INZERCE

Evropský parlament, hlasování. Foto: Evropský parlament

Europoslanec Vondra: Panuje shoda na tom nepouštět Čínu do evropské kritické infrastruktury

Evropská unie do budoucna přitvrdí ve snaze omezit svou závislost na Číně. Ukázalo to jednomyslné hlasování poslanců Evropského parlamentu o rizicích rostoucího čínského vlivu na evropskou kritickou infrastrukturu, které se uskutečnilo ve středu. „Všeobecně panuje shoda na tom, že bychom měli omezovat závislost na Číně, anebo ji přinejmenším diverzifikovat v oblastech, v nichž jsme na Číně závislí. A samozřejmě nepouštět Čínu do evropské kritické infrastruktury,“ okomentoval hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zpráva o bezpečnostních a obranných důsledcích vlivu Číny na kritickou infrastrukturu v Evropské unii, jejímž zpravodajem byl slovinský europoslanec Klemen Grošelj, upozornila na to, že Čína má prostřednictvím takzvané strategie vojenské a civilní fúze stále více získávat přístup k evropské kritické infrastruktuře. Jde o přístavy, dopravu, telekomunikační sítě nebo vzácné kovy a podmořské kabely. Narušení kritické infrastruktury může mít podle materiálu závažné důsledky pro bezpečnost a obranu Evropské unie, hospodářskou činnost i základní služby pro veřejnost.

Evropská unie podle Vondry dosud nemá ohledně Číny společnou strategii a od toho se odvíjí různé politiky jednotlivých členských států. Nejednotnou politiku členských států zmiňuje také výzkumná pracovnice v programu Globální Evropa v Institutu pro evropskou politiku Europeum Zuzana Krulichová. „Prosazování společných cílů na úrovni Evropské unie je proto často problematické. Nicméně ve světle pandemie a války na Ukrajině se objevuje více kritických hlasů směrem k Číně a narůstají obavy o ekonomickou bezpečnost Unie,“ uvedla.

Současné usnesení Evropského parlamentu podle ní poukazuje na to, že aktuální právní úprava není dle europoslanců dostačující a měla by se zpřísnit. Vzhledem k široké shodě europoslanců na usnesení, které bylo přijato 565 hlasy (26 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování), se také dá očekávat, že budou následovat další kroky směřující ke strategickým či legislativním opatřením na úrovni Evropské unie. „Rizika by měla být zmapována a zhodnocena a na základě toho vytvořena společná strategie. Zároveň by měly dle usnesení na zabezpečení více spolupracovat členské státy,“ poznamenala.

Obecně jsou usnesení Evropského parlamentu podle Krulichové pro členské státy nezávazná, další kroky a implementace doporučení, která z parlamentu zaznívají, jsou tedy na rozhodnutí členských států případně na iniciativě Evropské komise.

Nová hedvábná stezka jako riziko

Obavy o ekonomickou bezpečnost se v praxi podle Krulichové promítají do toho, že se státy Evropské unie snaží diverzifikovat svoje ekonomické vazby, a to především v odvětvích, ve kterých jsou na Číně závislé. Zároveň vznikají iniciativy a legislativa na evropské úrovni, která má za cíl chránit evropskou ekonomiku, například prověřování zahraničních investic.

Větší snaha o zabezpečení evropské ekonomiky a infrastruktury se podle výzkumnice institutu Europeum objevila spolu s představením čínské iniciativy, takzvané Nové hedvábné stezky. Část členských států se k inciativě formálně připojila, jiní toto rozhodnutí kritizovali.

Český europoslanec Alexandr Vondra. Foto: Archiv Alexandra Vondry

Snaha Evropské unie omezovat vliv Číny je podle europoslance Alexandra Vondry vidět například u exportu elektromobilů do Unie. „Jejich elektromobily jsou zjevně konkurenceschopnější; levnější, ale podle některých expertů také lepší. Poměr cena-výkon je každopádně v čínský prospěch, což je frustrující ve chvíli, kdy se Evropa rozhodla opustit spalovací motory, které naopak vždy šly lépe nám,“ poznamenal Vondra. Dodal, že Čína navíc disponuje surovinami nezbytnými k výrobě, a to částečně díky své expanzi v Africe.

Čína podle europoslance drtivě dominuje také ve výrobě solárních panelů, i zde jsou snahy omezovat čínský dovoz prostřednictvím cel a daní a naopak dotacemi stimulovat domácí výrobu.

Na příkladu loňské návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové demonstruje Vondra to, že Čína nechápe Evropskou unii jako jeden geopolitický celek a nechová k němu podle europoslance příliš respektu. „Macron měl obrazně řečeno červený koberec a Ursula von der Leyenová místo v koutě,“ konstatoval Vondra. Čína podle něj radši pracuje s jednotlivými členskými státy, s nimiž má různé úrovně vztahů.

„Pro EU jako celek Čína není partner ani nepřítel, je to velmoc prvního řádu, k níž máme opatrný vztah, a snažíme se, aby mu dominovala racionalita a předvídatelnost,“ uzavřel Alexandr Vondra.

Tereza Čapková