Posilování role státu v energetice je sporné téma, ze kterého nejsou všichni nadšeni. Kritika zaznívá z řad politiků, energetiků i právníků, jak se ukázalo během panelové debaty v rámci sympozia Právo v energetice, který pořádaly Ekonomický deník a Česká justice. Ukázalo se to během debaty o emisních povolenkách a z nich financovaných dotačních programů, možného vzniku státního obchodníka s plynem či omezování spotových ceníků v případě domácností.
Stále intenzivnější koloběh dotací a daní či poplatků kritizoval předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „Přiznám se, že jsem smutný z vývoje energetiky v posledních deseti až patnácti letech. Posouváme se od snah liberalizovat energetiku a od volného trhu s energiemi do totálně zregulovaného světa, ve kterém vybíráme peníze na to, abychom je poslali někam jinam,“ uvedl Šimka během debaty o směřovaní energetiky.
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze Lenka Bursíková k tomu doplnila, že každá další regulace a dotace nejenže pokřivuje trh, ale přináší problémy i v oblasti práva. Vždy, když se něco reguluje, tak se musí přidat nová legislativa, která komplikuje život soudcům i všem ostatním.
Se Šimkovým výrokem se ztotožnil vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Také mi nepřijde rozumné všechno zatížit a zdražit, abychom to následně nějaké skupině zadotovali, protože jsme to zdražili příliš,“ uvedl Neděla ke zpoplatnění emisních povolenek.
Spor o výnos z povolenek
René Neděla připomněl, že od roku 2015 bylo v českém zákoně napsáno, že vícenáklady na obnovitelné zdroje se hradí z peněz od spotřebitelů elektřiny, z výnosů z prodeje emisních povolenek a ze státního rozpočtu. Do loňska to nebyl problém, tento postup opakovaně prošel notifikací ze strany Evropské komise.
Až loni nastala změna, která není z českého pohledu zrovna příznivá. „Nová evropská směrnice je účinná od prvního ledna 2024 a říká, že sto procent výnosu z prodeje emisních povolenek musí být použita v souladu se směrnicí. Tedy na investice do dekarbonizace, adaptace a podporu spravedlivé transformace, tedy příspěvek chudým domácnostem na energie. Na obnovitelné zdroje, které byly postaveny dříve, už podporu použít nelze,“ uvedl Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.
Podle názoru místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka se nesmíme zaleknout vyjádření Evropské komise, že použití výnosu z povolenek za dotování starších obnovitelných zdrojů není možné. „To bychom tu neudělali nic. V minulých letech nám poslali řadu vyjádření, že něco není možné, ale nakonec jsme to uhráli. Vždy je to o jednání a kompromisech,“ zdůraznil Havlíček.
Místopředseda sněmovny varoval také před dopadem na český průmysl, který pod tlakem vysokých plateb za podporované zdroje energie a emisní povolenky ztrácí konkurenceschopnost na globálním trhu. Navrhuje použití části peněz z prodeje povolenek a z Modernizačního fondu, který oproti původnímu očekávání narostl z 150 na 500 miliard korun, ve prospěch průmyslových podniků.
Podle Petra Holuba není peněz z povolenek „excesivně moc“ a Česká republika by je měla použít na nezbytné investice do dekarbonizace a modernizace energetiky. Zároveň popřel zvěsti o tom, že se česká vláda málo snažila. Odpovědní ministři zkoušeli vyjednat v Bruselu použití peněz z povolenek i na financování obnovitelných zdrojů z minulosti, avšak bez úspěchu.
Stát jako obchodník s plynem?
Jak se dále v debatě ukázalo, nadšeni nejsou účastníci panelové diskuse ani ze záměru založit státního obchodníka s energiemi, případně jen se zemním plynem. Energetický trh v České republice funguje solidně, o zákazníky soupeří desítky různých dodavatelů. Energetická krize postupně odeznívá, zemní plyn lze na evropských burzách nakoupit v dostatečném množství za cenu okolo 30 eur za megawatthodinu.
René Neděla uvedl, že záměr vytvořit státního obchodníka s energiemi se objevil během energetické krize. Státu by se mohlo hodit mít firmu, která by v době krize „na povel“ nakoupila zemní plyn do poloprázdných plynových zásobníků. „Druhý případ se týká diskuse s některými státy, které vyvážejí zemní plyn. Jejich státem vlastněné podniky měly zájem vyvážet do Evropy, ale obvykle se nás ptaly: máte státní firmu, která to dokáže zařídit?,“ uvedl Neděla.
