Celý rok nás američtí centrální bankéři kolébali, resp. tlumili tržní očekávání ohledně toho, jak rychle mají růst úroky v USA.
Stačily však jedny volby a vše je přesně naopak. Podle nové prognózy Fedu by měly vzrůst úrokové sazby v roce 2017 o 75 bazických bodů a nikoliv “jen” o 50 bodů, jak nedávno slibovala předvolební prognóza.
Tento nečekaný jestřábí výstřel ze strany FOMC paradoxně přichází s novou makroekonomickou prognózou, která se ale jinak změnila jen nepatrně. Oproti zářijové prognóze vidí Fed v roce 2017 jen o desetinu rychlejší růst HDP a zároveň jen o jednu desetinu nižší míru nezaměstnanosti. Přesto v prognóze očekávaného vývoje úrokových sazeb pro roky 2017 až 2019 přibylo navíc 25 bazických bodů. Šéfka Fedu Janet Yellenová tento rozpor na své tiskové konferenci vysvětlila tím, že někteří z amerických centrálních bankéřů již do svého (makro) výhledu zahrnuli předpokládané změny ve fiskální politice. Ta bude s příchodem nové administrativy a Kongresu patrně uvolněnější a tudíž bude více stimulovat domácí poptávku. Neboli u některých členů vedení Fedu tak opravdu mohl již dnes panovat názor, že se americká centrální banka ocitne tzv. “za křivkou” – tedy, že bude ve své politice pozadu za tím, co by ekonomika opravdu vyžadovala.Sama Yellenová zřejmě do tohoto jestřábího tábora nepatří, byť vezmeme-li v úvahu to, co od ní na tiskovce zaznělo, tak od něj zase nemusí být daleko. Yellenová totiž řekla, že v situaci, kdy se ekonomika již ocitla ve stavu plné zaměstnanosti, není zapotřebí (dalších) fiskálních stimulů, aby se do tohoto žádoucího stavu trh práce dostal. Neboli tato slova Yellenové by se také dala interpretovat tak, že pokud Kongres opravdu schválí výrazný fiskální stimul, tak politika Fedu bude muset být přísnější (aby nedošlo k přehřátí ekonomiky).
K papírovému utažení měnové politiky, ke kterému FOMC skrze svou prognózu úrokových sazeb přistoupil, bylo a bude pochopitelně na trzích cítit. Ještě vyšší krátkodobé úrokové sazby v USA a silnější dolar se nebude líbit řadě trhů s rizikovými aktivy. Zároveň bude zajímavé sledovat, kdy se přísnější finanční podmínky (zejména skrze silný dolar) začnou také negativně podepisovat na výkonu americké ekonomiky. Zpomalení amerického růstu se přitom můžeme dočkat již v první polovině příštího roku, kdy uvažovaná fiskální expanze zcela jistě ještě nebude moci ovlivňovat ekonomiku. Z tohoto důvodu také vidíme šanci na trojí zvýšení úroků Fedu (o 25 bps) v roce 2017 jako příliš optimistický scénář, který se nemusí naplnit jako prakticky všechny úrokové prognózy z dílny americké centrální banky.
Jan Čermák, analytik ČSOB
