Úterý, 30. listopadu, 2021

Zdravotnický deník: Němeček za tři, Babiš propadá

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministr financí Andrej Babiš, v reakci na požadavky České lékařské komory, na zásadní zvýšení mezd lékařů, přešel do ofenzívy. Kritizuje ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka  a dovolává se nadnárodních autorit. Přitom u nich sám propadá.

Kolegové ze sesterského portálu Zdravotnický deník se proto rozhodli podívat na zprávy a stanoviska institucí, na které se Babiš odvolává. Jsou to Evropská komise (EK), OECD a WHO. Ekonomický deník výsledky jejich práce přetiskuje ve zkrácené podobě. Celý článek šéfredaktora Tomáše Cikrta si můžete přečíst zde.

Začínáme zprávou, kterou pro Evropskou komisi vypracovali její úředníci a poslali na konci února do Česka. Podle naší analýzy textu zprávy jí Andrej Babiš chápe poněkud zkresleně (není to poprvé, podobně zacházel i se Studií o korupci, jak jsme psali již v roce 2014). Navíc stejná zpráva hodnotí plnění doporučení pro zdravotnictví z minulého období jako „určitý pokrok“, což bychom mohli přirovnat ke školní známce 3. Plnění několika doporučení v daňové oblasti, které má v přímé gesci ministr financí, mají však hodnocení stejné, či horší a v jednom „předmětu“ dokonce Andrej Babiš propadá.

„Nejsem sám, kdo kritizuje české zdravotnictví, kritizuje ho evropská komise i OECD,“ hřímal Andrej Babiš v Událostech České televize 14. dubna a pokračoval: „Oni říkají …sestřičky, lékaři … péče je výborná, problém je netransparentnost a hospodaření toho rezortu,“ a později ještě dodal: „Protože evropská komise nám to napsala, koncem února řekla, jaký je problém českého zdravotnictví a to je netransparentnost, neefektivní řízení, nehospodárnost.“ Z dalších vyjádření je zřejmé, že Andrej Babiš si myslí, že kdyby byl rezort lépe „řízen“, pod čímž si představuje výměnu ředitelů a centrální řízení všech nemocnic ministerstvem zdravotnictví a kdyby se v rezortu lépe hospodařilo (přestalo „kradnúť“), čímž zase myslí především centrální nákupy, české zdravotnictví by ušetřilo závratné peníze. „Stopro“, jak říká Babiš, by se podle něj dalo ušetřit až 10 procent, což ze současného objemu kolem 260 miliard by dalo pěkných 26 miliard korun a ty, kdyby se přesunuly na platy, jistě by lékařskou komoru na nějaký čas uspokojily. Rezervy v systému určitě jsou, ale nelze k nim dojít tak jednoduše, jak si představuje ministr financí. Ani Evropská komise taková jednoduchá řešení nenavrhuje a ani si netroufá vyčíslovat nějaké závratné úspory.  Co tedy české vládě skutečně napsala?

Pracovní dokument

Doufejme, že se díváme na stejný dokument, o jakém hovořil Andrej Babiš, ale těžko si představit, že by existoval ještě nějaký jiný ze stejné doby a s podobným obsahem. Pod hlavičkou Evropské komise je volně dostupný dokument datovaný v Bruselu 26. února pod názvem COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Country Report Czech Republic 2016. Čili je to Pracovní dokument úředníků Evropské komise, zpráva o České republice 2016. Jak se zdůrazňuje v jeho úvodu „nevytváří oficiální pozici Komise ani ji nepředjímá.“.

 

Růst veřejných výdajů na zdravotnictví (žlutá čára), důchody (tmavě modrá) a dlouhodobou péči (světle modrá) jako podíl na HDP. Zdroj: European Commission Ageing Report 2015

Růst veřejných výdajů na zdravotnictví (žlutá čára), důchody (tmavě modrá) a dlouhodobou péči (světle modrá) jako podíl na HDP. Zdroj: European Commission Ageing Report 2015

Zpráva se zabývá zdravotnictvím, stejně jako důchody, v kontextu veřejných financí, tedy zejména státního rozpočtu a veřejných výdajů. V úvodu hovoří o trendech, které představují riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Předpokládá, že podíl veřejných výdajů na zdravotnictví vůči hrubému domácímu produktu (HDP) poroste z 5,7 % v roce 2013 na 6,7 % v roce 2060. Nákladová efektivita zdravotnického odvětví zůstává „výzvou“ ačkoliv aktuální přijatá opatření „jdou správným směrem“. Za největší přednost zdravotnictví v Česku je ve zprávě opakovaně označena dobrá dostupnost péče.

