Vyšší poplatky za odběr podzemní vody se mohou promítnout do peněženek spotřebitelů. Kofola upozorňuje na možný růst cen nápojů, zatímco skupina Veolia vyčíslila, že její vodárenské společnosti zaplatí za podzemní vodu téměř o 259 milionů korun ročně více. Stát plánuje zvýšit poplatek za odběr podzemní vody ze 2 na 7 korun za 1 000 litrů.

Největší vodárenské společnosti Pražské vodovody a kanalizace ze skupiny Veolia náklady za nákup podzemní vody stoupnou podle výkonné ředitelky komunikace Marcely Dvořákové přibližně o 90 milionů korun za rok.

Větší dopad než u povrchových vod

Dopad do ceny vodného bude zhruba ve výši jedné koruny za metr krychlový. „Běžná domácnost navýšení nákladů tolik nepozná, protože se bude jednat přibližně o 160 Kč ročně,“ uvedla Dvořáková.

voda
Úpravna vody Želivka. Foto. PVK

Pokračovala, že pro všechny vodárenské společnosti skupiny Veolia celkový poplatek za odběr podzemní vody vroste ze 103,6 milionu korun ročně na 362,5 milionu korun ročně, tedy o 250 procent. „Změna této sazby má pro skupinu zásadně větší dopad než u povrchových vod,“ poznamenala.

Mohlo by vás zajímat

Do skupiny Veolia patří společnosti Pražské vodovody a kanalizace, Středočeské vodárny, Královéhradecká provozní, 1.SčV, Moravská vodárenská, RAVOS, Vodohospodářská společnost Rokycany. V roce 2025 celkem odebraly 51,8 milionu metrů krychlových podzemní vody, což je přes 65 procent celkově odebrané vody k úpravě na pitnou vodu.

Zdražování zvažují i Brněnské vodárny a kanalizace

Dopady na zvýšení tarifu vodného připouští v případě přijetí návrhu na zvýšení poplatku za odběr podzemní vody i společnost Brněnské vodárny a kanalizace. Podle mluvčí Renaty Hermanové firma využívá k zásobování odběratelů pitnou vodou kombinaci zdrojů podzemní a povrchové vody.

Množství vyrobené vody z podzemních zdrojů závisí podle Hermanové na jejich vydatnosti. V letech 2023 až 2025 vodárny využily 25,4 – 26 milionů krychlových vody za rok, což činilo přibližně 85 procent celkové výroby.

„V roce 2026, vzhledem k nepříznivým hydrologickým podmínkám, předpokládáme výrobu z podzemních zdrojů na úrovni 19 mil.m3/rok, pro rok 2027 pak 17 mil.m3/rok (55 procent z celkové výroby),“ uvedla mluvčí.

Podzemní zdroje společnost dopravuje I. a II. březovským přivaděčem z Březové nad Svitavou. Zdrojem povrchové surové vody je pak přehradní nádrž Vír. Surová povrchová voda se upravuje v úpravně vody Švařec.

Regulace a finanční zátěž

Navrhované zvýšení poplatků za odběr podzemní vody je podle Nikoly Bajerové ze společnosti Kofola ČeskoSlovensko poměrně výrazné. Spolu s nárůstem dalších vstupních surovin bude mít podle ní pravděpodobně vliv na výši spotřebitelských cen v nápojářském sektoru. Sektor čelí přitom podle Bajerové čelí opakovaně novým regulatorním a finančním zátěžím.

„Ochranu vodních zdrojů považujeme za zásadní. Byli bychom ale rádi, kdyby se místo dalších poplatků více podporovaly konkrétní investice do úspor vody a jejího zadržování v krajině,“ uvedla. Společnost se ale podle ní na rostoucí náklady snaží vždy primárně reagovat hledáním úspor uvnitř firmy, aby jejich dopady nemusela přenášet na zákazníky.

Narovnání cen vody

Společnost Mattoni ohledně případného navyšování cen zatím vyčkává. „Zatím jsme neučinili žádné rozhodnutí o tom, zda a případně jak se toto zvýšení poplatku za odběr podzemní vody promítne do cen dotčených výrobků,“ sdělila mluvčí Mattoni 1873 Lutfia Miňovská.

Zásadnější vliv na ceny mělo podle mluvčí spíše zvýšení DPH na nealkoholické nápoje od ledna 2024 s přímým dopadem na zvýšení cen základních potravin. „Nebylo správné a přispělo k další inflaci v České republice,“ upozornila.

Voda
Odběr podzemní vody by měl podle ministerstva zemědělství podražit. Foto: Česká geologická služba

Podzemní voda je v České republice výrazně levnější než povrchová. Za 1000 litrů podzemní vody se v současnosti platí 2 koruny za metr krychlový, u povrchové vody je to 5,20 až 9 korun. Rozdíl se přitom za 20 let nezměnil, přestože poplatky za povrchovou vodu se pravidelně zvyšovaly.

„Naším cílem není zdražovat lidem život, ale chránit zásoby pitné vody, bez kterých se v budoucnu neobejdeme. Zvýšení poplatku představuje půl haléře na litr. To je 0,005 koruny. U běžné domácnosti, které by se změna týkala, by případné zdražení bylo v řádu desítek korun měsíčně. Žádné dramatické částky,“ uvedl ke změnám premiér Andrej Babiš.

Vybrané peníze bude podle premiéra stát vracet zpátky do vodního hospodářství. Babiš jmenoval nové vodní zdroje, propojování vodárenských soustav, vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod.