INZERCE

Nejstarší francouzská jaderná elektrárna se nachází u obce Fessenheim v departmentu Haut-Rhin v Alsasku asi 1,5 kilometru od hranic s Německem a asi 40 km od hranic se Švýcarskem. Foto: EDF

Evropská rada se dohodla na reformě trhu s elektřinou. Ochrany unie před manipulací s trhem by se měla zlepšit

Po měsících jednání dosáhla Evropská rada dohody o návrhu na změnu uspořádání trhu EU s elektřinou a souhlasila se zahrnutím stávajících jaderných elektráren do reformy. Dohoda by mohla mimo jiné vést například k tomu, že Francie upustí od systému, který nutil státem kontrolovanou energetickou společnost EDF prodávat část své výroby jaderné energie konkurentům pod tržními cenami. Tisková zpráva z jednání Evropské rady je k nalezení ZDE.

Evropská rada oznámila, že cílem reformy je snížit závislost cen elektřiny na kolísavých cenách fosilních paliv, ochránit spotřebitele před prudkým nárůstem cen, urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a zlepšit ochranu spotřebitelů.

Návrh je součástí širší reformy uspořádání trhu s elektřinou v EU, která zahrnuje rovněž nařízení zaměřené na zlepšení ochrany EU před manipulací s trhem prostřednictvím lepšího monitorování a transparentnosti.

„Cílem reformy je stabilizovat dlouhodobé trhy s elektřinou posílením trhu se smlouvami o nákupu elektřiny, zobecněním dvoustranných rozdílových smluv a zlepšením likvidity forwardového trhu. Rada se shodla na tom, že členské státy budou podporovat využívání dohod o nákupu elektřiny odstraněním neodůvodněných překážek a nepřiměřených nebo diskriminačních postupů nebo poplatků. Opatření mohou mimo jiné zahrnovat státem podporované systémy záruk za tržní ceny, soukromé záruky nebo nástroje sdružující poptávku po Dlouhodobé smlouvě o dodávce obnovitelné energie za pevnou či indexovanou cenu. (PPA – Power Purchase Agreement),“ konstatovala Evropská rada.

Evropská rada, která je složena ze zástupců vlád členských států EU, se shodla také na tom, že dvoucestné CFD (contract for difference se ve finančnictví označuje smlouva mezi dvěma stranami, kupujícím a prodávajícím, která přikazuje prodávajícímu zaplatit kupujícímu rozdíl mezi aktuální hodnotou aktiva a jeho hodnotou k okamžiku uzavření smlouvy – pozn. red.) budou povinným modelem používaným v případech, kdy se do dlouhodobých smluv zapojí veřejné financování, až na některé výjimky. Týkaly by se investic do nových zařízení na výrobu energie založených na větrné, solární energii, geotermální energii, vodní energii bez rezervoáru a jaderné energii.

Rada se rovněž dohodla na odstranění dočasné povahy kapacitních mechanismů a na podpůrných opatřeních, která mohou členské státy zavést za účelem odměňování elektráren s cílem zaručit střednědobou a dlouhodobou bezpečnost dodávek elektřiny.

Evropská komise přijala návrhy na reformu uspořádání trhu s elektřinou v EU dne 14. března. Spor mezi Francií a Německem o roli jaderné energie v evropských opatřeních v oblasti klimatu však již několik měsíců dominuje jednáním.

Podle podmínek dohody bude nyní Francie schopna financovat rozšíření provozu své stávající flotily reaktorů pomocí obousměrných rozdílových smluv, v souladu s původním návrhem Komise.

Jak uvedl server World Nuclear News, současné době mohou konkurenční dodavatelé energie v rámci tzv. regulovaného přístupu k zavedené jaderné elektřině (Accès Régulé à l’Electricité Nucléaire Historique – ARENH), který byl zřízen na podporu hospodářské soutěže, nakupovat elektřinu vyrobenou jadernými elektrárnami společnosti EDF umístěnými ve Francii, které byly uvedeny do provozu před 8. prosincem 2010.

Podle těchto smluv mohou dodavatelé mezi červencem 2011 a prosincem 2025 nakoupit až 100 TWh – neboli přibližně 25 procent roční jaderné produkce EDF – za pevnou cenu 42 eur za MWh. EDF provozuje ve Francii 47 reaktorů o celkové kapacitě 57,62 GWe, které dohromady zajišťují přibližně 70 procent elektřiny v zemi.

Podle dohody, které dosáhla Evropská rada, by mechanismus ARENH, který připisuje ušlý zisk společnosti EDF, mohl být nahrazen rozdílovými smlouvami, jakmile vyprší na konci roku 2025.

Dohoda Rady bude nyní sloužit jako mandát pro jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právního předpisu. Výsledek jednání bude muset formálně přijmout Rada a Parlament.

(nik)