Chcete nejprve tu špatnou, nebo dobrou zprávu? Studie zpracovaná evropským sdružením provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E varuje před nerovnováhou mezi spotřebou a výrobou elektřiny v prvním čtvrtletí příštího roku. Dobrá zpráva je, že v Česku ani jinde ve střední Evropě autoři studie větší problémy nečekají.
Do potíží se dostanou hlavně země na okraji Evropské unie. Největší riziko „stresových situací“ se očekává ve Francii, jižním Švédsku, Finsku a ostrovních zemích – v Irsku, na Maltě a Kypru. Těžké chvíle může způsobit hlavně kombinace tuhé zimy s omezenými dodávkami zemního plynu a černého uhlí a s neplánovanými výpadky v provozu jaderných bloků.
Česká republika patří mezi vzorné země s robustní energetikou, kde autoři studie vynucené omezování spotřeby či přímo blackout neočekávají. „Při běžných podmínkách pro provoz elektráren a při zachování dodávek plynu neočekáváme žádné větší potíže během zimy 2022/23,“ uvádí ve své analýze ENTSO-E. Dodává, že po celou zimu bude Česko exportérem elektřiny a bude tím pomáhat okolním zemím se zvládnutím náročného období.
Němci i Poláci nejspíš budou výpomoc ze zahraničí potřebovat. Jejich situaci totiž komplikuje omezený provoz černouhelných elektráren poté, co vstoupil v platnost celounijní zákaz dovozu uhlí z Ruska. Z Francie opakovaně přicházejí zprávy, že návrat jaderných bloků po opravě koroze na potrubí bude pomalejší, než se očekávalo. Francie tak bude v zimě závislá na pokrytí části spotřeby elektřiny importem.
Teď k jádru problému
ENTSO-E varuje také před možnými potížemi ve Skandinávii. Finskou situaci zkomplikovalo opožděné spouštění nového 1600megawattového jaderného bloku Olkiluoto 3. Zavinila jej technická závada – trhliny na čerpadlech vody pro turbinu. Jižní Švédsko bude muset zvládnout plánovanou odstávku jaderného bloku Ringhals 4, což bude znamenat výpadek 1120 MW výkonu během února a zvýšení závislosti na dodávkách z energeticky přebytkového středu a severu země.
Dopad na stabilitu dodávek bude mít také trvalé vyřazování jaderných bloků v provozu. V Německu se až po tuhých vyjednáváních ve vládní koalici podařilo prodloužit provoz tří zbývajících jaderných bloků aspoň z konce letošního prosince do poloviny dubna 2023. Odstavuje se také v Belgii, kde v září ukončil provoz blok Doel 3 a na počátku února má následovat blok Tihange 2 (každý s výkonem přes 1000 megawattů).
Aspoň malou náhradou za pět odstavených bloků bude třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce, který má začít naplno běžet od počátku příštího roku. Slovensko by se díky 470 MW nového výkonu mělo změnit z importéra na exportéra elektřiny.
David Tramba
