Rostoucí četnost klimatických katastrof i hrozba hybridních útoků na infrastrukturu nutí evropský blok přehodnotit koncepci civilní ochrany. Nové pokyny vyzývají k decentralizaci krizového řízení přímo na úroveň jednotlivců a místních komunit. Posílení krizové komunikace a zapojení školství mají zajistit, že evropské domácnosti dokážou zvládnout první tři kritické dny bez systémové pomoci.
Když přestane fungovat elektřina nebo přijdou povodně, může trvat i několik dní, než dorazí pomoc. I proto Komise chce, aby evropské domácnosti do té doby dokázaly fungovat autonomně bez vnější pomoci. Evropská exekutiva zveřejnila pokyny, které mají lokálním úřadům v sedmadvacítce ukázat, jak na krizové situace připravit místní občany. Od školáků až po osoby se zdravotním postižením.
Kritické první tři dny
Během prvních tří dnů v případě přírodní katastrofy je veřejná pomoc často teprve na cestě. Záchranáři se mobilizují a základní služby nemusí fungovat. Evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová představila nové pokyny, které mají lidem pomoci toto období překonat. Prezentovala je na Evropském fóru civilní ochrany v Bruselu.
„Když dojde ke katastrofě, na prvních hodinách může záležet úplně všechno. Každý Evropan by měl vědět, co dělat, jak ochránit svou rodinu a jak pomoci ostatním,“ uvedla Lahbibová.
Pokyny Komise nicméně nejsou závazné. Jsou určeny vnitrostátním orgánům, které by měly příslušné znalosti a postupy předat občanům. Dokument vychází ze Strategie pro unii připravenosti (EU Preparedness Union Strategy), kterou Komise přijala loni v březnu. Tato strategie stanovila pro obyvatelstvo cíl dosáhnout soběstačnosti na dobu 72 hodin.
Čtyři pilíře připravenosti
První pilíř se týká samotných 72 hodin. Lidé by měli být schopni zajistit si základní potřeby, zatímco se rozbíhá veřejná pomoc. Komise upozorňuje na nezbytné nouzové zásoby a připravená evakuační zavazadla, která lze vzít s sebou v případě náhlé potřeby.
Druhý pilíř se zaměřuje na školy. Komise chce, aby se stala příprava na krizové situace součástí předškolního a základního vzdělávání. Učitelé by měli projít školením a děti by se měly učit prostřednictvím aktivit přiměřených jejich věku. Cílem je rozvíjet dovednosti, aniž by vznikal strach či úzkost.
Potřeby pro lidi se zdravotním postižením
Třetí pilíř se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením. Jejich potřeby se v krizových situacích často přehlížejí. Pokyny vyzývají úřady, aby zapojily osoby se zdravotním postižením do plánování pro krizové situace.
Čtvrtý pilíř se týká komunikace. Úřady by měly občanům poskytovat včasné, srozumitelné a spolehlivé informace. Před krizovou situací, během ní i po ní. Součástí pokynů jsou také čtyři dokumenty s příklady dobré praxe z členských států i dalších zemí. Komise uvádí, že na základě zpětné vazby může tyto návrhy ještě upravit.
Evropský den připravenosti
Komise také navrhuje zavést každoroční „Den připravenosti EU“. Ten by připadal na 23. října, přičemž poprvé by se konal v příštím roce. Toto datum odkazuje na vznik Mechanismu civilní ochrany EU, který Unie zřídila v roce 2001. Za posledních 25 let tento mechanismus koordinoval reakce na katastrofy jak uvnitř, tak vně bloku.
Podnět k této myšlence vzešel částečně od občanů. V rámci evropského panelu občanů zaměřeného na připravenost se mezi březnem a květnem sešlo 150 lidí z celé EU. Navrhovali vyhlásit každoroční „Týden připravenosti EU“. Komise se nakonec rozhodla pro jeden konkrétní den. Nyní usiluje o to, aby tento den připravenoisti podpořily společným prohlášením Evropský parlament, Rada a dva poradní orgány EU.
