Neděle, 19. září, 2021

Energetika v nemocnicích je podinvestovaná a nehospodárná. Náklady na energie však strmě rostou, je třeba to řešit

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Z hlediska energetiky fungují česká zdravotnická zařízení často na starých a nepříliš hospodárných a ekologických technologiích. Náklady na energie přitom strmě rostou a navíc stoupá i tlak na instalaci moderních a obnovitelných zdrojů. Pokud to nemocnice nezačnou aktivně řešit, hrozí jim významné zvýšení provozních nákladů i riziko, že v budoucnu nebudou schopny zajistit své základní energetické potřeby. Přitom investice do energetických úspor mohou ušetřit peníze, které lze vložit zpátky do provozu a především personálu. Tématu se věnovala konference Zdravotnického a Ekonomického deníku Energetika ve zdravotnictví.

Podinvestovanost některých nemocnic je přímo do očí bijící. To prohlásil před rokem a půl tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na konferenci Ekonomického deníku o investicích ve zdravotnictví. Nezbývá než konstatovat, že od té doby se toho mnoho nezměnilo. A pokud již nemocnice někam investují, tak především do zajištění svých klíčových zdravotních služeb. Na energetické úspory již tolik prostředků nezbývá.

Přitom je to právě oblast energetiky, která dalších deset až dvacet let bude hýbat (nejen) českou společností, prohlásil minulý týden na konferenci Zdravotnického a Ekonomického deníku Energetika ve zdravotnictví ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celospolečenský trend silně poháněný zelenými ambicemi přicházejícími z Evropské unie je jasný a ze snižování emisí CO2 a přesunu k moderním a obnovitelným zdrojům činí nezbytnost. Ať se nám to podle ministra Havlíčka líbí, nebo ne.

Zleva: ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald, obchodní ředitel Veolia Česká republika Jakub Tobola, vicepremiér Karel Havlíček, vydavatel Ekonomického deníku a moderátor Ivo Hartmann, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, náměstek ředitele FN Ostrava Marek Tabašek. Foto: Radek Čepelák

Česká zdravotnická zařízení ale často fungují na starých a tudíž nepříliš hospodárných a ekologických technologiích. „Energetika v nemocnicích je podinvestovaná, a tudíž nehospodárná,“ tvrdí Marek Tabašek, náměstek ředitele pro techniku a provoz z Fakultní nemocnice Ostrava.„Pokud se nebudeme aktivně připravovat na novou situaci, nezajistíme dostatek finančních prostředků na obnovu infrastruktury a instalaci moderních a obnovitelných zdrojů. Hrozí nám významné zvýšení provozních nákladů na energie i opravy a údržbu, rizika nezajištění základních energetických potřeb nemocnice i rizika omezení zajištění špičkové péče o pacienty,“ varuje.

Pokud se nic nezmění, náklady rychle porostou

Žádná nemocnice se neobejde bez elektrické energie, tepla, chlazení, vody, kyslíku nebo horké páry na sterilizaci. To vše ji stojí nemalé peníze. Například v Tabaškově Fakultní nemocnici v Ostravě, kde se ročně ošetří na více než 1100 lůžkách kolem 46 000 pacientů a provede přes 600 000 ambulantních vyšetření, stojí energie přibližně sto milionů korun ročně, což činí zhruba 1,5 procenta celkových nákladů. Přibližně stejnou částku pak nemocnice platí za údržbu a opravy, které zajišťuje 54 zaměstnanců. „Za rok 2020 jsme měli více než 10.000 požadavků na různé opravárenské zásahy,“ popisuje Tabašek.

Bez investic do úsporných opatření a nových technologických řešení tyto náklady ještě dále porostou. Stejně rapidně jako ceny emisních povolenek (během posledního roku se zdvojnásobily) totiž stoupají i ceny energií z fosilních paliv. „Na základě předpokladu nárůstu spotřeby energií a predikce vývoje cen energií budeme v roce 2030 nuceni zaplatit o více než 40 milionu korun za energie a vodu více než v roce 2019,“ předpokládá náměstek Tabašek. A jako příklad nehospodárného řešení uvádí zastaralý systém centrálního chlazení v nemocnici. Ten používá kompresory z roku 1992 s nízkou účinností a drahým a neekologickým provozem.

Náměstek ředitele pro techniku a provoz Fakultní nemocnice Ostrava Marek Tabašek. Foto: Radek Čepelák

„Připravujeme proto zavedení energetického managementu, instalaci kogeneračních jednotek pro společnou výrobu tepla a elektřiny, modernizaci centrálního systému chlazení nebo instalaci fotovoltaické elektrárny na střechy objektů,“ vypočítává Tabašek. Je to vize na další desetiletí.

Zaměřte se na spotřebu

„Nemocnice v České republice jsou infrastrukturně zastaralé. Někde se poskytuje péče i ve sto let starých budovách,“ souhlasí Tomáš Gottvald, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Hledat v takových objektech úspory je podle něj velmi složité. Jakékoli rozvojové projekty navíc představují rozsáhlou investici v řádech miliard. „To jsou částky, které neumíme generovat z výnosů zdravotního pojištění,“ dodává. Zvláště pokud zhruba dvě třetiny příjmů nemocnic „spolknou“ stále stoupající personální náklady. Nelze se tedy podle Gottvalda divit, že v některých zemích reálně zvažují, zda po 50 letech provozu nemocnice by se neměl její areál zcela opustit a postavit nový.

A nejde jen o sehnání potřebných peněz. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikované projekty, není úplně jednoduché ani najít firmu, která je umí správně připravit a zrealizovat. Navíc za plného provozu, upozorňuje ještě Marek Tabašek. „Ceny materiálu na trhu skokově rostou, firmám chybí kapacity. Je to těžké i pro nás se na to připravit,“ popisuje komplikace, které přináší post-covidová současnost.

Podle Jakuba Toboly, obchodního ředitele Veolia Česká republika, a.s., je při takových projektech nejdůležitější zaměřit se na efektivní využití energií. „Nemocnice je složitý komplex, který využívá celou řadu médií. Přitom není vždy úplně jasné, jak jsou tyto energie distribuovány, využívány a spotřebovávány,“ upozorňuje. Nejrychlejší úsporu často přináší změna „palivové základny“, nemusí se však jednat o úsporu dlouhodobou. „Situace na trhu s energiemi se rychle mění, a je proto velmi důležité se zaměřit právě na spotřebu,“ dodává.

Investovat se vyplatí

Příklady dobré praxe však přitom již existují. To, že se postupné investice do energeticky úsporných opatření v kombinaci s dlouhodobě promyšleným přístupem vyplatí, ukazuje zkušenost Rehabilitačního ústavu Kladruby. „Pokud chceme dobré ekonomické výsledky, musíme šetřit,“ tvrdí jeho ředitel Josef Hendrych. Energetika je podle něj prakticky jedinou oblastí, kterou lze z hlediska vynaložených financí tímto způsobem ovlivnit. „Musíme mít peníze na pokrytí osobních nákladů. K tomu přidáváme perfektní hotelové služby a moderní přístrojové vybavení. To vše si žádá peníze, které výnosově neovlivníme. Ale u energií to jde,“ vysvětluje Hendrych, když popisuje, proč v jeho zařízení neustále pečlivě vyhledávají vhodné technologie přínosné pro ústav i jeho pacienty.

„Začali jsme před patnácti lety sjednocením topných médií. Pak jsme instalovali kondenzační plynové kotle. Posléze jsme se obrátili na výrobce a dodavatele různých technologických řešení tepla a vybrali kapilární systém – síť tenkých trubiček pod sádrovou omítkou, kterými proudí voda. Při topení nám stačí voda o dva stupně teplejší, než je potřebná teplota v místnosti, a při chlazení o dva stupně chladnější,“ popisuje Hendrych. Ústav se dále maximálně snaží využít 500 kubíků vody, které potřebuje pro vodní terapie. Důmyslným systémem je využívá v létě pro chlazení a v zimě pro topení. „U všech rekonstrukcí zavádíme systémy na upravenou šedou i bílou vodu a také upravujeme střechy, abychom na ně mohli v budoucnu umístit fotovolatické zařízení,“ doplňuje.

Ústavu se skutečně podařilo dosáhnout dramatických úspor. „Energie u nás tvořily zhruba 7,5 procenta nákladů. Dnes jsme na 2,1 procenta. 13 milionů korun na nákladech jsme stlačili na polovinu,“ vypočítává Hendrych. Zároveň však ústav rozšířil počet pokojů, zřídil nové ambulance a místnosti pro terapii. „Máme o 200 zaměstnanců víc než před celkovou rekonstrukcí. Poskytujeme péči stále většímu počtu pacientů, měli jsme jich 200, dnes 280. A přesto dochází k takovým úsporám. I díky nim se můžeme dovolit 1,32 člověka na lůžko. V obdobných zařízeních se toto číslo pohybuje kolem čísla 1 nebo i 0,7,“ pochvaluje si ředitel ústavu.

Máme unikátní příležitost

Investice do energetických úspor tedy mohou „vydělat“ desítky milionů korun. Tato transformace bude nicméně stát hodně peněz v řádech vyšších jednotek miliard, tvrdí Jakub Tobola. „Podobné částky nás však již dnes stojí emisní povolenky. Zásadní dopad na náklady na teplo to tedy mít nebude,“ je přesvědčen.

Zleva: generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald, obchodní ředitel Veolia Česká republika Jakub Tobola, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, vydavatel Ekonomického deníku a moderátor Ivo Hartmann, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, náměstek ředitele FN Ostrava Marek Tabašek a ředitel nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Foto: Radek Čepelák

Jak již zmínil ředitel Tomáš Gottvald, tyto velmi nákladné projekty nejsou nemocnice obvykle schopné hradit z vlastních zdrojů. Bez dotací či jiných finančních nástrojů se dosud neobešly ani zmíněné Nemocnice Pardubického kraje, Fakultní nemocnice Ostrava či Rehabilitační ústav v Kladrubech.

České zdravotnictví se však nyní nachází v poměrně unikátní situaci, říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Nabízí se nám obrovské finanční prostředky, které je třeba využít,“ upozorňuje. Vedle standardních finančních nástrojů, jakými jsou strukturální fondy a národní dotace, budou moci zdravotnická zařízení v nejbližších měsících využít další desítky miliard korun, které přináší zvláštní finanční programy Evropské unie určené na ekonomické oživení zemí EU zasažených pandemií covid-19. „Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít připravené projekty, aby se mohli do těchto programů zapojit. A my je k tomu budeme motivovat, protože to dává smysl,“ dodává Vojtěch na závěr.

Různým možnostem, jak získat od státu finance na rozsáhlé projekty spojené s energetickými úsporami, se budeme věnovat v dalším z článků z konference.

Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter