Financial Times: Záchrana Monte dei Paschi problémy italských bank nevyřeší

Státní pomoc nejstarší italské bance problémy prý jen oddálí.

V řešení problémů italského bankovního sektoru selhávala jedna vláda za druhou. Může to mít nedozírné následky.

Záchrana nejstarší italské banky Monte dei Paschi di Siena visela ve vzduchu velmi dlouhou dobu. O jejích problémech se na Apeninském poloostrově, ale i jinde v Evropě hovoří už od roku 2009. Tehdy se díky dluhové krizi v eurozóně v plné nahotě ukázalo, že banka poskytla nezanedbatelný objem špatných úvěrů.

Téměř jednu dekádu trvalo managementu banky i italské vládě, než připustily, že bude nutné provést bolestivé kroky k tomu, aby se Monte dei Paschi di Siena (MPS) stabilizovala a ozdravila. Její sága je symptomatická pro celý tamní bankovní sektor.

Systémové riziko odstraněno?

Vzhledem k chabému hospodářskému růstu a křečovité politice a politické reprezentaci není podle analytiků Financial Times divu, že se investoři dívají na Itálii jako na nejslabší článek (mimo Řecko) eurozóny a jako na zdroj nejvyššího rizika ztráty finanční stability celého eurobloku.

Dohoda mezi Římem a Bruselem na klíčových podmínkách záchrany MPS je proto přijímána se značnou úlevou. Italský kabinet bude moci co banky napumpovat miliardy eur, aby ji kapitálově vyztužil. Vedení banky na oplátku bude muset přijmout tvrdá opatření, včetně zavírání některých poboček, propouštění či snižování mezd vedoucích zaměstnanců.

Detaily dohody budou ještě finalizovány. Nicméně už nyní panuje přesvědčení, že rekapitalizace Monte dei Paschi di Siena odstraní jedno z největších systematických rizik italského bankovního sektoru. „Zažehne to plamen optimismu,“ tvrdí Financial Times.

Nepodlehnout iluzi

Hospodářský růst, který dlouho zaostával za průměrem eurozóny, se zvedá. Ekonomické oživení dokumentují i nejnovější data z italského trhu práce a mainstreamový politici se tváří stále jistěji v tom, že jsou schopni odrazit útok protievropského populistického hnutí Pěti hvězd. Ostatně volby by v Itálii mohly být již v září.

Investoři by ale podle analytiků Financial Times neměli podlehnout iluzi, že Itálie touto dohodou všechny problémy svého bankovního sektoru vyřeší. Reálně prý hrozí, že budou pouze otevřena stavidla a požadavky dalších bank na státní pomoc se pohrnou. „Pro ministerstvo financí bude ale velmi těžké získat povolení od Bruselu k záchraně dalších bank jako Banca Popolare di Ficenza nebo Veneto Banca,“ píší analytici Financial Times.

Ačkoli jsou oba uvedené peněžní ústavy daleko menší než MPS, představují hrůzu nahánějící výzvu pro italské politiky. Hrají totiž klíčovou roli na průmyslovém severu, který ještě před nedávnou dobou trpěl dlouhotrvající zhoršenou dostupností úvěrů, jež Itálii během hospodářské recese sužovala.

Tikající bomba

Pokud padnou, pravděpodobný hospodářský kolaps doprovázený drastickým úbytkem pracovních míst bude vážnou zkouškou pro celou ekonomiku jedné z největších zemí eurozóny. Současně nejspíše dojde k obnovení odporu obyvatelstva (a tedy i voličů) vůči stávajícímu establishmentu.

Záchrana Veneto Banca či Banca Popolare vlastně ani nemůže být provedena podle vzoru, který je v současnosti uplatňován v případě MPS. „Nesplňují minimální kapitálové požadavky, a tak ani nemají nárok na stejnou rekapitalizaci jako MPS,“ píší Financial Times.

To jen podtrhuje problém, který v italském bankovním sektoru přetrvává a nejspíš přetrvá, a se kterým si tamní politici budou muset nějak poradit. Itálie má příliš mnoho bank s příliš mnoha pobočkami, jejichž ziskovost dlouhodobě klesá. Jestliže se Itálie nenadechne k robustnímu hospodářskému růstu, podíl špatných úvěrů v bankovním sektoru poroste. „Propojení mezi bankovními manažery, lokálními vládami a lokálním byznysem je příliš okaté,“ tvrdí Financial Times.

Pokusů o konsolidaci již proběhlo několik, ale prakticky každá italská vláda v tomto ohledu selhala a nebyla schopna dotáhnout věci do konce. Proto prý ani tentokrát není skutečná reforma bankovního systému v ničím zájmu.

-usi-