Finance stále chtějí rozšířit oprávnění Celní správy vyšetřovat, rozhodne politická dohoda

Část vybavení Celní správy. Foto: wikimedia

Pravomoc vyšetřovat jako Policie ČR by měla získat Celní správa. Podle ministerstva financí by bylo navíc třeba umožnit celnímu orgánu rozšířit okruh trestných činů, které mohou celníci prověřovat, o další trestnou činnost související s daněmi: Například o trestné činy navazující na zdrojovou trestnou činnost jako je trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Ministerstvo vnitra o tom nemá informace a i nadále návrh považuje za zásah do bezpečnostního systému státu. Rozhodnutí bude politické, uvádí ministerstvo financí.

Stížnosti, že Celní správa může podle stávajícího zákona prověřovat, ale pak musí případ předat policejnímu orgánu, neboť nesmí vyšetřovat, zazněly na tiskové konferenci ke zprávě o činnosti Generálního ředitelství cel. Problémy prezentovali jako generální ředitel Milan Poulíček, tak i jeho náměstek Robert Šlachta (ve funkci skončí na konci listopadu pozn. red.), jak Česká justice informovala.

Finance: Jde o dohodu na politické úrovni

Jak dále zaznělo na prezentaci, obě ministerstva v současnosti mají vést intenzívní jednání o budoucím rozdělení pravomocí. Opírat se mají o analýzu. Jak zjistila Česká justice, tato analýza se stala součástí důvodové zprávy k návrhu změny zákona: „V souladu s programovým prohlášením vlády zpracovalo Ministerstvo financí analýzu možností rozšíření kompetencí Celní správy České republiky v oblasti trestního řízení. Tato analýza byla následně promítnuta do návrhu zákona, kterým mělo dojít k rozšíření kompetence orgánů Celní správy České republiky o vyšetřování trestných činů, resp. do příslušného hodnocení dopadu regulace (RIA) a důvodové zprávy. Mezirezortní připomínkové řízení k tomuto materiálu však dosud nebylo ukončeno,“ uvedl na dotaz Jakub Vintrlík z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

Z jeho dalších slov vyplývá, že ministerstvo financí trvá na svém. Stejně jako generální ředitel Generálního ředitelství cel a náměstek Robert Šlachta však konstatuje, že definování oprávnění Celní správy a Policie ČR budou věcí politické dohody: „Ministerstvo financí nadále považuje změnu stávající úpravy za vhodnou a žádoucí (viz důvody uvedené u následujícího dotazu). Dalšímu posunu v dané věci však musí předcházet zejména dohoda na politické úrovni,“ uvedl Vintrlík na dotaz České justice.

Finance podporuje Nejvyšší státní zastupitelství

Celní správa podle něj disponuje kompetencemi v oblasti trestního řízení a plní úlohu tzv. policejního orgánu, který provádí prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Vedle orgánů Policie České republiky působí v rámci potírání kriminality vznikající na úsecích, které úzce souvisí s činností Celní správy České republiky. Jde především o celní a daňovou problematiku. Kompetence orgánů Celní správy České republiky v této oblasti však podle mluvčího nejsou pojaty komplexním způsobem. „Podle názoru Ministerstva financí, který podpořilo i Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství, je vhodné přistoupit ke dvěma okruhům rozšíření kompetencí: (i) rozšíření pravomoci k prověřování veškerých daňových trestných činů a trestných činů souvisejících, (ii) zavedení pravomoci k vyšetřování těchto trestných činů,“ uvedl.

Finance: Přiznat celníkům pravomoci policie

Jak by tedy měly být kompetence celníků rozšířeny? Podstatným způsobem: „Ad i) Pověřenému celnímu orgánu by měla být svěřena pravomoc k prověřování veškeré trestné činnosti, která souvisí s agendou, ke které mají orgány Celní správy České republiky díky své kompetenci a odbornosti určitý vztah. Oproti současnému stavu by tak mělo dojít k odstranění nesystémové selekce mezi jednotlivými druhy povinných peněžitých plnění (např. daň z přidané hodnoty vs. daně z příjmů). Hlavní těžiště rozšíření se týká příjmových daní v širším smyslu, tj. daní z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Současně by bylo třeba umožnit pověřenému celnímu orgánu prověřovat navazující či související trestnou činnost, např. trestné činy navazující na predikativní (zdrojovou) trestnou činnost (např. trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti),“ vysvětlil Jakub Vintrlík.

Kromě rozšíření okruhu prověřovaných trestných činů by celníkům měla být přidána pravomoc vyšetřovat: „Ad ii) Dále by měla být orgánům Celní správy České republiky přiznána také pravomoc k vyšetřování trestných činů, k jejichž prověřování mají pravomoc v duchu principu: ,Kdo prověřuje, ten vyšetřuje.´. V důsledku toho by mohl pověřený celní orgán provádět zároveň prověřování i vyšetřování trestných činů, ohledně kterých mu byla přiznána pravomoc policejního orgánu,“ uvedl k tomu pro Českou justici mluvčí.

„Pravomoci Policie České republiky v těchto oblastech by zůstaly zachovány v plném rozsahu. Z pohledu Celní správy České republiky by tak nemělo jít o výlučnou pravomoc. Autoritou, která by v konkrétním případě určila, jaká složka se bude na úkonech v trestním řízení podílet, by byl dozorující státní zástupce,“ dodává doslova mluvčí ministerstva financí.


Navrženým řešením by podle ministerstva financí došlo zejména k těmto pozitivním efektům:

– Zjednodušení, zrychlení i zefektivnění průběhu trestního řízení díky větší specializaci a odbornosti v daňové oblasti – zejména možnost využití zkušeností celníků v oblasti daňového řízení a znalosti daňových předpisů a odpadnutí doby, kdy se policista musí po předložení věci s případem seznamovat (příslušný vyšetřovatel by mohl být součástí případů hned od počátku).

– Komplexní přístup k prověřování ze strany pověřeného celního orgánu – možnost zadokumentování uceleného jednání pachatele bez nutnosti omezovat se pouze na vybraná peněžitá plnění (v oblasti daňové trestné činnosti je takřka pravidlem, že současně dochází ke zkrácení více těchto plnění).

– Pozitivní dopad na státní rozpočet – zefektivnění průběhu trestního řízení by z povahy věci znamenalo lepší využití stávajících kapacit, což by znamenalo možnost zaměřit se na větší množství případů s dopadem na státní rozpočet.

– Synergický efekt na další zákonné kompetence Celní správy České republiky – zejména oblast kontrolně dohledových činností, vč. nových kontrolních kompetencí s dopadem na inkaso daní (evidence tržeb, hazard), ale i prevence a odhalování trestných činů v aktuálně eskalujících oblastech hrozeb nelegální migrace, terorismu a extremismu.

– Uvolnění kapacit Policie České republiky pro prověřování a vyšetřování dalších celospolečenských forem závažné trestné činnosti, např. korupce, dotačních podvodů nebo finanční kriminality, kde je její úloha nezastupitelná.


Vnitro nemá o krocích informace

Předmětná politická dohoda ohledně sdílených oprávnění však bude zřejmě obtížná. Dohodnout se musí finance s ministerstvem vnitra, pokud není dohodou míněno, že vyšší bere a rozhodne například předseda vlády. Vnitro totiž o vývoji věci nic neví: „Ministerstvo vnitra nemá v současné době žádnou informaci o tom, že by Ministerstvo financí či jiný subjekt navrhovaly jakékoli legislativní kroky vedoucí k rozšíření kompetencí Celní správy v trestních věcech,“ uvedl na dotaz České justice Ondřej Krátoška z odboru tisku a PR ministerstva vnitra.

Poté se vyjádřil i k meritu sporu: „Ministerstvo vnitra zaujímá k otázce rozšíření kompetencí Celní správy v trestních věcech dlouhodobě konzistentní postoj, kdy nepovažujeme posilování kompetencí Celní správy České republiky v oblasti trestního řízení za nutné ani vhodné. Změna kompetencí by představovala tak výrazný zásah do trestní politiky státu a bezpečnostního systému České republiky. Proto by měla být odůvodněna opravdu relevantními a zásadními argumenty či zjištěnými nedostatky v oblasti daňové kriminality. Současný stav právní úpravy i míry spolupráce mezi policejními a celními složkami žádná taková negativa nevykazuje,“ uvedl mluvčí.

Vnitro podporují tajné služby a Nejvyšší soud

Oproti financím, které tvrdí, že zvýšení kompetencí celníkům by přineslo úsporu, je vnitro přesvědčeno, že toto řešení je dražší: „Ministerstvo vnitra proto považuje stávající systém trestního řízení v oblasti daňové kriminality za plně funkční, nevyžadující zásadní změny. Změna by přinesla vysoké riziko nesdílení informací a překrývání kompetencí. Lze také zmínit, že by se jednalo o řešení oproti současnému stavu dražší (nezbytné personální posílení Celní správy),“ uvedl Ondřej Krátoška.

Jestliže ministerstvo financí podporuje Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti, vnitro má zastání u tajných služeb a u Nejvyššího soudu: „Ve všech státech, kde různé složky odděleně pracují na téže oblasti kriminality, řeší problémy plynoucí z toho, že jednotlivé složky si chrání své případy, současně se ale potkávají na stejných kauzách nebo u stejných podezřelých, aniž by o tom věděly, navzájem si konkurují. Tyto problémy odstraňují metody společné práce (v České republice funguje za tímto účelem právě tzv. daňová kobra). Lze také zmínit, že v rámci projednávání návrhu této změny v roce 2018 se proti takovému kroku postavily i další subjekty, jako například zpravodajské služby nebo Nejvyšší soud,“ uzavřel Krátoška.

Irena Válová

Text je převzat z portálu Česká justice, který vydává Media Network, vydavatel Ekonomického deníku.