekonomických studií FSV UK

Ing. Jaroslav Schönfeld, Ph.D. – Vysoká škola ekonomická v Praze, Česká spořitelna, a.s.

Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M. – HAVEL & PARTNERS s.r.o.

JUDr. Ing. Zdeněk Strnad, Ph.D., MPA – Krajský soud v Českých Budějovicích; Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

[mn_protected]

Ještě před vyhotovením restrukturalizačního plánu vyhotovuje podnikatel projekt restrukturalizace, který předkládá ve stanovené lhůtě dotčeným věřitelům a v němž alespoň rámcově nastíní další fungování podniku, řešení dluhů, způsob financování, úsporná řešení a obchodní opatření.

V restrukturalizačním plánu rozdělí podnikatel dotčené věřitele do hlasovacích skupin, a to podle obdobných kritérií jako v reorganizaci. Jako otevřený bod eviduje expertní skupina způsob hlasování věřitelů podřízených pohledávek. Také rozdělení zajištěných věřitelů do skupin ponechává nerozřešeno.

Záměr restrukturalizace musí v souladu s evropskou směrnicí projít testem životaschopnosti. Pokud dojde k podpoře projektu restrukturalizace ze strany dotčených věřitelů, uplatní se vyvratitelná právní domněnka další životaschopnosti podniku. Nepodpoří-li věřitelé projekt, počítá se i s alternativami k posouzení životaschopnosti (např. test modifikované mezery krytí a další).

Restrukturalizační plán musí schválit stanovená většina věřitelů ve všech skupinách. Pokud není takto schválen, musel by jej potvrdit soud. Soud také bude potvrzovat veškeré plány, které počítají s prominutím dluhů, a to i částečným. Vznášení námitek proti potvrzení plánu by na prvním stupni mělo podléhat koncentraci. Diskuse o opravných prostředcích však byla prozatím přerušena. Existuje i možnost, aby podnikatel předložil již předjednaný restrukturalizační plán.

V procesu budou vystupovat dva typy odborníků – restrukturalizační poradci a restrukturalizační správci. Restrukturalizační poradce působí na základě smlouvy s podnikatelem a přísluší mu za to podnikatelem hrazená smluvní odměna. Naproti tomu restrukturalizační správce má být soudem ustanoveným nezávislým procesním subjektem, který dohlíží nad určitými aspekty restrukturalizačního plánu (jde o obdobu přezkoumávání pohledávek). Zatímco požadavky na kvalifikaci restrukturalizačních poradců nemají být stanoveny veřejnoprávními předpisy, restrukturalizačním správcem má soud ustanovit výhradně insolvenčního správce se zvláštním povolením.

Expertní skupina doporučila vytvořit speciální veřejný restrukturalizační rejstřík. Na rozdíl od toho insolvenčního v něm mají být informace uveřejňovány jen v nezbytně nutném rozsahu.

V řízení o preventivní restrukturalizaci mají být v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, zejména s ohledem na, to že již rozhodují insolvenční věci a vedou insolvenční rejstřík.

Směrnici o preventivní restrukturalizaci a insolvenci musí Česká republika do svého právního řádu transponovat v základní lhůtě do 17. července 2021. Prodloužená lhůta pak uplyne 17. července 2022. Podle plánu legislativních prací vlády má být návrh zákona vládě předložen letos v červenci.

V rámci transpozice by mělo dojít i ke změně insolvenčního zákona, zákona o daních z příjmů s ohledem na daňové aspekty prominutí dluhu, případně také zákona o obchodních korporacích a živnostenského zákona.

[/mn_protected]

Veronika Hejná