Europoslanci budou hlasovat o rezoluci k odstranění rozdílů v důchodech mužů a žen. Ženy pobírají až o 40 procent nižší penze než muži. Největší rozdíly jsou na Kypru.
Evropský parlament chce řešit genderovou nerovnost ve starobních důchodech. V roce 2014 činila v Evropské unii průměrná mezera mezi mužskými a ženskými penzemi bezmála 40 procent. Za posledních pět let se v polovině členských zemích EU zvětšila. Nejmenší rozdíl v průměrné výši starobních důchodů mezi muži a ženami je v Estonsku (3,7 %), největší naopak na Kypru (48,8 %).
Podle europoslanců je důchodová genderová mezera převážně důsledkem mzdové genderové mezery a obecně rozdílným postavením mužů a žen na trhu práce: vyšší podíl žen pracujících na částečný úvazek, nižší hodinové mzdy žen, méně odpracovaných let u žen a podobně.
Unijní harmonizace nikoli
Europoslanci, kteří návrh rezoluce předkládají, navrhují několik opatření, jak důchodovou genderovou mezeru postupně odstranit. Jde o opatření, která jsou zaměřena na pracovní trh a nerovné postavení mužů a žen na něm. Zdůrazňován je například princip „za stejnou práci stejná odměna“, pružné nastavení pracovního poměru s ohledem na péči o děti a podobně.
Předkladatelkou návrhu rezoluce je francouzská europoslankyně Constance Le Gripová. Jejím cílem je přimět Evropskou komisi k vypracování a předložení strategie, která by vedla k odstranění genderové důchodové mezery. „Příjmové rozdíly mezi muži a ženami mají širokou škálu historických a sociálních příčin,“ říká mimo jiné Le Gripová.
Ženy podle ní přespříliš často pracují na méně placených pozicích, zatímco jejich zastoupení na nadprůměrně placených pracovních místech je velice řídké. Jde zejména o technické profese v IT sektoru. V některých zemích ženy fungují jako podpůrná pracovní síla svých partnerů, kteří jsou farmáři, obchodníky nebo řemeslníky, ale toto jejich pracovní zařazení není ve statistikách správně zachyceno, a tak nedostávají mzdu, která by odpovídala plnému pracovnímu úvazku. „Jsou tak konfrontovány s mnoha nerovnostmi a když odejdou do penze, mají nižší důchody než muži,“ říká Le Gripová.
Skutečnost, že v polovině členských zemí EU se rozdíly v penzích za posledních pět let zvýšily, je prý nutné podrobit důkladné analýze. „Řekla bych, že se na tom podepsala nedávná ekonomická krize, která měla i svůj sociální rozměr. Zhoršila se pozice lidí, kteří jsou více ekonomicky zranitelní. A to jsou převážně ženy,“ myslí si europoslankyně.
Konkrétní opatření, která zjednají nápravu, jsou prý na jednotlivých členských zemích. „Našim cílem není navrhovat v této oblasti harmonizaci na úrovni celé Evropské unie,“ brání se Le Gripová podezření, že Evropská unie našla další agendu, kterou chce řídit z Bruselu.
Past částečných úvazků
Le Gripvá chce především docílit toho, aby se o důchodové genderové mezeře začalo mluvit a politici se jí začali seriózně zabývat. Země, které v tomto ohledu dosahují nejlepších výsledků, jsou prý hodny následování. Podle Le Gripové je mimo jiné zapotřebí, aby se při výpočtu výše důchodu více zohledňovalo pozastavení pracovní kariéry z důvodu pečování o potomky. „Evropský parlament a Evropská komise by měly vypracovat celoevropskou strategii, která by členské země motivovala k zavádění efektivních opatření, jež by tento problém řešila,“ navrhuje Le Gripová.
Předkladatelka rezoluce zároveň upozorňuje, že o své místo na slunci musí bojovat i samy ženy. Podle ní by se měly více zajímat o to, zda vydělávají adekvátní mzdu, a to i s ohledem na jejich budoucí důchod. Nejen mezi ženami prý existuje malá informovanost o tom, jak je v dané zemi nastaven penzijní systém a s jakým důchodem mohou lidé za těch či oněch podmínek v budoucnu počítat. „Práce na částečný úvazek může být na první pohled lákavá, ale v dlouhodobém horizontu to pracuje proti vám – budete mít nižší důchod,“ varuje Le Gripová.
Za velký problém europoslankyně považuje také to, že v některých členských zemích existuje až třetina žen, které nepobírají žádný starobní důchod. Vysvětlení je však poměrně jednoduché. „Jde o již zmíněné manželky farmářů, obchodníků či řemeslníků. Ty za sebou sice mají roky poměrně tvrdé práce, ale pobíraly nízké mzdy. Tím pádem odváděly i nízké příspěvky do sociálních systémů, a proto mají nízké nebo žádné důchody,“ uzavírá Le Gripová.
-usi-
