Eskalující raketová hrozba z Východu přiměla evropské země ke spuštění integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany. Nový projekt propojí národní radary, velitelství i odpalovací zařízení do jednotného protiraketového deštníku plně kompatibilního se standardy Severoatlantické aliance. Vývoj je však pomalý. Dílčí řešení mají Evropu a Ukrajinu chránit po roce 2030, kompletní propojená síť dosáhne plné funkčnosti o deset let později.
Rada EU koncem září schválila projekt s názvem EU-FIAMD jako jeden z pěti „evropských obranných projektů společného zájmu“. Rozhodnutí Rady umožňuje financování projektu z prostředků Evropského programu pro obranný průmysl. Na prvních pět projektů pro tento a příští rok poputuje 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).
Systém protivzdušné obrany
Očekává se, že největší podíl z této částky připadne právě na EU-FIAMD. Jedná se o evropský integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany, který zahrnuje i včasné varování.
Cílem je vybudovat vícevrstvou bezpečnostní architekturu pokrývající celou Evropu. Ta by propojila senzory umístěné ve vesmíru, ve vzduchu, na zemi i na moři s prostředky pro zachycení bezpečnostních hrozeb.
Tyto prostředky musí dokázat čelit střelám s plochou dráhou letu, balistickým raketám i budoucím hypersonickým raketám. Nejde o jeden zcela nový obranný systém, ale o kombinaci prvků již existujících a nově vznikajících.
Systém má propojit národní senzory, zachycovací prostředky, systémy velení a řízení, a také oblasti pořizování techniky, testování a výcviku. Klíčovým požadavkem je interoperabilita se zeměmi NATO.
Praktická spolupráce
Návrh Komise zahrnoval 16 zemí. Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Kypr, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Ukrajinu. V následném prováděcím aktu přibyly ještě Bulharsko, Maďarsko a Rakousko. Celkový počet zemí se tak zvýšil na 19.
„Tyto projekty jsou dalším důkazem praktické spolupráce mezi členskými státy EU. Hlavním cílem je zajistit naši vlastní bezpečnost,“ uvedla irská ministryně zahraničí a obrany Helen McEnteeová, jejíž země v současnosti zastává předsednictví v Radě EU.
Šest jmen, jedno „ale“
McEnteeová rovněž zdůraznila úlohu partnerů. „Ve spolupráci s našimi partnery Norskem a Ukrajinou podnikáme společně kroky k ochraně vesmíru, naší oblohy, našich moří, podmořských kabelů a našich občanů, kteří jsou na nich závislí,“ uvedla.
Pro Ukrajinu jsou v sázce praktické aspekty. Její slabinou je protiraketová obrana. Navíc se připravuje na novou vlnu ruských raketových útoků tuto zimu. Jsou potřeba nové stíhačky, pokročilé senzory, bezpečné velení a řízení a škálovatelná výroba.
Žádná jednotlivá společnost nemůže všechny komponenty dodat sama. Podle podkladových materiálů se nejčastěji skloňují jména šesti evropských dodavatelů. Jsou to MBDA, Thales, Diehl Defence, Hensoldt, Saab a Leonardo.
Interceptory a odpalovací rakety
Pracovní program fondu na tento rok vyčleňuje 100 milionů eur (2,4 miliardy korun). Interceptor MBDA by používal dvoupulzní motor. Architektura „plug-and-fight“ by umožnila, aby se střela vešla do námořních odpalovacích systémů i do odpalovacích zařízení montovaných na nákladní automobily.
V rámci smlouvy fondu na interceptor dodává Diehl pohonné komponenty. Hensoldt poskytuje softwareové senzory, Saab vyvíjí algoritmy. Národní spolufinancování pochází převážně z Francie, Itálie a Německa. Přesné rozdělení není dosud jasné.
Společnosti Diehl a Hensoldt podepsaly memoranda o spolupráci již v dubnu 2022 a následně loni v červnu. Tyto dokumenty stanovují společné produktové základy a plán rozvoje pozemní protivzdušné obrany řízené specifickým softwarem.
Štít pro 30. léta 21. století
Související, ale odlišná iniciativa, program protibalistických raket Freya, spojila mimo jiné zástupce společností MBDA, Thales, Saab, Diehl Defence, Hensoldt a Leonardo. I když se nejedná o formální členství v EU-FIAMD, dále to dokumentuje průmyslové zapojení do evropské protiraketové obrany.
Pokroky ve vývoji jsou zatím pomalé. Dosavadní zakázky mají převážně přípravný charakter. Jedná se o studie, prototypy a digitální páteřní systém. Smlouvy na vývoj v plném rozsahu se očekávají v letech 2027 a 2028, jakmile se definitivně stanoví rozpočet. Na počátku 30. let by pak mohl následovat vznik vícevrstvého obranného štítu, který bude do značné míry pod suverénní kontrolou.
Toto uspořádání má zajistit ochranu v období, než bude systém EU-FIAMD plně funkční, tedy do roku 2040.