Premianti v dostupnosti, slabší v efektivitě výdajů

Na zdravotnictví se více zaměřuje kapitola věnovaná rozpočtovému rámci a dlouhodobé fiskální udržitelnosti veřejných financí. Česko je z tohoto pohledu zemí ve středním riziku. Ono riziko představuje primárně stárnutí populace a s ním související předpokládané výdaje právě na zdravotnictví, ale také na důchody.

Zpráva Česko vyloženě chválí za to, že si v porovnání s ostatními členskými státy unie vede velmi dobře v dostupnosti zdravotní péče. Péče je snadno přístupná, protože jí v cestě neleží finanční překážky a také její časová a místní dostupnost je velice komfortní Autoři zprávy tuto českou přednost dávají do souvislosti se zlepšením zdraví populace. Mezi lety 2005 až 2013 se prodloužila tzv. léta ve zdraví o 4 roky a očekávaná délka života o 2 roky, a to u obou pohlaví. Zpráva připouští, že na zdravotní stav mají značný vliv faktory životního stylu. Současně ale připojuje graf, který dává do souvislosti délku života a výši výdajů dané země na zdravotnictví s tím, že to není sice závislost příčinná, ale vypovídá o efektivitě systému. A tu musí (nejen) Česko zlepšit.

Vztah mezi očekávanou délkou života a výdaji na zdravotnictví na hlavu, Česko označeno žlutě. Zdroj: Heijink R. et al. (2015). comparative efficiency of health systems corrected for selected lifestyle factors (Macelli report)
Vztah mezi očekávanou délkou života a výdaji na zdravotnictví na hlavu, Česko označeno žlutě. Zdroj: Heijink R. et al. (2015). comparative efficiency of health systems corrected for selected lifestyle factors (Macelli report)

Podle expertů Komise má zvážit, jak ukočíruje dlouhodobé výdaje na zdravotnictví.Veřejné výdaje jsou podle zprávy poměrně nízké (5,7 % HDP v porovnání s průměrem EU, který činí 6,9 % – údaj z roku 2013) a mají dlouhodobě stoupnout o jedno procento.

Zjednodušení daní: za pět

Zpráva je zakončena přílohami, z nichž nejdůležitější je ta, která shrnuje plnění cílů z minulého roku tzv. Country-specific recommendations (CSRs). Používá přitom hodnocení pokroku (progress) v pěti stupních (pořadí si můžete představit i jako známky ve škole): 1. plně implementováno, 2. zásadní pokrok (substantial progress), 3. určitý pokrok (some progress), 4. malý pokrok (limited) a 5. žádný pokrok (no progress).

První CSR se týkalo rozpočtu se zaměřením na „další zlepšení nákladové efektivity a řízení zdravotnictví“.  Jeho plnění je hodnoceno jako „určitý pokrok“ s tím, že se efektivita a řízení zlepšily, ale dost opatření je teprve v různých fázích zavádění, speciálně je jmenován nový systém úhrad (čímž se myslí v podstatě Restart DRG) a převod vybraných veřejných nemocnic na neziskové (tady ale vůbec není jasné, co si od této změny EK slibuje ve vztahu k ekonomické efektivitě). A to je všechno, nic víc ve zprávě na téma zdravotnictví není.

Mnohem více je tam úkolů pro rezort financí. Pan ministr financí tam sice dosáhl několikero „určitých pokroků“ (zmíněna je i elektronická evidenci tržeb), ale i jednoho pouze „malého pokroku“ (daňové zatížení lidí s nízkým příjem) a dokonce i jednoho nulového, či „žádného pokroku“ a to v oblasti zjednodušení daňového systému. Kdybychom to převedli na školní známky a přiřkli je velice zjednodušeně ministrům, pak Němeček je hodnocen pouze v jednom předmětu a ten má za tři (učitel mu ale věří, že ještě dodělá, co slíbil) a Babiš má několik trojek, jednu čtyřku a jednu pětku. Když už tedy ministr financí volá po tom, aby ministr zdravotnictví začal svůj rezort „konečně řídit“, protože nás kritizuje Evropská komise, měl by možná nejprve zlepšit sám, aby u stejné instituce nepropadal.

Tomáš Cikrt, šéfredaktor, Zdravotnický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter