Přestože se zabezpečení na železnici neustále zlepšuje, praxe ukazuje, že to stále nestačí. Na několik loňských železničních nehod ministerstvo dopravy reagovalo návrhem zákona, který mimo jiné obsahuje i sankční systém pro strojvedoucí. Nyní přichází s Plánem moderního zabezpečení české železnice, který má úroveň zabezpečení železničního provozu zvýšit. A právě pro strojvedoucí bude přechodná fáze zavádění systému náročná. Budou totiž muset sledovat jak palubní displej, tak návěstidla na trati.

Cílem plánu, který má v nejbližší době projít vládou, je úplný přechod k jednotnému vlakovému zabezpečovacímu zařízení ETCS, k jehož hlavním přínosům patří, kromě samotné zvýšení bezpečnosti, také možné navýšení kapacity tratí. Oproti současnému zabezpečovacímu zařízení umožní ETCS kontrolu strojvedoucího, například při nedodržení návěsti „Stůj“ a v případě neadekvátní reakce z jeho strany i možnost zastavení vlaku.

Podle ministerského návrhu by mohl systém zabránit i takovým nehodám, jako byla například loňská srážka osobních vlaků u Perninku. ETCS je nutný i tam, kde je v plánu zvýšení rychlosti vlaků nad 160 kilometrů za hodinu u konvenčních tratí. Stejně tak se bez něj neobejdou ani budoucí vysokorychlostní tratě.

Dlouhodobě chybějící investice

Federace strojvedoucích (FSČR) plán na zavedení ETCS vítá a jako největší problém vidí v tom, že v posledních třiceti letech se do železniční bezpečnosti na straně vozidel neinvestovaly žádné prostředky. 

„Zabezpečovací systémy, které zde byly od šedesátých, sedmdesátých let minulého století, byly v té době špičkové. Nicméně vývoj šel kupředu a od revoluce se do systému na lokomotivách prakticky neinvestovalo,“ říká člen prezidia FSČR David Votroubek.

Naopak chválí investice na straně řízení, kdy výpravčí mají k dispozici špičkové prostředky, které prakticky nedovolí udělat chybu. „Totéž však chybí u lokomotiv. ETCS je proto cesta správným směrem, pokud se vše uchopí tak, jak má,“ dodává David Votroubek.

Mohlo by vás zajímat

Systém na trati i ve vlacích

Systém ETCS je tedy vždy součástí jak traťové infrastruktury, tak také samotných drážních vozidel. Očekávaného efektu bude možné dosáhnout pouze v případě, že se na trati zabezpečené systémem ETCS budou pohybovat pouze vlaky, které jsou tímto systémem vybaveny. 

V opačném případě není možné dosáhnout odpovídajícího zvýšení bezpečnosti ani odstranění kapacitních omezení dráhy.

Oproti současnému zabezpečovacímu zařízení umožní ETCS kontrolu strojvedoucího, například při nedodržení návěsti „Stůj“ a v případě neadekvátní reakce z jeho strany i možnost zastavení vlaku. Foto: Ekonomicý deník

„Vlak bez ETCS na trati se stává ohrožujícím nejen sám sobě, ale i všem ostatním vlakům na trati a ve stanicích. Takový souběžný provoz vozidel s ETCS a bez ETCS je rovněž překážkou pro předpokládané zvýšení rychlosti nad 160 kilometrů za hodinu. Je proto nezbytné zajistit vybavení mobilní částí ETCS u všech vozidel, která se pohybují na dané trati vybavené traťovou částí ETCS. Tím se zavede takzvaný výhradní provoz vlaků pod dohledem ETCS na dané trati,“ uvádí se v dokumentu.

Možnost čerpat dotace

Ještě během letoška má být na území České republiky celkem 818 kilometrů tratí zabezpečených systémem ETCS. V roce 2025 už to bude více než dva tisíce kilometrů. 

Na vybavení vozidel palubními jednotkami budou moci dopravci využít jak národní, tak evropské finance. V prvním případě jde o Operační program doprava a příspěvek ze SFDI. U evropských dotací je už od roku 2015 možné čerpat z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Dopravci odhadli celkové náklady na obnovu vozového parku a na vybavení vozidel palubními jednotkami ETCS na téměř sto miliard korun. Z toho 18 miliard připadá na palubní jednotky, zbytek pak na přirozenou obnovu vozidel. Další desítky miliard pak v souvislosti s ETCS směřují do infrastruktury.

Nápor pro strojvedoucí

Podle Federace strojvedoucích systém přinese, minimálně v začátcích, obrovskou zátěž pro strojvedoucí. Důvodem je to, že se ETCS implementuje na stávající tratě, takže v přechodové době bude třeba používat specifický systém. 

„Pro strojvedoucí to bude velmi náročné na obsluhu. Veškeré pokyny uvidí strojvedoucí na displeji, nicméně na trati částečně zůstanou i některá stávající návěstidla. Strojvedoucí tak bude muset sledovat obojí,“ vysvětluje David Votroubek.

Zdůrazňuje proto nutnost nastavení systémových řešení v oblasti předpisů i legislativy tak, aby byl systém pro strojvedoucí co možná nejjednodušší. 

Lucie Přinesdomová