Středa, 10. srpna, 2022

Evropa potvrdila, že končí s ruskou ropou. Česká republika má osmnáctiměsíční pardon

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

„Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako Evropská unie odstřihnout od ruské ropy. Okamžitě od ropy, co proudí po moři, což jsou dvě třetiny našeho dovozu z Ruska. Postupně pak i od dodávek skrze ropovody, oznámil v noci po zasedání Evropské rady český premiér Petr Fiala. Česká republika, která je na dovozu ruské ropy závislá především kvůli dodávkám ropovodem Družba, dostane podle neoficiálních informací z diplomatických kruhů na ukončení nákupu osmnáctiměsíční výjimku.

Summit Evropské unie se v noci na dnešek shodl na embargu, které se dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy do Evropy. Dovoz má být až na výjimky ukončen do konce roku. Na Twitteru to oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel.

Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Unijní lídři se dohodli, že EU zcela zakáže dovoz ruské ropy tankery. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu ropy pro EU mířícího z Ruska. Bulharsko má výjimku a delší čas na odstřižení se od ruské ropy, přepravované po moři; další výjimku získalo i Chorvatsko.

Přeprava ropy ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku, spekuluje se o osmnácti měsících.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové unie počítá s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví ropovodu Družba.

Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do Evropské unie. Ropa proudí touto částí produktovodu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

„Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci,“ prohlásila na tiskové konferenci po skončení jednání von der Leyenová.

Charles Michel doplnil, že unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

„Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako Evropská unie odstřihnout od ruské ropy. Okamžitě od ropy, co proudí po moři, což jsou dvě třetiny našeho dovozu z Ruska. Postupně pak i od dodávek skrze ropovody, oznámil v noci po zasedání Evropské rady na Twitteru český premiér Petr Fiala.

Český ministerský předseda Petr Fiala před odletem na Evropskou radu řešil i skutečnost, že některé ropné produkty, které Česká republika kupuje od producentů z okolních zemí, jsou postavené na dodávkách ruské ropy. České rafinerie totiž nejsou schopné vyrobit takové množství pohonných hmot, které se v zemi aktuálně spotřebovává.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová dodala, že politická shoda dává jasný rámec pro zákaz dovozu ropy, ale vychází i vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit.

Jednání vyhrotil maďarský premiér Viktor Orbán, který do unijní metropole mířil s bojovým heslem na svém Twitteru: „Bitva začíná“. Orbánův vstřícný postoj k dodávkám ruské ropy byl hlavní překážkou pro schválení embarga i přes nabízené výjimky středoevropským státům. Maďarsko za Orbánovy vlády systematicky zvyšovalo energetickou závislost na Rusku, v postojích vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu je „nejvlažnější“.

Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy. Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se dnes lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

Evropa zažívá nárůst cen energií, ke kterému dochází v celosvětovém měřítku, od roku 2021. Členské státy Evropské unie se na tuto situaci snaží reagovat. Shodly se na tom, že je zapotřebí jednat koordinovaně a přijmout naléhavá opatření s cílem zmírnit dopad nárůstu cen energií na nejzranitelnější domácnosti a podniky.

Trhy s energií nejvíce ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, která způsobila nové zvýšení cen energií a vyvolala obavy ohledně schopnosti unie zajistit bezpečnost dodávek energie.

Na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád, které se konalo v březnu 2022, se vedoucí představitelé EU dohodli na postupném ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech. Evropská rada se na zasedání konaném 24. a 25. března zabývala dopadem rostoucích cen energií na občany a podniky a jednala o konkrétních opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek v EU.

V květnu 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné dohody o nových pravidlech týkajících se skladování plynu, podle níž členské státy EU do zimy naplní své skladovací kapacity a budou je v duchu solidarity sdílet s ostatními členskými státy.

EU usiluje o dosažení klimatické neutrality, čímž chce posílit svou nezávislost na dovozu paliv, a o dosažení svých cílů v oblasti klimatu.

Pokud Rusko nebude moci dovážet do zemí Evropské unie svoji ropu po moři a pokud přestane proudit ruská ropa severní větví ropovodu Družba, poklesne export ruské ropy do unie o cca 90 procent, což bude pro Rusko velmi citelná ztráta. Kreml jen v důsledku embarga na ropu vyváženou do EU po moři přijde ročně odhadem o 230 miliard korun, protože bude muset danou ropu prodávat levněji, a to až o 34 dolarů na barel. Zájemci tu o ni ale budou, například v Číně a Indii. 

Vyjma sankcí se unijní lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině. Tam by podle Charlese Michela mělo zamířit devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

(nik, ede, čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter