Evropský parlament se bude v úterý zabývat zprávou o komplexní evropské strategii pro přístavy, která má vést k jejich většímu zabezpečení, omezení vlivu zemí mimo Evropskou unii a k větší konkurenceschopnosti. Projedná i materiál, který varuje před riziky rostoucího čínského vlivu na evropskou kritickou infrastrukturu a vyzývá k přijetí opatření na snížení její zranitelnosti. Hlasovat by se mělo ve středu.
Zpráva k evropské strategii pro přístavy, kterou předkládá nizozemský europoslanec Tom Berendsen, už v prosinci loňského roku prošla evropským Výborem pro dopravu a cestovní ruch. Na Evropskou komisi apeluje, aby navrhla jednotný postupu, a to do konce roku 2024.
Poté, co válka na Ukrajině ukázala evropskou energetickou závislost na Rusku, čelí podle materiálu Evropská unie novým formám závislosti, tentokrát v odvětví dopravy. Dokument například zmiňuje významné navýšení investic Číny, ale i dalších autokratických režimů, do evropských přístavů za posledních dvacet let. Má jít o finanční i provozní podíly podniků přímo či nepřímo kontrolovaných jednotlivými státy v evropských přístavech, terminálech nebo související přístavní infrastruktuře.
Prostředí mnoha zájmů
Přístavy jsou podle dokumentu prostředím, kde se prolíná mnoho různých stran a zájmů, posouzení rizik cizího vlivu je tak náročný, ale zásadní úkol. „Zahraniční strany získají přehled o tocích zboží vstupujícího a opouštějícího Evropskou unii. Zvyšuje se riziko špionáže, před kterým národní zpravodajské služby již varovaly,“ uvádí se v dokumentu.
Aby s tento vývoj změnil, je podle materiálu zásadní, aby členské státy a přístavy přijaly společný, a přísný, strategický přístup k rozvoji kritické infrastruktury. Kromě revize nařízení ohledně rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) a nařízení o přímých zahraničních investicích by měla Evropská komise navrhnout komplexní evropskou přístavní strategii, která zajistí konkurenceschopnost evropských přístavů a zároveň zajistí jejich ekonomickou nezávislost na třetích zemích.
Strategie by měla stanovit limity pro zahraniční investice tak, aby se zabránilo přítomnosti třetích zemí, která by mohla narušit bezpečnost přístavů. Měla by také vytvořit rámec pro evropské veřejné i soukromé investory, aby mohli investovat do přístavní infrastruktury.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) Ekonomickému deníku sdělil, že zprávu podpoří, přestože jde o nelegislativní iniciativu. „Přístavy považuji za součást naší kritické infrastruktury a nemyslím si, že je rozumné, abychom při nakládání s nimi zvažovali pouze obchodní nebo finanční zájmy. Jde totiž také o naši bezpečnost,“ konstatoval.
Podle druhého z materiálů – jde o zprávu o bezpečnostních a obranných důsledcích vlivu Číny na kritickou infrastrukturu v Evropské unii, má trojice největších čínských akcionářů majetek v téměř polovině přístavů (14 z 29), které se nacházejí buď v blízkosti námořních základen, anebo poskytují logistickou podporu silám NATO, což podle dokumentu výrazně zvyšuje riziko špionáže.
Evropské přístavy, kde má podíl také Čína, podle dokumentu zpracovávají více než 10 procent celkové kapacity přepravních kontejnerů v Evropě. Materiál zároveň uvádí, že v roce 2022 čínské společnosti vlastnily nebo provozovaly terminály v 96 přístavech v 53 zemích.
Zranitelnost kritické infrastruktury
Dokument, jehož zpravodajem je slovinský europoslanec Klemen Grošelj, neupozorňuje pouze na rizika spojená s přístavy, Čína má prostřednictvím takzvané strategie vojenské a civilní fúze stále více získávat přístup i k další evropské kritické infrastruktuře, jde o dopravní infrastrukturu, telekomunikační sítě nebo vzácné kovy a podmořské kabely. Narušení kritické infrastruktury může mít podle materiálu závažné důsledky pro bezpečnost a obranu Evropské unie, hospodářskou činnost i základní služby pro veřejnost.
Na jednu stranu Čína podle dokumentu omezuje účast nečínských společností na svých projektech infrastruktury z důvodu bezpečnostních rizik, sama se naopak podílí na výstavbě infrastruktury financované Evropskou unií v jednotlivých členských státech.
„Nátlaková politika a rostoucí asertivita Čínské lidové republiky (ČLR), včetně jejího čím dál agresivnějšího postoje vůči Tchaj-wanu a agresivní přítomnosti v Jihočínském moři, a také sociální a hospodářské důsledky pandemie Covid-19 a ruské útočné války proti Ukrajině odhalily zranitelnost Evropské unie a znovu potvrdily, že je třeba snížit riziko ve vztazích s ČLR a s dalšími nedemokratickými třetími zeměmi,“ uvádí se v dokumentu.
Poslanci v rámci dokumentu vyzývají Evropskou komisi, aby před koncem volebního období předala Evropskému parlamentu podrobnou analýzu obchodních rizik spojených s technologiemi, jako jsou polovodiče, kvantová výpočetní technika, blockchain, vesmír, umělá inteligence či biotechnologie.
Upozorňují ale také na to, je potřeba najít strategickou rovnováhu mezi otevřenou povahou jednotného trhu Evropské unie a jeho investiční přitažlivostí na jedné straně a obranou kritické infrastruktury a autonomie na straně druhé. A to s ohledem na zranitelná místa Evropské unie v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o hospodářský nátlak nebo ohrožení integrity kritické infrastruktury.
Strategie hospodářské bezpečnosti
Co je v materiálu zmiňováno jako pozitivní krok, je přístup ke snižování rizik v navrhované Strategii hospodářské bezpečnosti EU ze dne 20. června 2023. Strategie se zaměřuje na posouzení rizik pro hospodářskou bezpečnost, jde o rizika pro odolnost dodavatelských řetězců, a to včetně energetické bezpečnosti, fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury, rizika spojená s bezpečností technologií a jejich únikem a rizika zneužití hospodářských závislostí nebo hospodářského nátlaku.
Zpráva vyzývá k rozšíření regulačního rámce Evropské unie s cílem vyloučit rizikové subjekty a nalézt alternativy pro projekty v Evropské unii, které jsou financované čínskou stranou. Mělo by také dojít ke zpracování společného přístupu k určování, posuzování a řízení rizik pro evropskou hospodářskou bezpečnost.
Pozitivně přijímaný je také evropský akt o čipech, který má řešit nedostatek polovodičů a posílit vedoucí postavení Evropské unie v oblasti technologií. „Společně s členskými státy a našimi mezinárodními partnery zmobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši přes 43 miliard eur a stanoví opatření, která umožní přípravu, předvídání a rychlou reakci na jakékoli budoucí narušení dodavatelského řetězce,“ uvádí Evropská komise.
Zpráva také Evropskou komisi nabádá k tomu, aby navrhla nový legislativní rámec ke zmírnění bezpečnostních rizik ze strany dodavatelů podmořských kabelových systémů, a to i prostřednictvím přísnějšího sledování a prověřování vlastnických struktur dodavatelů.
Tereza Čapková
