Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) čelí v poslední době kritice ze všech stran. Tentokrát se do něj opírá ministerstvo průmyslu kormidlované Janem Mládkem (ČSSD). Jde o miliardy.
„Průmysl“ si stěžuje, že „finance“ nestíhají vypisovat zakázky na likvidaci starých ekologických zátěží po těžbě. V roce 2007 vyčlenila tehdejší vláda 20 miliard korun z výnosů privatizace na postupnou likvidaci ekologických zátěží vzniklých před privatizací těžebních podniků. Tyto peníze měly být vyčerpány do roku 2018. „S přihlédnutím k nízkému tempu Ministerstva financí při zadávání veřejných zakázek na realizaci sanačních a revitalizačních projektů lze konstatovat, že se tento stanovený záměr nepodaří naplnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto navrhuje dokončení programu odstraňování škod vzniklých v souvislosti s těžební činností před privatizací těžebních společností v souvislosti s restrukturalizací hutnictví a na revitalizaci ve vymezeném území Moravskoslezského kraje časově neomezovat,“ uvádí se ve z právě MPO pro jednání kabinetu Bohuslava Sobotky, kterou má Ekonomický deník k dispozici.
MPO mělo za úkol k seznamu prioritních lokalit na dokončení revitalizace, který byl schválen v roce 2013, připravit harmonogram zadávání veřejných zakázek a předat jen ministerstvu financí. „Pro letošní rok se pro severozápadních Čechy počítá se zadáním 5 veřejných zakázek o předpokládané hodnotě cca 456 mil. Kč. Pro oblast Moravskoslezského kraje se počítá se zadáním 5 veřejných zakázek o předpokládané hodnotě cca 763 mil. Kč,“ píší ve zprávě úředníci ministerstva průmyslu.
Deset zakázek ročně je údajně kapacita, kterou zvládnou administrovat pověření úředníci ministerstva financí. To se však MPO hrubě nelíbí. „Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu je však k zadání veřejné zakázky předáno Ministerstvu financí již dalších 21 prioritních projektů, proto považujeme tempo deseti zakázek ročně za nepřijatelné, zejména vzhledem k tomu, že je vládě předkládáno dalších 84 prioritních projektů ke schválení,“ píše ministerstvo průmyslu a obchodu v materiálu pro vládu. Úředníci proto požadují, aby jim a kolegům z ministerstva financí (respektive jejich šéfům – ministrům) vláda nařídila zpracovávat 25 zakázek ročně. „Při zachování tempa zadávání veřejných zakázek na jejich realizaci by tento proces trval nejméně dalších 8 let. Tento stav je pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako garanta dokončení revitalizace předmětných území, nepřijatelný,“ odhalují skutečnost. autoři zprávy.
Zajímavé tedy bude sledovat, jestli Andrej Babiš bude na navýšení počtu zpracovávaných zakázek reagovat navýšením počtu úředníků na ministerstvu financí, nebo jestli zůstane u svého oblíbeného „všechna opatření je zapotřebí uplatňovat bez dodatečných nároků na státní rozpočet striktně v rámci limitů mzdových prostředků vyčleněných v jednotlivých rozpočtových kapitolách.“ Jak uvedlo před nedávnem MF ČR k požadavkům jednotlivých resortů na lepší platy pro „ajťáky“
„všechna opatření je zapotřebí uplatňovat bez dodatečných nároků na státní rozpočet striktně v rámci limitů mzdových prostředků vyčleněných v jednotlivých rozpočtových kapitolách.“
Meziresortní komise k řešení těžebně ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji k 31. 12. 2015 posoudila, schválila a doporučila k realizaci celkem 334 projektů, projektových záměrů a materiálů koncepčního charakteru s předpokládanými finančními náklady ve výši 15,059 mld. Kč (tento údaj je nutno považovat za orientační, protože u v současnosti nerealizovaných projektů se jedná pouze o předpoklad finančních nákladů). Supervizní činnost na realizovaných projektech představuje částku 180 mil. Kč. Reálně vyčerpané finanční prostředky u 209 projektů s ukončenou realizací činí 9,126 mld. Kč a u 33 projektů v realizaci je to 2,636 mld. Kč. Zbývající finanční částka potřebná k dofinancování realizovaných projektů dle realizačních smluv činí 0,520 mld. Kč. Odhad finanční částky potřebné k dofinancování projektů schválených meziresortní komisí a projektů schválených dosud pouze na zpracování projektové dokumentace, u kterých nedošlo k výběru zhotovitele, činí 2,496 mld. Kč.
„Je nutno také uvést, že se na Ministerstvo průmyslu a obchodu obracejí zástupci předkladatelů (starostové, primátoři, předsedové sdružení obcí, zástupci Hospodářské a sociální rady ÚK) s dotazy na termín zadání veřejné zakázky a s tím související předpokládaný termín zahájení realizace. Upozorňují, že do přípravy vložili nemalé finanční prostředky (projektová dokumentace, výkup pozemků, zřízení věcných břemen). U některých projektů může dojít k propadnutí stavebního povolení. Dále informují, že na revitalizační projekty (spodní stavba – inženýrské sítě) navazují projekty výstavby, které jsou hrazeny z různých zdrojů, jejichž čerpání je časově omezeno. To se týká i projektů, které nebyly schváleny jako projekty prioritní,“ upozorňuje zpráva MPO.
Jiří Reichl
K tématu kritiky ministerstva financí čtěte více:
Zdravotnický deník: Němeček za tři, Babiš propadá
Deset kauz vyhovujících Babišovým zájmům
Česku hrozí pokuty kvůli skluzu s implementací práva EU. Největším hříšníkem je Babišův rezort
