INZERCE

Donátorství, dárcovství. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Dárcovství se u českých firem moc nenosí. Zástupci velkých společností chtějí větší daňové úlevy za dary

Dárcovství se věnuje až 75 % firem působících v Česku. Oblasti, jako je třeba řešení problémů bezdomovců nebo provoz azylových center,  jsou však občany i společnostmi opomíjeny. V absolutní hodnotě darů zaostáváme za zbytkem EU. Donátorství vyšších částek brání zejména daňové zatížení. Vyšším darům podle zprávy brání především daňové zatížení některých darů.

Zástupci velkých společností působících v České republice v rámci pracovní skupiny, ve které byly zastoupeny společnosti Tesco, KPMG, Vodafone a ČSOB, vypracovali společnou zprávu o stavu firemního dárcovství a ve srovnání se zbytkem EU silně zaostávají. Podle statistiky, kterou zpráva obsahuje, darovaly společnosti v Česku v roce 2013 „pouhých“ 157 milionů EUR, zatímco české domácnosti darovaly ve stejném roce 407 milionů EUR a tyto hodnoty se příliš nemění ani v jiných letech. Méně firmy darovaly pouze na Slovensku, kde firemní dary činily 63 milionů EUR. Pro srovnání je pak zajímavé uvést, že v populačně obdobně velkých státech je hodnota firemních darů významně vyšší. V Belgii činily firemní dary 378 milionů EUR, v Rakousku dokonce 468 milionů EUR.

Kromě dárcovství se společnosti působící v Česku zaměřují i na sponzoring, který je ale nutné od dárcovství odlišit, jelikož zde společnosti očekávají nějakou protihodnotu. Přestože není hodnota darů vysoká jako v okolních státech, není to zřejmě způsobeno lhostejností, která by v těchto firmách panovala. Přiložená data naznačují, že celých 77 % společností je nakloněno dárcovství a sponzoringu a 75 % z nich pak upřednostňuje dárcovství.

Rozvoji dárcovství v Česku brání několik věcí. „V současné době se podpora státu omezuje na možnost, aby si právnické osoby podle zákona o daních z příjmů odečetly od základu daně hodnotu bezúplatných plnění, poskytnutých na účely uvedené v § 20 odst. 8, a to do výše max. 10 % základu daně,“ uvádí zpráva k současné podobě podpory firemního dárcovství s odkazem na zákon o daních z příjmu. Podle firem jsou právě daně kamenem úrazu, zejména v oblasti nefinančních darů, kdy jsou firmy povinny platit daň z přidané hodnoty. Osvobození darů od DPH však není podle ministerstva financí možné, jelikož by se jednalo o nesystémovou výjimku, která by byla v rozporu s pravidly EU, která je povinna Česká republika dodržovat, ale ministerstvo nevyloučilo některé změny, které by mohly přinést možnost snížit odvod alespoň o některé položky.

Další překážkou je nedostatečná medializace a sociálního dopadu donátorů . „Firmy opakovaně zmiňují pocit nedostatku ocenění za svoji snahu v oblasti firemního dárcovství. Upozorňují na nevšímavost politiků, médií i orgánů státu. Často ani v místech, kam směřuje jejich podpora, nemají pocit ocenění u veřejnosti,“ prohlašují zástupci českých společností. Firmy také mají problémy s hledáním důvěryhodných institucí, kterým by mohly dary odvést a uvítaly by v tom pomoc státu.

Celých 93 % firem, které se věnují dárcovství,uvádějí jako své motivy snahu opravdu pomoci. Alespoň podle této ankety jsou tedy důvody zcela nezištné a nevyužívají dary pouze jako prostředek pro zajištění většího povědomí o společnosti.

Mezi nejčastějšími sektory, kam míří firemní dary, jsou práce s dětmi a handicapovanými. „Některé veřejně prospěšné oblasti však nemohou spoléhat na firemní a ani jiné soukromé zdroje, protože jde o oblasti, které jsou veřejností vnímány negativně nebo přinejmenším rozporuplně. Typickým příkladem je podpora Romů, řešení problémů bezdomovců, provoz azylových domů, problematika národnostních menšin a další,“ píší autoři ve zprávě o poznatcích, ke kterým došli na základě dotazů u 194 českých firem.

Michal Ožuch