Posoudit navrhovaný rozsah právní úpravy, zvážit model investorského financování rozšířit zákon na oblast přeměn obchodních společností, změnit způsob využití nevyzvednutých peněz nebo zvážit dvě varianty řešení otázky možnosti vedení vícero přihlašovacích hromadných řízení v téže věci. To jsou hlavní body, které Legislativní rada vlády rozporovala v návrhu zákona o hromadných žalobách, který v září vrátila Ministerstvu spravedlnosti k dopracování. Česká justice má text stanoviska k dispozici.
Vládní legislativci po zasedání, kdy jednali o návrhu zákona o hromadných žalobách, kritizovali jednak rozpory v návrhu, ale také to, že by bylo vhodné počkat na konečnou podobu směrnice Evropské unie o reprezentativních žalobách, která nyní prochází schvalovacím procesem. „Základní připomínka je, že dosud není platná evropská směrnice v této oblasti a že je tedy na místě počkat na její definitivní schválení,“ uvedl prorektor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a člen legislativní rady Aleš Gerloch.S návrhem na zavedení kolektivní ochrany práv spotřebitele ve všech unijních zemích přišla loni Evropská komise v rámci balíčku určeného na ochranu spotřebitele.
Zástupci členských zemí podpořili kompromisní návrh směrnice, který podle něho na druhé straně chrání obchodníky před neférovými požadavky zákazníků. Rada EU bude nyní vyjednávat o definitivním schválení směrnice s Evropským parlamentem. Návrh je proti českému návrhu zákona o hromadných žalobách výrazně „měkčí“ a odborníci se tolik neobávají o jeho zneužitelnost v rámci konkurenčního boje, jako u české varianty.
Nakonec měli odborníci v rámci písemného stanoviska pět zásadních výtek. Pracovní komise Legislativní rady vlády je podle finálního stanoviska toho názoru, že právní úpravu odhlašovacího hromadného řízení je vhodné použít pouze pro spotřebitelské spory, kdy by zákon měl stanovit spíše pozitivním výčtem případy využitelnosti právní úpravy. „Stejně tak, jako tomu bylo ve stanovisku Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona, je pracovní komise Legislativní rady vlády pro soukromé právo většinově toho názoru, že nová právní úprava by měla dopadat také na spory v oblasti přeměn obchodních společností, zejm. v případě sporů u práva na dorovnání při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, tak na případy tzv. squeez-outu podle zákona o obchodních korporacích,“ stojí ve stanovisku.
Stanovisko LRV si můžete stáhnout zde.
LRV také navrhuje variantní řešení u vícero přihlašovacích řízení v téže věci. První varianta počítá s nemožností paralelního vedení více přihlašovacích hromadných řízení, druhá pak možnost paralelního vedení více přihlašovacích hromadných řízení.
Nejčastější výhrady odborníků k návrhu zákona o hromadných žalobách
- investorský charakter
- nedokončená evropská směrnice o reprezentativních žalobách
- hrozba zneužití a byznys se žalobami
- absence praxe v právu kontinentálního typu
- opt-out (odhlašovací režim) a řízení s nejasně vymezeným předmětem
- nesoulad s civilním procesním právem
Již při projednávání věcného záměru zákona se Legislativní rada vlády shodla na tom, že by princip odměňování správce skupiny neměl být ve všech případech založen na postavení správce jako podnikatele, jehož předmětem podnikání je zprostředkovávat uplatňování nároků s kolektivním prvkem v hromadném řízení. „Toto postavení je spíše představitelné v režimu přihlašovacího hromadného řízení, naopak v případech režimu odhlašovacího hromadného řízení by byl vhodný jiný režim financování, který by zohledňoval smysl a účel tohoto řízení,“ uvádí legislativci.
Ke zvážení se nabízí otázka, zda je vhodné, aby nevyzvednutá suma složená do úschovy, která nebude vyplacena poškozeným, připadla státu, který je povinen ji využít na ochranu spotřebitele, a zda není vhodnější nevyzvednutou sumu vrátit povinnému.
Eva Paseková
Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
