Evropská komise předložila soubor opatření, která mají zvýšit konkurenceschopnost evropských regionů v éře globalizace. Cesta vede přes digitalizaci a dekarbonizaci ekonomiky.
Přestože nedávný summit G20 ukázal, že globalizace má stále dost svých kritiků, data ukazují, že vzájemné propojování ekonomik jednotlivých zemí vede v dlouhodobém horizontu k růstu blahobytu všech zúčastněných. Toho si je vědoma i Evropská komise.
Každá mince má ovšem dvě strany. Zatímco výhody globalizace mají poměrně široký územní rozsah, náklady, které z ní plynou, bývají často rozděleny nerovnoměrně. Proto je podle Evropské komise zapotřebí, aby na to její regiony byly připraveny a schopny těmto negativním vedlejším efektům globalizace čelit.
Nová regionální politika?
K tomuto cíli vede podle eurokomisařů cesta přes zajištění dostatečného množství inovací, rozvíjení schopností a dovedností obyvatelstva, ale také přes digitalizaci a dekarbonizaci hospodářství. Evropská komise za tímto účelem předložila návrh souboru opatření, která mají kýženou konkurenceschopnost evropských regionů pomoci dosáhnout – princip takzvané inteligentní specializace.
„K plnému využití výhod z globalizace plynoucích, musíme vytvořit prostředí, kde se pokrok dosažený v oblasti obchodu a technologií zhmotní,“ řekl k předloženému dokumentu Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost. „Klíčem k řešení je investiční a inovační strategie vedená na lokální úrovni,“ dodal.
Ke Katainenovi se přidala také eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretuová: „Vstoupili jsme do globální éry. To ale znamená, že její negativní dopady jsou v první řadě pociťovány na místní úrovni. Naše hospodářství procházejí hlubokými změnami a my tento proces zvrátit nemůžeme. Jsme ale našim regionům schopni pomoci a vybavit je vhodnými nástroji pro silný a udržitelný růst,“ řekla.
Evropská komise bude více pomáhat členským státům při řešení, která se zabývají překážkami růstu a vytvářením příznivého podnikatelského prostředí. Zvláštní pozornost prý hodlá věnovat kvalitě a otevřenosti výzkumu ve veřejném sektoru, spolupráci mezi podniky a univerzitami nebo sladění základních dovedností s požadavky trhu.
Komise také hodlá hledat cesty k usnadnění součinnosti mezi již existujícími programy a nástroji Evropské unie pro inovace, růst a konkurenceschopnost. Chce tak reagovat na nové průmyslové výzvy. Inteligentní specializace by mohla být rozšířena tak, aby se stala komplexním nástrojem, který bude všem regionům nápomocen při využití změn, které globalizace přináší.
350 tisíc pracovních míst
Ještě letos na podzim Evropská komise vypíše pilotní projekt, kterým bude transformace regionů zahájena. Následně budou uzavřena meziregionální partnerství, která by se měla začít realizovat během příštího roku. Komise tak naváže na zkušenosti, které již se zaváděním přístupu inteligentní specializace má. Chce stavět na dvou pilotních projektech, které byly v této souvislosti realizovány již od roku 2014.
Inteligentní specializace byla zavedena jako předpoklad pro zajištění účinného financování z fondů politiky soudržnosti, a to do výzkumu a inovací. Pro efektivní fungování tohoto principu je zapotřebí, aby všechny regiony vypracovaly investiční strategie založené na jejich vlastních konkurenčních výhodách. Od zemědělsko-potravinářských specialit, přes cestovní ruch až po nanotechnologie, letecký a kosmický průmysl.
Na základě těchto strategií pak místní podniky získávají finanční podporu na rozvoj inovativních výrobků a expanzi mimo lokální trhy. Strategie rovněž zajistily, že došlo k lepšímu propojení vědy a podnikové praxe a rovněž ke zlepšení koordinace činností na všech úrovních místní správy.
Takových strategií bylo zatím vypracováni kolem sto dvaceti. Na podporu jejich zavádění je v evropských fondech k dispozici celkem 67 miliard eur, a do roku 2020 se očekává, že díky nim se na trhu objeví kolem 15 tisíc nových výrobků, vznikne na 140 tisíc start-upů a 350 tisíc nových pracovních míst.
-usi-
