Země Evropské unie začínají chystat v pořadí již 14. balíček protiruských sankcí. Ten by měl zasáhnout Rusy hned na několika citlivých místech. Některé země požadují zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu z Ruska, hovoří se také o zásahu proti dodávkám ruské ropy „stínovou flotilou“ tankerů, která obchází západní sankce.
„Začali jsme připravovat 14. sankční balíček, který by měl být přijat na jaře. Pravděpodobně bude zahrnovat rozsáhlý seznam restriktivních opatření se zaměřením proti obcházení sankcí – například v námořním sektoru, kde Rusko nadále snaží porušuje cenový strop pro vývoz ropy,“ uvedl již dříve viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Ke zpřísnění sankcí dnes vyzval švédský ministr zahraničních věcí Tobias Billström. Podle jeho vyjádření byl měl 14. balíček zahrnovat i úplný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Ten přitom stále tvoří zhruba 16 procent celkových dodávek LNG do zemí Evropské unie.
Podle nedávno zveřejněné analýzy S&P Global Commodity Insights se v prvním čtvrtletí letošního roku dovezlo do zemí EU téměř 4,9 milionu tun LNG z Ruska (6,75 miliard m3 v plynném stavu). Naprostá většina ruského plynu v kapalném stavu směřuje do tří zemí – Španělska, Belgie a Francie. Celkový objem dodávek ruského plynu do zemí EU zůstává od roku 2020 stabilní.
Motivace k dovozu ruského plynu je různá. Francie má dlouhodobou smlouvu o odběru LNG s ruskou společností Novatek, v níž francouzský koncern TotalEnergies drží téměř 20procentní podíl. Španělsko podle S&P Global Commodity Insights využívá či spíše zneužívá situace na trhu, kdy lze ruský plyn nakoupit levněji než dodávky z jiných zemí.
Jenže ne všichni jsou z plánů na zablokování dovozu ruského plynu nadšeni. Evropské sdružení energetických regulátorů (ACER) v pátek ve své analýze trhu před rychlým zákazem varuje. Došlo by totiž k souběhu takové restrikce s očekávaným koncem tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny; příslušná smlouva končí k poslednímu dni letošního roku a Ukrajinci už ji nechtějí prodloužit.
Reálně tak hrozí, že země střední Evropy přijdou o dodávky v rozsahu 13,6 miliardy metrů krychlových, jež loni směřovaly do Maďarska, Rakouska a na Slovensko (a jejich prostřednictvím též na český trh). Když k tomu přidáme výpadek dodávek zhruba 18 milionů tun LNG z Ruska (25 miliard m3 v plynném stavu), jednalo by se příliš velký šok s negativním dopadem do cen plynu. ACER proto doporučuje postupné omezování importu ruského LNG.
Více o tématu dodávek plynu do zemí EU se dočtete ve zprávě Kdo dodává plyn do zemí EU? Norsko 30 procent, USA 19, Rusko necelých 15 procent.
(dtr)
