Ve čtvrtek 22. října Evropská centrální banka rozhodne, jak dál na cestě kvantitativního uvolňování.
Portál Marketwatch připomíná, že ve čtvrtek 22. října se sejde Rada guvernérů Evropské centrální banky, aby rozhodla o nastavení měnověpolitických nástrojů. Otázka však nezní, zda bude měnit svou klíčovou úrokovou sazbu, která se nachází na technické nule, ale zda ještě více uvolní svou politiku kvantitativního uvolňování. Používání tohoto nástroje za sebou ještě nemá ani rok života a už se spekuluje o tom, že by si eurozóna zasloužila větší monetární stimul.
S tím, jak se zasedání ECB blíží, investoři spekulují daleko častěji o tom, kdy přijde masivnější kvantitativní uvolňování, než o tom, zda přijde. Tyto spekulace byly přiživeny nedávnou informací o tom, že se eurozóna propadla do deflace.
Primárním cílem Evropské centrální banky je zajištění cenové stability, což znamená držet roční míru inflace blízko hranice 2 %. To se podařilo naposled v lednu 2013, tedy před téměř třemi lety. Aktuálně se míra inflace nachází jednu desetinu procentního bodu pod nulou.
„Obnovení deflace v září vytváří na ECB tlak, aby posílila svá stimulační opatření, a to již na zasedání 22. října,“ řekl pro Marketwatch Howard Archer, hlavní ekonom IHS Global Insight. „Dalším opatřením by mělo velmi pravděpodobně být rozšíření kvantitativního uvolňování. Mario Draghi opakovaně říkal, že úrokové sazby již dosáhly své spodní hranice,“ dodal Archer.
Kvantitativní uvolňování, které ECB provádí od letošního března, má trvat přinejmenším do září příštího roku. Aktuálně tak do ekonomiky eurozóny míří skrze monetární „chrliče“ Evropské centrální banky 60 miliard eur měsíčně. Nicméně Draghi zdůraznil, že ECB je připravena zakročit, pokud by inflace byla příliš nízká.
Nicméně Archer, ani většina ostatních analytiků, neočekává, že by ECB rozšířila kvantitativní uvolňování už nyní. Proslýchají se totiž názory z řad představitelů různých centrálních bank, že je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné poctivě vyhodnotit, zda je třeba pouštět do ekonomiky ještě více eur, nebo zda je aktuální rozměr uvolňování dostačující.
Eurozóna však není jedinou ekonomickou velmocí, která čelí nízké inflaci či dokonce deflaci. Podobné problémy má ekonomika Velké Británie, kde se také objevila deflace, a Spojené státy, které měly meziroční inflaci v srpnu jen těsně nad nulou a data za září rovněž ukazují, že se inflace ponořila pod nulu.
V této souvislosti například David Bloom, hlavní analytik HSBC pro směnné kurzy, očekává, že ECB během následujících měsíců přijme nějaké opatření, které kvantitativní uvolňování zesílí. Obává se však, zda to bude mít nějaký efekt. „Oni už v ruce nemají žádnou další velkou bazuku. Už ji použili,“ říká Bloom.
Ve čtvrtek 22. října ve 13.45 středoevropského času ECB rozhodne a kolem 14.30 bychom se skrze tiskovou konferenci měli dozvědět nejen rozhodnutí, ale také jeho odůvodnění. Do té doby můžeme jen spekulovat.
-usi-
