V čem je tajemství úspěchu vědy a výzkumu ve Spojených státech amerických, jež by mělo Evropu inspirovat? Třeba v tom, že Američané vytvoří dvě výzkumná centra a ta spolu soutěží. „Když chcete být v něčem nejlepší, tak nesmíte usnout na vavřínech, že vy jediní jste nejlepší,“ říká vedoucí Katedry energetických zařízení Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Radek Škoda.
Profesor Radek Škoda byl jedním z účastníků konference Právo a vzdělávání, kterou pořádal Ekonomický deník a Česká justice v areálu Technické univerzity v Liberci (TUL). Jak Škoda zmínil, konkurence funguje dokonce i v případě dodávky jaderných zbraní a technologií pro americkou armádu. O každou zakázku zde soutěží výzkumné centrum Los Alamos v Novém Mexiku s Národní laboratoří Lawrence Livermore v Kalifornii.
Jak se zkoumá v USA a v Koreji
Inspirativní pro Evropu může být také úzké propojení univerzit a soukromých firem s výzkumnými centry. „Lawrence Livermore Laboratory spadá pod konsorcium s účastí University of California, zatímco Los Alamos je řízeno konsorciem s univerzitou Texas A&M. Je to proto, aby ta laboratoř neustrnula a měla přísun čerstvých znalostí zvenku. Ty nejnovější poznatky přicházejí od mladých lidí, studentů a absolventů univerzit,“ vysvětluje Škoda. Sám americké prostředí dobře zná, v minulosti na Texas A&M University působil.
Příkladem pro Evropu může být také jihokorejský technologický koncern Samsung. „Samsung musel najít způsob, jak udržet krok rychlého vývoje proti Apple a jeho iPhone. Když v Samsungu vyvíjejí mobilní telefony, tak tam soutěží několik týmů, vyvíjejících stejnou věc. Poté se vyrábí podle návrhu nejlepšího týmu, s poslední skupinou se rozloučí. Ale není to úplně likvidační – i v případě nevítězných týmů se může ukázat, že jejich návrh měl nejlepší dílčí řešení: Wi-Fi, displej nebo něco jiného. A toto řešení se následně použije při dalším vývoji,“ říká Radek Škoda.
Proděkan pro vědu, výzkum a vnější vztahy Fakulty strojní TUL Michal Petrů následně doplnil, že v Česku se vysoké školy dostaly do opačného extrému. Ucházejí se o každý grant na výzkum a vývoj, původní specializace jednotlivých škol na různé obory mizí. „Neustále soutěžíme, ucházíme se o různé výzvy, ale ne vždy jsme v nich úspěšní. Tudíž ne vždy můžeme uplatnit naše znalosti a něco vyvinout,“ řekl Michal Petrů.
Bez expertů nové elektrárny nepostavíme
Došlo i na „povinné téma“ – nedostatečný zájem studentů o technické obory. Podle Radka Škody tato oblast podléhá módním vlivům. Například v době, kdy se chystala stavba třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín, tak zájem o studium jaderné fakulty ČVUT rostl. Poté, co vláda na jaře roku 2014 tendr zrušila, počet zájemců o studium opět klesl. V poslední době s ohledem na jaderné plány státu opět narostl.
K současným plánům české vlády na stavbu čtyř velkých jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech a nejméně šesti středně výkonných bloků je Škoda skeptický. „Dobrá zpráva je, že se nové reaktory nebudou stavět a spouštět hned. Máme několik let času, kdy můžeme přilákat studenty. Špatná zpráva je, že chceme mít korejskou technologii v Dukovanech, britské reaktory v různých lokalitách a k tomu možná ještě třetí technologii v Temelíně. Na to nemáme lidi, instituce a nestihneme je tak ani vychovat,“ varuje.
Také ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany generál Petr Šnajdárek varoval, že se dál prohloubí nedostatek odborníků na moderní technologie. Doplatí na to nejen průmysl a energetika, ale také česká armáda. Šnajdárek v debatě zdůraznil, že Evropa i Česko se často dostávají do situace, kdy si samy komplikují možnosti technologického rozvoje. „Střílíme se do vlastní nohy,“ zaznělo v jeho projevu v souvislosti s rigiditou procesů a pomalým přenosem inovací do praxe.
Jak oživit zájem o techniku
Proděkan Michal Petrů v debatě upozornil na proměnu přístupu k moderním technologiím. „V současné době je problém, že se z lidí stávají uživatelé technologií a ne vývojáři,“ uvedl. Podle něj se technologie staly natolik běžnou součástí života, že už v lidech nevyvolávají otázku, jak vlastně fungují. S tím mizí i motivace věnovat se technickým oborům.
Během debaty na půdě liberecké univerzity došlo i na citlivé téma zavedení školného. Zaznělo nemálo argumentů pro školné. „Myšlenka vzdělávání zdarma je jistě chvályhodná. Je to fajn, že vysoké školy otevřeme všem bez rozdílu, ale když je něco zdarma, vážíme si toho? Dochází k nadužívání, studenti přežívají několik semestrů, pak odcházejí bez vzdělání,“ upozornil emeritní děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity Jiří Mašek.
