Neděle, 1. srpna, 2021

Energetika dává nemocnicím prostor, jak ušetřit. Samotná opatření nestačí, nezbytný je i energetický management

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ať už nemocnice pro své energetické projekty chtějí získat dotaci, nebo je hradí z vlastních prostředků, vložené investice se dříve nebo později vrátí. Odborníci upozorňují, že kromě samotných úprav a cílených opatření je důležité energetické toky i nadále sledovat a mít přesný přehled, jak a na co se energie ve zdravotnickém zařízení spotřebovávají. Díky konferenci Energetika ve zdravotnictví si nemocnice mohly udělat jasno v tom, kde nejčastěji dochází k energetickým únikům a jak nastavit jednotlivá opatření, tak aby z nich mohly co nejvíce těžit.

Jedno z dílčích, a nejen u nemocnic často oblíbených energetických opatření představují fotovoltaické elektrárny. Mohou generovat nejen úspory, ale v případě energetických přebytků i výdělek. Pokud vedení nemocnice nad instalací fotovoltaických panelů uvažuje, nabízí se otázka, zda by nebylo výhodnější řešit energetická opatření více komplexně.

Otázka návratnosti investic

„Je třeba podívat se na to, co má nemocnice na vstupu a jaké mají být výstupy. Nejde jen o fotovoltaiku, v nemocnicích je obecně třeba řešit zásobování teplem či osvětlení,“ vysvětluje technický ředitel Lama solar technologies Jindřich Stuchlý.

Rozhodne-li se nemocnice sluneční energii pro své potřeby využít, jako první krok se doporučuje studie proveditelnosti. Ta by měla odpovědět nejen na otázky týkající se správného výkonu elektrárny a jejích technických parametrů, ale i výše nutných investic a výnosů. Připojení fotovoltaiky do rozvodné sítě je pak třeba konzultovat přímo s příslušným distributorem elektrické energie.

Ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych, místopředseda představenstva Advance Energo Filip Ovčačík, technický ředitel Lama solar technologies Jindřich Stuchlý. Foto: Radek Čepelák

„Dalším nesmírně důležitým bodem je samotná energetická koncepce. Žádost o dotaci pak představuje velmi významný aspekt, který zároveň odpoví na otázku, zda má fotovoltaika pro nemocnici smysl,“ vysvětluje Jindřich Stuchlý a dodává, že v případě nevyužití dotačních prostředků je číslo ukazující na časovou návratnost investic zpravidla dvojciferné.

Z konkrétního případu umístění fotovoltaiky v diagnostickém komplexu a poliklinice Fakultní nemocnice Ostrava vyplývá, že prostá návratnost investice s uvažovanou cenou elektrické energie tři tisíce korun za jednu megawatthodinu je třináct let. Když nemocnice využije čtyřicetiprocentní dotaci, číslo se sníží na 7,7 let.

Snížení spotřeby a řešení úniků energií

Pečlivá příprava před samotnou realizací se většinou týká také místo, kde budou panely instalovány. Tím je většinou střecha, výjimkou však nejsou ani panely umístěné na plášti budovy. Kromě projektové dokumentace a samotné výstavby by nemocnice neměly zapomínat ani následný servis. Provoz zařízení by měl být v ideálním případě prakticky bezobslužný.

„Přínosy fotovoltaiky lze shrnout do třech základních bodů. V prvé řadě jde o snížení spotřeby, zároveň je to také obnovitelný zdroj energií a nemocnice tak mohou snížit výdaje na poplatky za elektrickou energii ze sítě,“ říká Jindřich Stuchlý. Zároveň doporučuje řešit i případnou akumulaci a také zálohu energií.

Ředitel odboru přímo řízených organizací MZČR Jan Michálek, ředitelka odboru investic a fondů EU MZČR Kateřina Grygarová, obchodní ředitel PREmium, Pražská energetika Petr Oppenheimer, náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych, místopředseda představenstva Advance Energo Filip Ovčačík. Foto: Radek Čepelák

Nejen snaha o úspory bývá pohnutkou k řešení energetiky v českých zdravotnických zařízení. Nemocnice, zvláště ty starší, se potýkají s úniky energií, ať už jde o teplo či medicinální plyny.

„Tato místa je třeba odhalit a nastavit opatření tak, aby se peníze neztrácely. To vše, společně s dalšími opatřeními, by měl někdo ve finále zastřešit. Nabízí se energetický management, který formou dispečinku veškeré energie pohlídá a bude sledovat, jak se s nimi nadále zachází. I takové opatření dokáže ušetřit nemalé peníze,“ říká místopředseda představenstva Advance Energo Filip Ovčačík.

A i on na konkrétním případu ukazuje, jak lze k energetickým opatřením přistoupit. 

„Jde o oblastní nemocnici zřizovanou krajem, která je spádová pro zhruba šedesát tisíc lidí. Původní budovy byly postaveny asi v roce 1944, nicméně jak je u nás typické, postupně docházelo k řadě různých přestaveb a přístaveb, rozšiřování a opravám. Kraj se proto rozhodl o komplexní řešení formou Energy Perfromance Contracting (EPC),“ říká Filip Ovčačík a doporučuje nemocnicím najít si kvalitního poradce, které je celý procesem provede nejen s ohledem na technické požadavky, ale také při žádosti o dotaci. 

Služby na klíč

Realizace pak zahrnuje vypracování návrhu, zpracování projektové dokumentace a následně i zajištění kompletní dokumentace pro výstavbu. Nemocnice proto nemusí řešit nic dalšího. I v tomto případě projekt nekončí předáním stavby – vybraná společnost se i nadále podílí na dalším chodu a dohlíží na to, jak opatření fungují. „Pak je snadno viditelné, jak se energetické toky změnily. Veškeré záruky za předem nadefinované úspory jsou pravidelně kontrolovány,“ dodává Filip Ovčačík.

Místopředseda představenstva Advance Energo Filip Ovčačík a technický ředitel Lama solar technologies Jindřich Stuchlý. Foto: Radek Čepelák

Zdravotnické zařízení zpravidla samo nejlépe dobře ví, kde mají největší energetické problémy. Konkrétní opatření, které chce do projektu zahrnout, by tak měl vzít dodavatel v potaz.

Jednotlivá opatření jdou ruku v ruce se stavební částí, lépe řečeno – jde o stavební a technologickou část. Konkrétně se může jednat o zateplení obvodového zdiva, výměnu oken či otopných soustav.

„Zadavatel si sám může nadefinovat, jaká kritéria jsou pro něj nejdůležitější, a v rámci výběrového řízení jim stanoví váhu. Zároveň vždy není pravidlem, že největší úspora je dosažena díky nejvyšší investici,“ upozorňuje Filip Ovčačík.

Na vlastní pěst

Jakkoli se na obdobné projekty doporučuje využití odborných společností, existují zdravotnická zařízení, která dokážou energetická opatření realizovat vlastními silami. Výborným příkladem je Rehabilitační ústav Kladruby. 

„Naší vizí je být ekonomicky zdatní, odborně výjimeční a v systému zdravotní péče neopominutelní.

Řešíme rostoucí mzdové náklady, ceny potravin, léků a především oblast energií. A právě energetika je tou jedinou oblastí, kterou můžeme svým způsobem ovlivnit,“ říká ředitel ústavu Josef Hendrych a popisuje, jakým způsobem generují energetické úspory.

Místopředseda představenstva Advance Energo Filip Ovčačík. Foto: Radek Čepelák

„Začali jsme sjednocením topných médií. Poté jsme se zaměřili na kondenzační kotle. Posléze jsme oslovili různé výrobce a dodavatele ohledně možných technologických řešení tepla. Objevili jsme kapilární systém, což je sít trubiček, které se umísťují pod sádrovou omítku a proudí v nich voda. Pro topení nám stačí udržovat v systému teplotu dva stupně plus a pro chlazení dva stupně minus,“ vysvětluje Josef Hendrych. 

Takto je možné v celém prostoru místnosti udržet konstantní požadovanou teplotu. Ústav systém vyzkoušel nejdříve jen v několika málo pokojích, a když se osvědčil, postupně jej rozšiřovali i do dalších částí. Kvůli vyšší potřebě chlazení v horkých letních dnech pořídili vlastní chladicí agregát, a nakonec k chlazení začali využívat vodu, kterou spotřebovávají jinde.

S dotací nebo bez

„Máme kondenzační kotle a ty mají nejvyšší účinnost, kdy je co možná nejmenší teplota zpátečky. K topení jsme tedy využili zpátečky od radiátorů a prostřednictvím směšovacího ventilu jsme vodu zchlazovali. Takže jsme za cenu spotřeby oběhových čerpadel topili,“ říká Josef Hendrych. 

Konference Energetika ve zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Obdobně pak systém využili i pro chlazení. Za účelem co možná nejširší diverzifikace zdrojů ústav instaloval kogenerační jednotku. Tu využívá i jako náhradní zdroj, takže v případě celodenního výpadku plně pokryje energetické potřeba zařízení. 

„Samozřejmě jsou oblasti a projekty, na které nejsme schopni dosáhnout. Pak přichází v úvahu jedině žádost o dotaci. Ale celou ekonomiku a energetiku máme postavenou na tom, aby byla přebytková a abychom měli dost zdrojů na pokrytí rostoucích nákladů i na rozvoj těchto zařízení,“ uzavírá Josef Hendrych.

Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter