Pátek, 20. května, 2022

Dopravní krizový manuál pro příští pandemii. Členské státy musí postupovat jednotně a koordinovaně, upozorňují dopravci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Letecký provoz na úrovni 55 procent a snížení počtu cestujících o více než 70 procent a až o devadesát procent cestujících méně v železniční dopravě. Čísla za loňský rok ve srovnání s tím předchozím ukazují, že pandemie měla na segment dopravy zcela zásadní dopad. Evropská unie proto reagovala celou řadou opatření, která měla pomoci nejen k bezpečné mobilitě, ale také třeba k zajištění nepřetržitého provozu nákladní dopravy na celém jejím území. Získané zkušenosti chce proto využít a připravit se tak na možné budoucí krize. Dopravci opatření vítají, ale stěžují si na to, že mnoho států uplatňovalo podmínky různě, což způsobovalo komplikace. Domáhají se proto jednotného postupu.

Nekoordinované politické reakce v době pandemie oslabily účinnost reakce Evropské unie na řešení krize. Kvůli nedostatečné spolupráci byla regionální a mezinárodní reakce obtížnější, než by tomu bylo za jiných okolností. Některá opatření představovala rizika pro integritu vnitřního trhu. Tak shrnuje opatření v dopravě v době pandemie Evropská komise a přichází s iniciativou Pohotovostní plán pro dopravu. Ten má zlepšit koordinaci politické reakce, lépe odvětví dopravy připravit na podobné události a předejít narušení jednotného trhu. Veřejná konzultace potrvá do 26. října.

Lepší koordinace

Maďarské aerolinky Wizzair v rámci připomínkového řízení upozornily, že logika užívaná jednotlivými vládami při zavádění nových omezení musí být sjednocena, včetně dalších souvisejících procesů.

S podobnou zpětnou vazbou přišla i německá organizace BGL: „Zkušenosti s pandemií covid-19 ukázaly, že v budoucích pandemických a krizových situacích je pro zachování evropských dodavatelských řetězců naléhavě zapotřebí lepší evropské koordinace.“

„Potřebujeme, aby byl proces v případě potřeby aktivován bez prodlení podle jasného, ​​přesného a sdíleného plánu krizového řízení. Pokud jde o opatření a možná omezení, je naléhavě zapotřebí koordinovaný a harmonizovaný přístup všech členských států,“ přidala se asociace European Road Haulers Association (UETR).

Fungovalo to?

Zvýšená flexibilita poplatků, opožděné provádění unijních pravidel či prodloužení platnosti licencí a certifikátů. Tyto akce v době pandemie měly pomoci k zachování vnitřního trhu nákladní dopravy a pracovníků v dopravě, ale i k zajištění mezinárodní dopravy a bezpečné mobility. Například díky iniciativě Green Lanes (Zelené pruhy) se do značné míry podařilo zajistit nepřetržitý nákladní provoz na území Evropské unie. 

Podle Evropské komise je nyní třeba posoudit, co z použitých opatření fungovalo a co ne. Přestože tento plán nemá legislativní povahu, týká se článků 91 a 100 v hlavě VI Smlouvy o fungování Evropské unie, která se věnuje dopravě.

Na evropské úrovni již sice existují koordinační struktury, nicméně současná pandemie ukázala jistá omezení. Nová iniciativa tak v oblasti dopravy prozkoumá zlepšení včasného sdílení informací a koordinaci na úrovni Evropské unii.

Prověří i to, zda je třeba zavést další legislativní změny, poskytnout další pokyny nebo politická doporučení. Legislativní návrhy budou podléhat samostatným iniciativám.

Nepřiměřená zátěž pro letecké společnosti

Letečtí dopravci upozornili na to, že se po nich v době pandemie požadovalo ověřování různých dokumentů, jako jsou potvrzení o očkování či různé formuláře.

„Letecké společnosti nepřebírají plnou odpovědnost za ověřování dokumentů. Když pandemie vypukla, odpovědnost za kontrolu a stoprocentně přesné ověření pasů, dokladů o zkouškách, očkování a formulářů o pohybu cestujících byla přesunuta na letecké společnosti, protože hraniční kontrola nebyla schopna tyto procesy podpořit. To kladlo na letecké společnosti nespravedlivou zátěž,“ stěžují si aerolinky Wizzair.

Dopravce dodává, že další komplikace pak způsobila různá pravidla uplatňovaná v jednotlivých státech či nová pravidla s často okamžitou platností. Navrhuje proto zavedení povinných postupů kontrol. Ohrazuje se i proti značné podpoře poskytované tradičním dopravcům.

Narušení hospodářské soutěže

„Jsou zapotřebí přísnější opatření, aby se zabránilo odměňování společností s neudržitelnými obchodními modely. Místo toho by měli být hlavními účastníky vládní pomoci provozovatelé letišť, poskytovatelé pozemních služeb nebo letecké navigační služby, aby se profesionálům zabránilo v opouštění průmyslu,“ uvedl v připomínce Wizzair.

Finský letecký dopravce Finnair zase podoktnul, že nekoordinované a občas nepřiměřené uzavření letového provozu a omezení cestování ze strany členských států tvrdě narazilo na základní zásadu volného pohybu. To následně vedlo k nerovným podmínkám mezi leteckými dopravci a narušení hospodářské soutěže.

„Pohotovostní plán by měl také zahájit legislativní procesy za účelem stanovení závazných kritérií pro uložení omezení provozu a cestování v celé Evropské unii. Stejně tak by měla být zavedena celounijní opatření s jasným právním základem, vhodnými databázemi a formáty a spouštěcími mechanismy, které by zajistily volný pohyb a pokračování podnikání i během krize,“ uvedl Finnair.

Přeprava zboží za jasných podmínek

K zavedení jasných pravidel vybízí i silniční nákladní dopravci, které byly během pandemie klíčové a udržovaly Evropu v pohybu.

„Aby bylo možné v budoucnosti rychle reagovat, je nutný pohotovostní plán a zrychlený rozhodovací proces, jehož výsledkem budou závazná pravidla. Pokud jde o opatření a možná omezení, je naléhavě zapotřebí koordinovaný a harmonizovaný přístup všech členských států,“ uvádí UETR.

Podle asociace by měl být výsledkem jednotný prostor s harmonizovanými a závaznými pravidly a harmonizovaným prováděním ve všech členských státech. Společnosti v silniční nákladní dopravě totiž potřebují jistotu a rovné podmínky, aby mohly i nadále dodávat zboží.

Německá organizace BGL k tomu uvedla, že důležitým opatřením je osvobození zaměstnanců v dopravním sektoru od karantény a testovacích povinností při překračování hranic z pracovních důvodů.

Naslouchání dopravcům

Komise při přípravě plánu počítá s rozsáhlými veřejnými konzultacemi. Chce při nich naslouchat každodenním zkušenostem se zvládáním pandemie. Zaměří se přitom na shromáždění informací od provozovatelů silniční, železniční, letecké, vnitrozemské vodní a námořní dopravy. Ke konzultacím budou zároveň vyzvány i národní, regionální a místní správy, stejně jako správní orgány sousedních zemí.

Získaná zpětná vazba má posloužit k přípravě krizového manuálu, jehož součástí budou jak konkrétní opatření ke zmírnění negativního dopadu na odvětví dopravy, ale také na cestující a vnitřní trh v případě krize.

Na cestující se sníženou mobilitou se zapomnělo

Slovenská Národní platforma proti bariérám se připojila s návrhem, aby součástí materiálu byla také edukace záchranných složek a zaměstnanců dopravních společností, které přicházejí do styku s cestujícími s omezenou mobilitou, aby bylo jasné, jak s nimi manipulovat v případě mimořádných událostí.

„Na Slovensku už se tím zaobíráme a zjišťujeme, že s tímto faktorem možných následných ohrožení života a majetku nikdo nepočítá,“ uvedla v zaslané připomínce platforma.

Od konce srpna do 28. září, kdy bylo možné se k návrhu plánu vyjadřovat, obdržela Evropská komise celkem 24 připomínek jak přímo od dopravců, tak od různých asociací a sdružení. Veřejná konzultace trvá do 26. října.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter