Evropský výbor regionů: Kdo tam sedí za tuzemské obce a kraje?

Výbor regionů zastupuje územní samosprávy, když vzniká nová legislativa Evropské unie. Za tuzemské obce a kraje tam jezdí dvanáct lidí. Například královéhradecký zastupitel Oldřich Vlasák dostal důvěru celého výboru, aby formuloval oficiální vizi pro dlouhodobý územní rozvoj ve všech 28 členských státech.

Pod regulacemi a direktivami Evropské unie bývají společně podepsány Parlament a Rada (národních ministrů), eventuálně Komise. Ale v mnoha případech mohou legislativci vydávat nové “právní akty” teprve potom, co vyslechnou starosty, hejtmany a další zástupce územních samospráv.

Podle základních smluv Evropské unie totiž existuje takzvaný Výbor regionů, který mluví například do společné dopravní a sociální politiky, do zdravotnictví, energetiky, kultury, soudržnosti (vyrovnávání životní úrovně) nebo ekologie. Taky může podávat žaloby k Soudnímu dvoru EU. Má skoro dvakrát větší rozpočet (zhruba 2,3 miliardy Kč/rok), než Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (1,2 miliardy Kč/rok).

“Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění,” říkají platné smlouvy. Ve sboru zasedá celkem 350 členů, jmenovaných na 5 let.

Mohlo by vás zajímat

Už se vrtá se do skály. Začíná průzkum tunelu k vysokorychlostní trati do Drážďan

Na Českou republiku připadá dohromady 12 křesel, obsazených pro roky 2015 – 2019. Některé kraje mají hned dva vyslance: Liberecký, Pardubický a Středočeský, naopak chybějí obyvatelé Karlovarského, Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého kraje a taky Vysočiny. Zastoupeny nejsou ani všechny ideové proudy. Po čtyřech zástupcích mají lidovci (EPP, například KDU-ČSL a TOP 09) a konzervativci (ECR, například ODS), po dvou křeslech zabírají socialisti (PES, tedy ČSSD) a liberálové (ALDE, tedy hnutí ANO).

Většina českých, moravských a slezských vyslanců vůbec nefiguruje ve výstupech (tiskových zprávách), které Výbor regionů vydává. Někteří však dostali důvěru celého evropského sboru, aby formulovali oficiální stanoviska a dlouhodobé vize.

Seznam národních zástupců:

Ondřej Benešík (zastupitel Zlínského kraje, EPP)

Pavel Branda (zastupitel obce Rádlo v Libereckém kraji, ECR)

Pavel Branda vypracoval za celý výbor dně stanoviska. V prvním materiálu obhajuje regionální vzdělávací instituce a přeshraniční mezinárodní spolupráci. Ve druhém textu propaguje takzvané “people-to-people” projekty na rozmezí různých států (například v rámci jižních Čech a zároveň Bavorska). Tématu brzy věnujeme speciální článek.

Štĕpánka Fraňková (zastupitelka Pardubic, ECR)

Dan Jiránek (zastupitel Kladna, ECR)

Stanislav Juránek (zastupitel Jihomoravského kraje, EPP)

Adriana Krnáčová (primátorka Prahy, ALDE)

Adriana Krnáčová představuje naše hlavní město v rámci projektu “Regiony a města v akci”. V následujícím videu popisuje “největší výzvu”, před kterou dneska stojí česká metropole: Upravit historické budovy tak, aby byly energeticky účinné a splňovaly charakteristiku “smart”. Jako příklady vidíme solární panely na střeše Národního divadla nebo pouliční LED lampy. Taky chválí Výbor regionů coby místo pro sdílení podobných nápadů.

Roman Línek (náměstek hejtmana Pardubického kraje, EPP)

Petr Osvald (zastupitel Plzně, PES)

Petr Osvald sepsal oficiální stanovisko výboru, ve kterém vybízí Komisi a členské státy, aby harmonizovaly pravidla pro veřejné zakázky a obecně zjednodušily politiku soudržnosti. Plzeňský zastupitel byl taky na konferenci v arménském Jerevanu, kde jmenoval decentralizaci jako příklad reforem, nutných pro udržitelného rozvoj. V Rakousku debatoval o důvěře vůči EU, kterou prý lze obnovit lokalizací.

Jaroslava Pokorná Jermanová (hejtmanka Středočeského kraje, ALDE)

Martin Půta (hejtman Libereckého kraje, EPP)

Oldřich Vlasák (zastupitel Hradce Králové, ECR)

Oldřich Vlasák dostal důvěru celého výboru, aby zpracoval územní vizi, sahající až do roku 2050. Tam například naléhá, abychom při plánování nenaslouchali jenom národním statistickým úřadům, které prý někdy dostatečně nevykreslují “skutečnou socioekonomickou situaci”. Chce, aby politika měla “silný meziodvětvový, meziregionální a přeshraniční charakter”.