Evropská komise navrhuje nová pravidla pro obchodování s finančními deriváty. Mají snížit náklady a byrokracii, aniž by byla dotčena evropská finanční stabilita.

Nová pravidla pro obchodování s finančními deriváty mají být jednodušší, mají zlepšit fungování finančních trhů v Evropské unii a být celkově efektivnější. Komise také slibuje snížení regulatorní zátěže a nákladů těm, kteří s finančními deriváty budou obchodovat. A to vše, aniž by to mělo negativní dopady na evropskou finanční stabilitu.

Efektivnější regulace je nezbytnou podmínkou pro vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU – Capital Market Union), což je klíčová pasáž Investičního plánu pro Evropu a pro růst investic, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Reforma EMIR

Evropská unie přijala v roce 2012 v důsledku celosvětové finanční krize nařízení známé jako EMIR (European Market Infrastructure Registration), které mělo zlepšit monitoring rizik, která se mohou objevit na trhu s finančními deriváty a potenciálně ohrozit finanční stabilitu EU. Jeho aktuálně navrhované změny stojí na výsledcích veřejné konzultace, kterou Komise zahájila před více než dvěma lety.

„EMIR je srdcem finančních reforem EU. Aktuální návrh zajistí, že EMIR dosáhne svých cílů v podobě snížení systematického rizika na trzích s finančními deriváty, zatímco se mu podaří udržet náklady pro reálnou ekonomiku na minimální úrovni,“ řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, zodpovědný za finanční stabilitu EU.

[mn_protected]

„Našim cílem je zjednodušit pravidla a současně odstranit zbytečné překážky pro malé firmy ve finančním sektoru, stejně jako pro firmy velké a penzijní fondy. Změny budou znamenat nemalé přínosy pro celé odvětví, aniž by byla ohrožena finanční stabilita,“ doplnil místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který má v gesci zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost.

Jednodušší clearing

Návrh obsahuje pravidla přizpůsobená velikosti účastníků finančních trhů. Rozšiřuje možnosti clearingových operací, zejména o nejmenší aktéry trhů nebo penzijní fondy. Komise také racionalizuje požadavky pro podávání zpráv a rovněž je uzpůsobuje tak, aby více zohledňovaly velikost společnosti, která na finančním trhu podniká. Výsledkem by mělo být získání kvalitnějších dat.

Změny v legislativním nastavení mají podstatně snížit náklady účastníkům finančního trhu. Odhad úspor se pohybuje ve výši 2,6 miliard eur (70 miliard korun) ročně na provozních nákladech a necelých 7 miliard eur (186 miliard korun) v podobě jednorázových nákladů.

Evropská komise chce ještě do začátku letošního léta přijít s dalšími legislativními změnami, které jsou podle ní nezbytné, aby bylo systematické riziko na trzích s finančními deriváty řádně ošetřeno. Současně mají prohloubit integraci kapitálových trhů a urychlit budování Unie kapitálových trhů, stejně jako vést k posílení společného dohledu nad kapitálovými trhy.

Hlavní změny v EMIR

Požadavky na podávání zpráv regulátorovi se podle návrhu Evropské komise zjednoduší pro všechny účastníky derivátového trhu. Dojde tak k podstatnému snížení administrativní zátěže, přičemž kvalita získaných informací o dění na trhu se nesníží.

Nefinanční instituce dokonce o svých derivátových transakcích nebudou muset informovat vůbec, pokud budou činěny s jinými nefinančními společnostmi. O obchodech mezi malou nefinanční institucí a finanční institucí bude informovat pouze finanční instituce. Odpadne tak další zátěž pro malé nefinanční podniky. Regulátor nebude požadovat ani zpravování o obchodech učiněných v dávnější minulosti.

Nefinanční instituce mají doposud povinnost hlásit transakce s deriváty do registru obchodních údajů a provádět clearing prostřednictvím ústředního účastníka ty deriváty, u nichž bude stanovena povinnost clearingu. Nově budou muset nefinanční instituce provést clearing jen u těch aktiv, kde dojde k překročení stanovených prahů.

Finanční instituce dnes musí do registru s deriváty hlásit všechny své transakce. Nově by však měly tuto povinnost jen v případě, že překročí jejich stanovený objem. Totéž se týká i povinnosti clearingu finančních derivátů. Toto snížení administrativní zátěže uvítají především malé finanční instituce, včetně malých bank nebo fondů.

Penzijní fondy vstupují na derivátový trh typicky z důvodu ochrany svých dlouhodobých závazků vůči současným i budoucím penzistům před komplexním tržním rizikem. Ačkoli je centrální clearing pro takové transakce důležitý, penzijní fondy zpravidla nedisponují nutným kolaterálem a doposud nebylo vyvinuto žádné náhradní řešení. Současný návrh Evropské komise proto počítá s dočasnou tříletou výjimkou pro penzijní fondy z centrálního clearingu. To poskytne dostatek času k nalezení řešení, jak penzijním fondům centrální clearing finančních derivátů zpřístupnit, aniž by to pro ně znamenalo negativní dopad na příjmy budoucích penzistů.

-usi-

[/mn_protected]