V turecké metropoli začíná klíčový summit Severoatlantické aliance, který provází stupňující se tlak Bílého domu na evropské partnery. Poté, co prezident Donald Trump opět pohrozil odchodem z NATO a zahájil stahování části amerických vojsk z Evropy, se hlavním tématem stává plnění finančních závazků i schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu.
Českou republiku, která čelí kritice spojenců za nedostatečné výdaje na obranu, na summitu reprezentují premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel. Jejich cestě předcházel několikaměsíční spor o složení delegace.
Ankara jako další zkouška
32 lídrů členských zemí NATO se schází v Ankaře na summitu, který má větší důležitost než většina předchozích setkání. Koná se rok po Haagu, na kterém si generální tajemník Aliance Mark Rutte vynutil od spojenců historický závazek vynaložit pět procent HDP na obranu do roku 2035. I tato dohoda byla sama o sobě těžká.
Bývalý nizozemský premiér Rutte postavil své působení na jediné strategii. Uklidnit amerického prezidenta Donalda Trumpa a zároveň využít jeho hrozby k tomu, aby donutil evropské země k posílení jejich atrofovaných armád. Ankara je jeho další zkouškou.
Americké hrozby
Bezpečnostní situace v Evropě je přitom znepokojivá. Ruská válka na Ukrajině stále pokračuje. Trump navíc opět nastolil možnost odchodu z Aliance. Evropské obranné rozpočty sice rychle rostou, ale evropská průmyslová a vojenská spolupráce zůstává nestabilní. Nejdůležitějším bodem summitu v Ankaře bude, jak se Spojené státy postaví k otázce rozmístění amerických sil na evropském kontinentu. Spojenci chtějí konkrétní časové harmonogramy a seznam schopností, které si Washington hodlá ponechat.
V červnu zahájil americký ministr obrany Pete Hegseth revizi všech amerických sil v Evropě. Už došlo ke stažení jedné bojové brigády a části leteckých sil. Úředníci Trumpovy administrativy uvedli, že budoucí americká přítomnost bude podmíněna splněním cílů spojenců v oblasti obranných výdajů a vojenských schopností.
Trumpova frustrace se vyostřila poté, co některé evropské země během konfliktu s Íránem odepřely americkým silám přístup na jejich základny a mnoho z nich odmítlo jeho prosbu o pomoc se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump pak pohrozil, že NATO nadobro opustí.
Sliby a realita
Očekává se, že summit znovu potvrdí kolektivní obranu podle článku pět. Většina 31 evropských spojenců nyní vynakládá na obranu více než dvě procenta HDP. Česko ale kritizoval Rutte a také američtí diplomaté, že své sliby neplní.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale už oznámil, že závazek dvou procent HDP na obranu splní země příští rok. Vláda chce v příštím roce navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Armáda letos hospodaří s rozpočtem 154,79 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procentům HDP. Dalších 30 miliard korun poputuje na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.
Některé evropské země, jako je Polsko, Finsko a pobaltské státy, slíbily, že výdaje na obranu zvýší na úroveň až pěti procent HDP do roku 2029.
Co se očekává od Ankary?
Summit zahájí fórum obranného průmyslu, které má ukotvit průmyslovou agendu. Očekává se, že Washington oznámí nové dohody o společné výrobě. Zároveň bude tlačit na spojence, aby otevřeli své veřejné zakázky pro americké výrobce zbraní.
Turecko bude prosazovat svou vlastní agendu. Chce posílit vojenskou spolupráci se státy Perského zálivu. Bílý dům si také přeje větší námořní angažovanost evropských spojenců v Hormuzském průlivu. Turecko a Itálie to podporují; severoevropské země jsou v tomto ohledu více skeptické.
Zvyšování tlaku na Rusko
Ukrajina bude dominovat velké části agendy. Očekává se schválení nového víceletého balíčku pomoci v hodnotě kolem 55 miliard eur (1,3 bilionu korun). Finský prezident Alexander Stubb řekl deníku Financial Times, že vedoucí představitelé Aliance podporují intenzivnější útoky bezpilotních letounů s dlouhým doletem ze strany Ukrajiny na území Ruska.
„Myslím, že všichni představitelé NATO chápou, proč to Ukrajina dělá. Všichni se domnívají, že musíme i nadále zvyšovat tlak,“ prohlásil Stubb.
Kyjev je podle něj nyní v lepší vyjednávací pozici než dříve. „Ukrajina je v lepší pozici, vojensky, politicky i finančně, než kdykoli předtím v této válce. Proto v Rusku vidíme spoustu neklidných aktivit,“ řekl. Stubb nicméně varoval před dalšími hybridními útoky Ruska na evropské země. „V dlouhodobém horizontu se připravujeme na scénář, kdy by Rusko mohlo chtít zaútočit na Evropu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Český spor
České politické scéně před summitem dominoval spor mezi vládou a prezidentem, kdo se má aliančního setkání zúčastnit. Za Českou republiku se zúčastní jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel.
Zatímco kabinet na neformální večeři delegoval premiéra, kterého doprovodí manželka Monika, prezident Pavel se jí zúčastní na osobní pozvání tureckého hostitele Recepa Tayyipa Erdogana.
Opoziční strany označily postoj vlády Andreje Babiše před summitem NATO v Ankaře za ostudný a nedůstojný. Podle opozice kabinet oslabuje pozici České republiky v očích spojenců.
Vláda hazarduje s bezpečností země a snahou vyšachovat prezidenta Petra Pavla z jednání předvádí „trapný cirkus“, uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
