Platnost zákona o dočasné ochraně uprchlíků kvůli válce na Ukrajině bude prodloužena. Alespoň s tím počítá novela zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Připomínkové řízení bylo již ukončeno. Vypořádání uplatněných zásadních připomínek by mělo proběhnout v týdnu od dnešního pondělka.
V souvislosti s vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, která začala dne 24. února 2022, Česká republika i v reakci na rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým byl na území Evropské unie aktivován mechanismus takzvané dočasné ochrany, přijala ve vztahu k uprchlíkům z Ukrajiny speciální zákon o dočasné ochraně.
Platnost tohoto zákona je však časově omezena, konkrétně pak do 31. března 2024. Zisk dočasné ochrany osvědčuje tzv. vízový štítek, který je dotčeným osobám vydáván s dobou platnosti do 31. března 2024, tedy jeho platnost odpovídá platnosti speciální právní úpravy, která byla pro tuto situaci přijata.
„Dosavadní průběh válečného konfliktu přitom nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů. I proto se jeví jako velmi pravděpodobné, že v rámci Evropské unie k dalšímu prodloužení dočasné ochrany o období jednoho roku. Na pracovních skupinách Rady Evropské unie panuje nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2025 shoda. Na politické úrovni by mělo být o prodloužení rozhodnuto do konce října tohoto roku. K tomuto prodloužení je již (oproti prvnímu prodloužení) podle směrnice EU o dočasné ochraně nutné aktivní rozhodnutí Rady Evropské unie a novela s touto podmínkou výslovně počítá. S ohledem na časový rámec však není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí Rady Evropské unie,“ uvádí předkladatel novely – ministerstvo vnitra.
Hlavním cílem předložené novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany, kteří se nacházejí na území České republiky, toto pobytové oprávnění, a to za určitých podmínek až do konce března 2025.
Novela se nevěnuje řešení ubytování osob s dočasnou ochranou, a to s ohledem na krátký čas, který uplynul od účinnosti posledních změn. Případné změny v této oblasti budou případně řešeny v souvislosti s novelizací zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, v gesci ministerstva práce a sociálních věcí.
Způsob prodloužení je předpokládán v podstatě totožný jako v roce 2023.
„Důvodem je vysoká efektivita tohoto postupu a minimum problémů, které se s jeho realizací jak na straně dotčených osob, tak na straně realizátora (ministerstvo vnitra) objevily. S ohledem na stále vysoký počet osob, jichž se tato změna týká, počítá návrh s tím, že proces prodlužování dočasné ochrany se opět rozloží do dvou etap a delšího časového období, neboť není možné, aby všem uprchlíkům byla dočasná ochrana prodloužena v jeden den. Povinnost elektronické registrace bude stanovena do 15. března 2024 a její součástí je výběr termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek osvědčující dočasnou ochranu až do 31. března 2025. K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2024. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne,“ uvádí dále resort Víta Rakušana (STAN).
Česká republika na své území přijala per capita (na hlavu – pozn. red.) nejvyšší či jeden z nejvyšších počtů uprchlíků z Ukrajiny v Evropské unii a na jejich podporu při začlenění do společnosti již byla realizována řada opatření.
„Do budoucna je cílem tuto pomoc dále zefektivnit a zacílit. Pro tyto účely je nezbytné získat potřebné statistické informace o složení a potřebách držitelů dočasné ochrany, kteří skutečně pobývají na území. Dosud realizované šetření a výzkumy (ať již ze strany orgánů státní správy, výzkumných institucí či mezinárodních organizací) byly vždy na dobrovolné bázi a pokryly pouze omezenou část dotčené populace. Výsledky tak dosud neposkytly ucelený obraz např. o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů dočasné ochrany v České republice a neumožnily v plném rozsahu vyhodnotit jejich situaci pro účely zacílení dalších integračních opatření a k ověření skutečnosti pobytu v České republice. Požadavek na komplexní sběr detailnějších statistických ukazatelů o složení ukrajinských uprchlíků byl vznesen mj. Poslaneckou sněmovnou v rámci projednávání legislativní úpravy předchozího prodloužení dočasné ochrany. Povinnou součástí registrace k prodloužení dočasné ochrany tak bude dotazník. Předmětem otázek budou objektivní ukazatele související s pobytem držitelů dočasné ochrany v České republice, které nemá Ministerstvo vnitra k dispozici. Údaje poskytnuté cizincem v dotazníku budou sloužit pro statistické účely s cílem podpory integračních opatření. Statistické výstupy mohou být dále sdíleny pro účely výkonu státní statistické služby, zveřejněny budou v anonymizované podobě,“ stojí v předkládací zprávě zákona.
Změna zákona o pobytu cizinců
Vedle plánů pro realizaci v oblasti integrace je třeba reagovat také na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je na místě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem.
„Vzhledem k tomu, že obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochrany nejsou vyhovující a dostatečně flexibilní, bude pro účely této asistence připraven samostatný speciální program, který bude předložen ke schválení vládě, která j nastaví jeho přesné parametry, vymezí finanční prostředky a rozhodne i o jeho aktivaci. V souvislosti se zjištěnými potřebami je přistoupeno i k novele zákona o pobytu cizinců, kde dochází k celkovému zpružnění současného nastavení systému asistovaných dobrovolných návratů,“ vysvětluje dále ministerstvo.
S ohledem na množství osob, kterým bylo vydáno vízum za účelem strpění (tedy nikoliv dočasná ochrana) v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, a s ohledem na nastavení účasti ve veřejném zdravotním pojištění držitelů dočasné ochrany jakožto primárního statusu, není vhodné, aby držitelé víza za účelem strpění měli výhodnější postavení než osoby s dočasnou ochranou. Dochází proto k návratu ke stávající podobě úpravy účasti ve veřejném zdravotním pojištění, která měla být změněna k 1. lednu 2024 novelou, která však byla připravována ještě před vypuknutím konfliktu.
Zvýšená poptávka po bydlení ve standardních bytech
Na základě podnětu ministerstva pro místní rozvoj je součástí návrhu novela zákona o Státním fondu podpory investic. S pokračující adaptací a integrací uprchlíků, a také z důvodu omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování, lze očekávat přetrvávající zvýšenou poptávku po bydlení ve standardních bytech. Časově omezená účinnost zákona o Státním fondu podpory investic pouze do 31. března 2024 však omezuje možnost systémového využití tohoto nástroje, proto je nutné toto časové omezení vypustit.
Novela zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, předpokládá, že od 1. září 2024 bude ukončena platnost některých výjimek přijatých v roce 2022 na podporu žáků a studentů přicházejících z Ukrajiny. Část výjimek bude zachována, ovšem pouze pro držitele dočasné ochrany pobývající na území České republiky po dobu kratší než jeden rok. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je na základě statistických údajů (počet ukrajinských žáků ve školách se nezvyšuje) přesvědčeno, že i díky 2 a půl roku trvající aplikaci intenzivní podpory ukrajinským žákům bude od školního roku 2024/2025 situace natolik stabilizovaná, že lze přistoupit k ukončení příslušných výjimek.
Nadlimity státního rozpočtu
V souvislosti s prodloužením dočasné ochrany do března 2025 je rovněž nezbytné zajistit prodloužení kapacit zajišťujících výkon agendy dočasné ochrany v rámci rezortu ministerstva vnitra včetně provozu zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany (stanoveno Usnesením vlády č. 115 z 15. února 2023 k provozu zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany po 1. 4. 2023). Nároky spojené se zajištěním výše uvedených kapacit ministr vnitra jsou uplatněny v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2024 (v rámci tzv. nadlimitů).
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády svým dopisem z 11. července 2023 povolil, že k návrhu zákona nemusí být provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA) a zároveň zkrátil lhůtu pro uplatnění připomínek v rámci mezirezortního připomínkového řízení na 15 pracovních dnů.
Vypořádání uplatněných zásadních připomínek by mělo proběhnout v týdnu od 28. srpna 2023.
Ministerstvo zdravotnictví řeší možnost zneužití
„Důvodová zpráva v části, která se zabývá předpokládanými hospodářskými a finančními dopady návrhu zákona, obsahuje pouze informace, které se vztahují k Ministerstvu vnitra. Prodloužení dočasné ochrany se však dotýká působnosti více resortů. Požadujeme tedy důvodovou zprávu doplnit o informaci, jaký finanční dopad se předpokládá v případě zbylých dotčených resortů. Pokud se nepředpokládají žádné dopady, měla by důvodová zpráva obsahovat i tuto informaci,“ vzneslo zásadní připomínku ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo zdravotnictví pak řeší jako zásadní věc případy státního příslušníka Ukrajiny, který je pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. který zdravotní pojišťovně doloží, že odcestoval na Ukrajinu.
„V souvislosti se zavedením povinnosti hradit pojistné po uplynutí 150 dnů pro osoby, které dovršily 18 let věku a současně nedovršily 65 let věku a nespadají do kategorie pojištěnců, za něž je plátcem pojistného stát, může být institut účelově zneužíván za účelem vyhnutí se povinnosti pojistné platit. V této souvislosti je nutné připomenout, že účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění je pro definované skupiny osob povinná a jedná se o systém založený na povinnosti platit pojistné. Sledovaným cílem změny režimu odhlašování ze systému veřejného zdravotního pojištění je tedy zamezit situacím, kdy se osoba odhlašuje čistě účelově, aby nemusela platit pojistné, ale zároveň zůstává na území ČR. Taková osoba neplatí pojistné, zároveň ale nemá nárok na úhradu poskytnuté péče. V případě nutnosti poskytnutí neodkladné péče, je tato péče samozřejmě poskytnuta, avšak náklady jsou zpravidla neúspěšně vymáhány po pacientovi,“ namítá ministerstvo zdravotnictví.
Zachovejte výjimku pro asistenty
Svaz měst a obcí České republiky pak požadujeme zachovat v zákoně výjimku z požadavku znalosti českého jazyka u pedagogických pracovníků z řad cizinců se znalostí ukrajinského jazyka.
„Obáváme se zejména o budoucnost pozice ukrajinského asistenta pedagoga, který je taktéž pedagogickým pracovníkem. Dle dat předkladatele působí celkem cca 740 (přepočtených úvazků) ukrajinských asistentů na 597 školách, kteří poskytují podporu cca 18 500 ukrajinským dětem a žákům. Důvodová zpráva potvrzuje, že se jedná o jeden z nejefektivnějších nástrojů na podporu integrace a vzdělávání ukrajinských žáků. Činnost ukrajinského asistenta pedagoga poskytuje většinou právě osoba bez kvalifikované znalosti českého jazyka,“ uvádí svaz.
Asociace krajů má řadu připomínek, řeší především ubytování a kontroly poskytovaných služeb.
„Kraje od počátku poskytování bezplatného ubytování upozorňovaly na to, že nepanují jednotné podmínky a standardy ubytování jak napříč jednotlivými kraji, tak i provozovateli. Je tedy zásadní, aby bylo konečně naplněno zmocnění vlády k vydání nařízení standardizujícího rozsah poskytovaných souvisejících služeb. Bude tím dosaženo centrálního řízení procesu uzavírání dohod s provozovateli. V neposlední řadě kraje opakovaně žádají o stanovení kontrolního rámce, který by měl reflektovat právě úpravu vzorové dohody a navazovat na ni. Jinými slovy řečeno, je potřeba sjednotit, k čemu se jednotliví provozovatelé zavazují, a dodržování těchto podmínek potom sjednoceně kontrolovat. Jde o ochranu všech stran, tj. jak provozovatelů, tak ubytovaných válečných uprchlíků, tak i státu, resp. krajů. Zároveň navrhujeme vypuštění zmocnění vlády pro stanovení kapacit ubytování v území, neboť toto ustanovení je poplatné okolnostem svého vzniku (krizová situace, hromadný příchod tisícovek osob denně a nutnost jejich redistribuce mezi kraje), uvádí v připomínkách Asociace krajů.
Ministerstvo zahraničních věcí pak do novely zákona navrhuje doplnit zakotvení situací, kdy nesplnění povinností týkajících se procesu prodlužování dočasné ochrany nepovede k zániku dočasné ochrany.
„A to minimálně v případech, kdy cizinci ve splnění příslušné povinnosti bránily okolnosti, které nemohl ovlivnit. Stávající úprava představuje riziko porušení principu nenavracení, který je obsažen v unijním i v mezinárodním právu,“ uvádí resort Jana Lipavského (Piráti).
Žádné navyšování výdajů pro vnitro
Tvrdě se ozvalo ministerstvo financí.
„K dopadům do státního rozpočtu požadujeme přehledně vyčíslit očekávané finanční (případně personální) dopady navrženého materiálu a to v jednotlivých dílčích požadavcích s vysvětlením. Z hlediska rozhodování politických představitelů je údaj o výdajích, respektive hospodářských dopadech, zásadní a přímo ovlivňuje jejich rozhodnutí. Zároveň je nezbytné tyto údaje posoudit v kontextu rozpočtových možností kapitoly, respektive relevantnosti požadavku. V této souvislosti dále upozorňujeme, že vzhledem k aktuálnímu stavu rozpočtu a konsolidačnímu úsilí vlády obecně požadujeme, aby si kapitoly zajistily případné požadavky v rámci svých limitů, bez dodatečných požadavků na státní rozpočet,“ uplatnil v připomínkách svoje právo resort Zbyňka Stanjury (ODS).
„Nesouhlasíme s jakýmkoliv případným zvýšením limitu v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy v kapitole ministerstvo vnitra (případně v dalších dotčených rozpočtových kapitolách). Veškeré takové potřeby je nutno zabezpečit v rámci v současnosti stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy, popřípadě v rámci aktualizovaných limitů stanovených v průběhu rozpočtových prací pro rok 2024 a léta následující… …Důvodová zpráva se v části dopadu na ostatní veřejné rozpočty nezmiňuje o dopadech na systém veřejného zdravotního pojištění, žádáme o doplnění,“ napsalo ministerstvo financí.
Jan Hrbáček
