Ekonomika se letos propadne o 6,6 %. Příští rok poroste o 3,9 %

Pokles. Foto: www.pixabay.com

Ministerstvo financí České republiky zpracovalo na základě plánu nelegislativních prací pro 2. pololetí roku 2020 Makroekonomickou predikci České republiky (září 2020). Materiál shrnuje aktuální vývoj makroekonomických indikátorů české ekonomiky a prezentuje názor na vývoj těchto ukazatelů v letech budoucích. Makroekonomická predikce bude podle harmonogramu projednána a posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy dne 21. září 2020. Její scénář pak bude sloužit jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.

Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila v 1. pololetí 2020 mimořádně hlubokou recesi. V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že již nebudou přijímána další významná plošná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat, a šok do agregátní poptávky i nabídky by tak měl být pouze dočasný a jednorázový. Celkově pro rok 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 6,6 %. K hlubokému poklesu by mělo dojít ve všech složkách užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Oživení ekonomické aktivity by se mělo projevit v růstu HDP v roce 2021, který odhadujeme na 3,9 %.

Celou predikci ministerstva financí si lze stáhnout zde

„Vládou přijatá opatření na podporu ekonomiky a životní úrovně se promítají do reálných ekonomických čísel. Zvolený směr hospodářské politiky funguje a přináší ovoce. Ale ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla k predikci ministryně financí Alena Schillerová a dodala: „Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti.“

Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by letos měla klesnout zaměstnanost. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání řada opatření hospodářské politiky. Ekonomická situace by se měla výrazně promítnout i v dynamice výdělků, a to poklesem průměrné reálné mzdy v letošním roce i v roce 2021.

Hluboký propad ekonomické aktivity s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto v roce 2020 hospodaření veřejných financí se schodkem 6,4 % HDP a s růstem dluhu na úroveň 39,4 % HDP.

„Očekávané zadlužení bude stále o 5 procentních bodů nižší, než činil veřejný dluh v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce nadále mezi zeměmi s nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.

Makroekonomická predikce je zatížena řadou výrazně směrem dolů vychýlených rizik. Nejvýznamnějším rizikem je pochopitelně šíření nového typu koronaviru. Hospodářskou aktivitu by mohlo negativně ovlivnit i nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu.

-red-