Čtvrtek, 18. srpna, 2022

Farmaceutické společnosti budou v příštím roce přetékat likviditou, ve hře jsou obří akvizice

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Aktivita fúzí a akvizic v biofarmaceutickém průmyslu byla v právě končícím roce poměrně slabá. Podle analytiků poradenské společnosti SVB Leerink se to však má v roce nadcházejícím změnit. Velké i menší farmaceutické firmy totiž přetékají penězi a jejich kapacita pro nákupy menších společností je obrovská. A zájem bude právě o ty biofarmaceutické.

Podle americké poradenské společnosti SVB Leerink, která se zaměřuje na farmaceutický sektor, bude osmnáctka velkých amerických i evropských farmaceutických firem na konci příštího roku v rukou obří objem likvidity. A to více než 500 miliard dolarů (asi 11,25 bilionu korun).

Podle analytiků je velmi pravděpodobné, že farmaceutičtí giganti peníze použijí k nákupům menších či středních firem z oblasti biofarmacie. Nejde ale jen o objem volných finančních prostředků, nýbrž i o úvěrovou kapacitu těchto společností. Tedy o schopnost získat cizí kapitál na financování svých případných akvizic.

Akviziční kapacita jako sedminásobek českého HDP

Tato kapacita podle SVB Leerink dosáhne více než 1,7 bilionu dolarů (v přepočtu přes 38 bilionů korun). Jen pro představu, jde o sumu, která odpovídá asi osmi procentům ročního výkonu americké ekonomiky, případně skoro sedmi ročním hrubým domácím produktům České republiky.

12 z těchto 18 farmaceutických gigantů bude ke konci příštího roku disponovat částkou převyšující 20 miliard dolarů. Pokud bychom odečetli jejich závazky, přes 20 miliard dolarů v podobě volné hotovosti se dostanou společnosti Pfizer, Moderna, Johnson & Johnson, Novartis a BioNTech, odhaduje SVB Leerink. Mezi 11 a 18 miliardami se pak budou moci pochlubit společnosti Regeneron, Vertex, Novo Nordisk a GlaxoSmithKline.

Vůbec největší akviziční „palebnou“ sílu bude mít farmaceutická skupina Johnson & Johnson, která bude moci vynaložit více než 200 miliard dolarů na fúze či akvizice. Za ní se s 175 miliardami zařadí Pfizer, třetí Novartis si pak bude moci podle analytiků dovolit nakupovat až do výše 154 miliard dolarů. AbbVie, GlaxoSmithKline, Bristol Myers Squibb a americký Merck pak budou mít k dispozici po sto miliardách dolarů.

Experti Wall Street, kteří se zaměřují na farmaceutický sektor, odhadují, že některé společnosti budou i v příštím roce těžit z jednorázových příležitostí. Již před časem se objevila informace, že švýcarská skupina Novartis se může těšit na necelých 21 miliard dolarů, které získá prodejem svého podílu v konkurenční společnosti Roche.

Čím víc peněz, tím větší nákupní apetit? Nemusí to platit

GSK a Pfizer pak budou mít příjem 27,7, respektive 16,3 miliard dolarů z prodeje svých divizí zaměřujících se na spotřební farmacii. Dokončení těchto transakcí se očekává přibližně v polovině příštího roku. Ve hře je také odprodej spotřebně-farmaceutické divize skupiny Johnson & Johnson. Celý proces ale může trvat až dva roky, a tak se v odhadech expertů zatím neobjevuje.

Analytici rovněž zmiňují gigantické nárůsty příjmů z prodeje očkovacích látek proti koronaviru. Pfizer může jen tento rok za vakcíny Comirnaty (obchodní název vakcíny proti koronaviru z dílny firem Pfizer/BioNTech) inkasovat více než 36 miliard dolarů. Další desítky miliard by mohly přijít v průběhu roku příštího. K tomu je třeba přičíst také určitý objem tržeb prodeje léku Paxlovid, který se zdá být účinný při léčbě Covid-19.

„Jenže mít v rukou obrovský objem peněžních prostředků ještě neznamená, že budou použity pro fúze či akvizice,“ upozorňuje poradenská společnost SVB Leerink. A jako příklad uvádí odhad jiné poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers z loňského roku. Podle něho se letošní finanční kapacita měla přiblížit 1,5 bilionu dolarů. Jenže zatím největší akvizicí v biofarmaceutickém průmyslu tohoto roku byl nákup společnosti Acceleron americkou farmaceutickou skupinou Merck v hodnotě 11,5 miliardy dolarů. Naproti tomu největší biofarmaceutická akvizice roku 2020 dosáhla 39 miliard dolarů. To když AstraZeneca získala společnost Alexion.

Petr Musil

Článek vyšel na portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník náleží do vydavatelství Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter