Na letošní 34. mezinárodní výstavě obranného průmyslu MSPO v polských Kielcích se objevily mezi těžkou technikou dvě nenápadné novinky. Jeden dron létá stovky kilometrů daleko, druhý stroj se pak pohybuje po vláknu tenčím než lidský vlas. Oba působí nenápadně, ale odborníci tvrdí, že právě v těchto detailech se skrývá zásadní posun.

Co přesně Poláci na veletrhu představili? A proč se o těchto systémech mluví s takovým respektem?

Gladius 2: proudový útočný dron s ambicí překreslit mapu možností

Polský obranný kontraktor WB Group představil na výstavě MSPO 2026 nový útočný bezpilotní prostředek Gladius 2. Jde o proudový UAV s odhadovaným doletem až 250 kilometrů.

Dron využívá konfiguraci létajícího křídla, která snižuje radarovou stopu a také infračervený podpis. Maximální vzletová hmotnost činí zhruba 100 kilogramů. O pohon se stará polský turbojet, díky němuž dron vydrží letět více než hodinu. Operuje ve výškách 500 až 1500 metrů nad zemí a může vystoupat až do 5000 metrů nad mořem. Cestovní rychlost přesahuje 150 km/h.

Dron se vypouští z transportně‑startovacího kontejneru nebo z mobilního odpalovacího vozidla. Do bojové pohotovosti se dostane během pěti minut. Gladius 2 je součástí širšího průzkumně‑útočného systému Gladius.

Polské ozbrojené síly si podle dostupných informací systém už objednaly. Probíhá počáteční nízkosériová výroba, takže Gladius 2 vstupuje po krůčcích do reálné služby.

proudový dron
Nový proudový útočný dron Gladius 2 WARMATE 30 od skupiny WB Group, vystavený na veletrhu MSPO v Kielcích v Polsku. Foto: Army Recognition Group

FIBRAIN: dron řízený vláknem tenčím než vlas

Druhou výraznou novinku na MSPO představila řešovská společnost FIBRAIN. Působí jednoduše, ale stojí za ní vysoce pokročilá technologie. Firma ukázala systém komunikace operátora s dronem přes ultratenké optické vlákno, které je prakticky nedetekovatelné a odolné vůči rušení.

Antidronové systémy běžně ruší radiovou i satelitní komunikaci. To bezpilotním prostředkům znemožní plnit úkol. FIBRAIN však nabízí spojení „na kabelu“ – přes optické vlákno o tloušťce 0,25 mm, tedy tenčí než lidský vlas. Taková „nitka“ je pro protivníka prakticky neviditelná.

Podobné technologie se už používají na Ukrajině. FIBRAIN se vydal stejnou cestou. Ještě před několika lety se firma zaměřovala hlavně na výrobu optických kabelů pro telekomunikace. Situace ve světě a rostoucí poptávka po obranných produktech však vedení společnosti přiměly investovat do vývoje řešení pro armádu.

dron optické vákno
Bezpilotní prostředek řízený optickým vláknem. Ilustrační foto: U.S. Army

Na letošním MSPO představil FIBRAIN jeden z výsledků tohoto vývoje. Viceprezident společnosti Marcin Słowik popsal princip takto: „Z cívky připojené k dronu se během letu odvíjí optické vlákno o tloušťce 0,25 mm, tedy tenčí než lidský vlas. Vlákno je velmi odolné vůči tahu, takže jej nelze snadno přetrhnout. Může však prasknout, pokud se na něm vytvoří pevně utažená smyčka.“

Firma využívá velmi čisté křemičité sklo s přidáním germania, které se chemicky upravuje a tepelně zpracovává do podoby ultratenkých vláken. Ta se následně pokrývají akrylovou vrstvou pro zvýšení odolnosti. Na tomto základě FIBRAIN vyvinul nosné cívky pro drony se světelným vláknem o délce až 60 kilometrů. Kromě toho vyrábí vlastní drony a přenosné stanice pro jejich navigaci. Firma má také prototypy dronů s proudovým i elektrickým pohonem.

Technologie optického vlákna pro řízení dronů získává celosvětově stále větší popularitu. Zájem o ni podle FIBRAIN výrazně roste. Drony řízené přes optické vlákno jsou zcela odolné vůči rušení i systémům elektronického boje. Přenos dat přes světelný kabel navíc umožňuje vysokou propustnost, takže obraz z kamery je čistý, stabilní a bez zpoždění.

FIBRAIN má čtyři výrobní centra v Podkarpatském vojvodství. Patří mezi dvě evropské firmy a pouhých několik světových výrobců, kteří takové řešení nabízejí.

Polské drony vstupují do nejvyšší ligy

Gladius 2 posouvá možnosti útočných UAV díky proudovému motoru, nízké stopě a rychlé přípravě k letu. FIBRAIN zase dokazuje, že spojení mezi operátorem a dronem může být téměř nezničitelné. Obě technologie vznikly v Polsku a reagují na stejný trend: drony se staly klíčovým nástrojem moderního boje a jejich vývoj se zrychluje.

Armády po celém světě hledají způsoby, jak drony lépe ovládat, chránit a využívat. Polské novinky z MSPO 2026 ukazují, že odpověď může přijít z míst, kde by ji ještě před pár lety nikdo nehledal.