Dvojnásobné výdaje na vědu a výzkum, vytvoření skutečné inovační politiky nebo zatraktivnění prostředí pro investice do výzkumu a inovací. I to jsou doporučení expertní skupiny, která mají maximalizovat přínosy bádání.
Evropská unie prý ze svého vědecko-výzkumného potenciálu těží jen málo. „Její komparativní výhodou je vysoká produkce vzdělání, ale současně má komparativní nevýhodu v tom, že ho nedokáže přetavit v inovace a růst,“ píše se ve zprávě expertní skupiny, která radí Evropské komisi v tom, jak investice do vědy a výzkumu lépe zužitkovat.
Evropa je podle odborníků, jimž velí bývalý eurokomisař pro obchod a současný generální ředitel Světové obchodní organizace Pascal Lamy, globálním vědeckým generátorem. Jeho součástí je na 1,8 milionu vědců, kteří pracují na tisících univerzit a výzkumných center, ale také v soukromých průmyslových společnostech.
Horší než Korea či Japonsko
Ačkoli Evropská unie disponuje pouze sedmi procenty světové populace a její HDP se na světovém podílí z jedné čtvrtiny, vyprodukuje ročně kolem 30 procent všech celosvětových vědeckých výstupů. Ovšem v porovnání s jinými významnými světovými ekonomikami Evropa trpí růstovým deficitem. Ten podle expertů pramení z poměrně nízkého počtu inovací, které navíc Evropa není schopna dostatečně kapitalizovat.
Evropská unie v oblasti výzkumu a vývoje v mnoha ohledech zaostává za několika svými hlavními obchodními partnery. Její výdaje na výzkum, vývoj a inovace dosahují 2,03 procent HDP, zatímco Jižní Korea do vědy dává více než dvojnásobek. Evropská unie podává třikrát méně patentů než Japonsko. Objem rizikového (venture) kapitálu je v Evropské unii pětkrát nižší než ve Spojených státech, stejně tak počet rychle rostoucích start-upů. Evropa také zaostává v investicích do nehmotných aktiv.
Bohatá diversita Evropské unie a členských zemí v oblasti vědy a výzkumu představuje na jedné straně sílu, na straně druhé to prý vyžaduje formulaci jednotné evropské strategie pro výzkum a inovace. „Musí být daleko komplexnější než v zemích, jako jsou Spojené státy nebo Jižní Korea,“ píší autoři zprávy.
Investice do výzkumu a vývoje jsou z hlediska Evropské unie značně decentralizované a peníze jsou rozdělovány v daleko větší míře na národní úrovni. Skupina expertů je nicméně přesvědčena, že současná rychlost technologických změn vyžaduje rychlou reakci na celounijní úrovni. „Evropa musí konat. Musí konat teď a rozhodně,“ říkají lidé kolem Lamyho. Podle nich je kolektivní odpovědností, aby došlo k razantní modernizaci univerzit, většímu propojení akademické a průmyslové sféry a větší podpoře klíčových inovátorů.
Jedenáctka opatření
Skupina expertů navrhla jedenáct opatření, která mají vést k tomu, že Evropa bude schopna investice do vědy, výzkumu, vývoje a inovací efektivněji zhodnotit. Jako prioritu přitom vidí posílení rozpočtů jak na národní, tak na unijní úrovni. Expertní tým navrhuje, aby došlo ke zdvojnásobení výdajů na vědu a výzkum poté, co vyprší program Horizon 2020. Cílem má být sedmiletý rozpočet ve výši 120 miliard eur (3,13 bilionu korun).
Evropa prý netrpí nedostatkem dobrých nápadů a inovativních myšlenek. Dokonce ani samotné posílení výdajů na vědu a výzkum nepomůže, pokud bude úsilí roztříštěno. Proto je podle expertního týmu nutné, aby Evropská unie vytvořila inovační politiku, která bude stát na „jasné definici inovací, která bude zahrnovat všechny oblasti vědomostí – technologické, obchodní, finanční, řídící, regulatorní i sociální – a která pomůže generovat přidanou hodnotu pro hospodářství a společnost.“
Evropská unie by měla také zřídit Evropskou inovační radu. Ta by plnila strategickou roli instituce, která fakticky rozhodovala o veřejných investicích do vědy a výzkumu, které by představovaly podporu soukromému sektoru v této oblasti. Šlo by prakticky o obdobnou instituci, jakou je Evropská výzkumná rada, která se zabývá základním výzkumem.
K dalším navrhovaným opatřením patří například racionalizace financování vědy a výzkumu a dosažení synergií se strukturálními fondy. Ve zprávě najdeme také doporučení na zatraktivnění prostředí pro investice do vědy a výzkumu nebo zjednodušení žádostí o výzkumné granty.
V neposlední řadě navrhuje skupina expertů také větší zapojení obyvatelstva. To si představuje tak, že by příslušné instituce prováděly crowdsourcing nápadů. K tomu by měly být ve větší míře využívány sociální sítě. Tam by mohly vznikat virtuální skupiny s přibližně tisícovkou členů, ve kterých by se nové nápady sdílely.
-usi-
