Návrhy Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní, které mají upravit přerozdělování miliard mezi regiony, míří na jednání vlády. Už v připomínkovém řízení ale narazily. Ministerstva v čele s resortem financí kritizují dopady na státní rozpočet i chybné nastavení pravidel.
Pardubický kraj kritizuje, že současný systém rozpočtového určení daní neodpovídá reálnému výkonu krajských agend. Platí podle kraje již téměř 20 let, aniž by odrážel změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství.
„V neposlední řadě současnému systému rozpočtového určení daní chybí spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají menší kraje méně peněz,“ upozorňuje v jednom ze svých návrhů.
Počet obyvatel i délka silnic
Zastupitelstvo Pardubického kraje chce navýšit podíl krajů na vybraných daních z nynějších 10,23 procenta na 10,97 procenta. Navrhuje také upravit podmínky, podle nichž se vybrané peníze rozdělují mezi jednotlivé kraje. Podíly krajů se mají navíc pravidelně přepočítávat, podobně jako je tomu u obcí.
Systém by podle kraje mohl zohledňovat počet obyvatel, délku silnic druhé a třetí třídy, rozlohu a strukturu kraje. Dále pak počet výjezdových základen v kraji, počet žáků středních škol zřizovaných krajem nebo množství urgentních příjmů prvního typu v krajem zřizovaných nemocnicích. Všechny kraje by k tomu měly mít shodný vyrovnávací koeficient.
Cílem je hlavně zvýšení finanční stability krajů a spravedlivější sdílení daňových příjmů. Ze získané částky mají také čtyři miliardy směřovat na údržbu krajských silnic. Má o ně ale přijít Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
Čtěte také: Krajům chybí miliardy na silnice. Vláda s nimi nepočítá a bere i jinde
Mohlo by vás zajímat
„Částka ve výši cca čtyř miliard korun má kompenzovat dotaci na financování silnic II. a III. tříd ze SFDI, nicméně tato dotace v rozpočtu SFDI momentálně rozpočtována není. Pro státní rozpočet je tato další zátěž plynoucí z návrhu Pardubického kraje nepřijatelná,“ píše v připomínkách ministerstvo financí.
Ministerstvo dopravy ve svém negativním stanovisku uvádí, že peníze na údržbu silnic II. a III. třídy mají kraje podle návrhu získávat přímo z rozpočtového určení daní, zatímco fond dopravy by o uvedené čtyři miliardy přišel. Poukazuje přitom na to, že příjmy fondu v uvedené výši nejsou pevně určené na zmíněné komunikace II. a III. třídy, a stát by stejně musel dotaci fondu dopravy navýšit.
Kraje v minulosti čerpaly miliardy na rekonstrukce a údržbu silnic II. a III. třídy právě ze SFDI, to ale letos skončilo. Kraje opakovaně kritizovaly, že jim budou peníze v rozpočtech chybět a budou muset omezit péči o krajské silnice.
Chyběla by přesnější data
Ministerstvo financí doporučilo vládě přijmout k návrhům zastupitelstva Pardubického kraje nesouhlasné stanovisko. K sněmovnímu tisku číslo 140 uvádí, že návrh plně převzal multikriteriální model původního vládního návrhu kabinetu Petra Fialy (ODS), který ale neměl podporu všech krajů. Odmítly ho Ústecký a Moravskoslezský kraj. Sněmovna novelu před volbami nestihla projednat.
Ministerstvo dále uvedlo, že předložený návrh zákona oproti původnímu vládnímu návrhu neobsahuje přechod na přesnější data ze základního registru obyvatel, což je požadavek jak Svazu měst a obcí České republiky, tak i Českého statistického úřadu.
Miliarda navíc pro Prahu
Ministerstvo upozorňuje i na to, že Pardubický kraj zároveň předložil i sněmovní tisk s číslem 141, který přichází navíc s návrhem na vytvoření dodatečného podílu na sdílených daních ve prospěch hlavního města Prahy jako kraje. Ministerstvu financí se nelíbí, že by Praha měla dostat asi o miliardu korun navíc. „To je však v kontextu dynamického vývoje daňových příjmů hl. m. Prahy posledních let zcela neodůvodnitelné,“ tvrdí ministerstvo. Resort financí varuje před dopadem do státního rozpočtu v rozsahu přibližně 10 miliard korun.
Dodává, že návrh kraje vychází z neplatného právního stavu. Poukazuje na to, že se novelou zákona o rozpočtovém určení daní s účinnosti od letošního ledna navýšil objem sdílených daní pro kraje.
Změnila se také konstrukce výpočtu, a to v souvislosti s přesunem financování nepedagogické práce a části ostatních neinvestičních výdajů na kraje a obce.
Méně peněz pro školství
Nesouhlasné stanovisko navrhuje vládě přijmout i ministerstvo školství. K úpravě rozpočtového určení daní vztahující se na oblast školství předkladatel podle resortu školství přistupuje bez jasných důvodů. Návrh snižuje podle úřadu takzvaný „školský koeficient“ z aktuálních 7,78 procenta na 4 procenta.
„Tato váha není schopna zajistit adekvátní finanční prostředky na financování nepedagogické práce, která by tímto byla podfinancována v rozpočtovém určení daní krajů o 5,3 mld. Kč,“ varuje i ministerstvo financí.
Obě novely pardubického zastupitelstva projedná vláda jako celek a vydá k nim své doporučení. Poté je dostanou k projednání poslanci.
Na potřebu změny rozpočtového nastavení daní upozorňují kraje opakovaně. V loňském roce část z nich předložila do Poslanecké sněmovny vlastní návrhy na přerozdělení daní. Šlo o Liberecký, Jihomoravský, Karlovarský, Pardubický, Středočeský a Zlínský kraj.