Ředitel sekce energetiky následně dodal, že s ohledem na výrazný pokles cen zemního plynu na evropských burzách a při očekávaní dalšího snižování se zdá být podpis dlouhodobé smlouvy s některým exportérem plynu rizikový. Zároveň nepovažuje za reálné, že by státní obchodník vstoupil na trh pro koncové zákazníky a nabídl výrazně nižší cenu než soukromí dodavatelé energií.
Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec je ke vzniku státního obchodníka s plynem skeptický, vnímá zde riziko deformace trhu s energiemi. Karel Havlíček se vyjádřil podobně, i když v jiných oblastech energetiky mu posilování role státu nevadí. „Jsem pro, aby stát získával pod svou kontrolu kritickou infrastrukturu. Tedy společnosti NET4GAS, GasNet a plynové zásobníky. To je správná cesta, ale v případě obchodníka je to vážné rozhodnutí a museli bychom nejprve vyhodnotit všechny plusy a minusy,“ reagoval Havlíček.
Spor o spotové ceny elektřiny
Jako další příklad sporného omezování volného trhu lze zmínit zákaz dynamických neboli spotových ceníků pro malé odběratele z řad domácností. Loni schválená novela energetického zákona možnost jejich využití omezila na zákazníky s průběhovým měřením spotřeby energie. Další novela „Lex OZE 3“ má navíc zavést drastické pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací.
„Je mi osobně líto, že novela energetického zákona prodlužuje zákaz nabídky spotových cen za elektřinu pro domácnosti, pokud nejsou vybaveni průběhovým měřením. Argumentace ochranou zákazníka před výkyvy cen mi nepřipadá správná, podpis smlouvy s tříletou fixací v nevhodný okamžik může přinést více škody než spot, jak jsme se nedávno přesvědčili,“ uvedl výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který se sympozia účastnil v roli posluchače.
Regulaci dynamických ceníků podpořil zástupce ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. „Ten produkt je rizikový, můžete na něm hodně ušetřit, ale i prodělat. Cílem bylo ochránit zranitelné skupiny zákazníků, třeba seniory,“ uvedl Neděla a připomněl, že od poloviny letošního roku začne plošná instalace chytrých průběhových měřidel u domácností, která dynamické ceny znovu zpřístupní.
Bez průběhového měření totiž podle Neděly nemá dynamický ceník praktický přínos. Domácnost totiž nemůže nasměrovat svou spotřebu na dobu, kdy je cena elektřiny nižší. Ať už rozloží spotřebu během dne jakkoli, bude se vždy počítat podle typového diagramu dodávky elektřiny.
Debata o jaderných a uhelných zdrojích
Skepse k posilování role státu energetice vyplula na povrch už během první části debaty, která se týkala jaderné energetiky. Ivan Adamec zde uvedl, že stoprocentní ovládnutí ČEZ státem považuje za špatnou cestu. „Díky minoritním akcionářům je v ČEZ relativní pořádek. Položil bych jinou otázku. Dokážete si představit, jak by ČEZ vypadal, kdyby nedošlo k jeho částečné privatizaci? Já si to představit dovedu, znám stoprocentně státní podniky, které dopadly velmi špatně,“ upozornil Adamec.
Totéž platí o prostřední části debaty, která se točila okolo konce uhelných elektráren a rizik s tím souvisejících. Opakovaně zde zazněl názor, že by vláda neměla likvidovat uhelnou energetiku pomocí pevně stanoveného časového termínu, ale měla by umožnit provoz uhelných bloků do doby, než za ně budeme mít odpovídající náhradu. Avšak liberální přístup k energetice má své limity – řada účastníků debaty by ráda podpořila udržení uhelných bloků či výstavbu plynových elektráren s pomocí kapacitních plateb.
Ekonomický deník již v minulých dnech vydal také zprávy shrnující vystoupení Reného Neděly (Státní energetická koncepce je skoro hotová, na počátku února začne připomínkové řízení), předsedy NSS Karla Šimky (Regulace jaderné energetiky je v zajetí politické a ekonomické nejistoty) a členky Rady ERÚ Markéty Zemanové (Trh s energiemi by mohl pročistit cejch dodavatele. ERÚ navrhuje zpřísnění vydávání licencí obchodníkům) a vrchního ředitele sekce ochrany klimatu MŽP Petra Holuba (Je potřeba připravit až 800 věží větrných elektráren do roku 2030).
David Tramba
