Středa, 25. května, 2022

Čtyři varianty, jak řešit dopravu na periferiích. Někde už chystají chytré služby „na zavolání“

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Každodenní dojíždění na delší vzdálenosti za prací i službami a často nedostatečný počet spojů veřejné dopravy. Život v řadě periferních oblastí vzdálených od velkých sídel závisí zejména na kvalitě dopravní obslužnosti. Každý kraj ale má svá specifika a dopravu si zpravidla řeší podle vlastních potřeb a možností. Třeba ve Středočeském kraji chtějí začít využívat sdílenou dopravu nebo autobusy, které si lidé sami zavolají prostřednictvím chytrých technologií.

Čtyři možnosti, jak řešit současný stav okrajových částí jednotlivých krajů. Nabízí je stát prostřednictvím strategického dokumentu Dopravní politika na období od současnosti až do roku 2027. Z některých krajů zaznívá, že ani jedna z nich neodpovídá současné situaci, jinde si budou řešit dopravu „po svém“. A inovativně.

Přestupy, carpooling i carsharing

Rozlohou největší kraj České republiky zajišťuje dopravu napříč téměř jedenácti tisíci čtverečními kilometry. Veřejnou dopravu ve Středočeském kraji obstarává více než 1 700 vlakových spojů na padesáti tratích a více přes sedm set autobusových linek.

Ve spolupráci s hlavním městem se aktuálně řeší jednotný integrovaný dopravní systém, který by měl cestujícím přinést kromě jednotného tarifu i zjednodušení plateb nebo zkrácení intervalů jednotlivých spojů či více bezbariérových spojů.

„Dopravní obslužnost je potřeba zajistit v rámci kraje celoplošně, avšak v rámci periferních oblastí je zřejmé, že se bude jednat o speciální režim, protože objemy cestujících nikdy nebudou dostatečné pro to, aby se plně naplnily autobusy či vlaky, které do těchto oblastí zajíždějí. Rozsah takové veřejné hromadné dopravy bude proto vždy v základu na té nižší úrovni,“ říká středočeský radní pro dopravu Petr Borecký.

Kraj proto zvažuje zavedení nových systémů na principu Mobility as a Service, což je poměrně nový způsob, jak se prostřednictvím moderních technologií přesouvat optimálně a „chytře“.

„Chceme, aby se veřejná doprava rozšířila i o další služby typu autobusy na zavolání či objednání, carsharing nebo carpooling. Stejně tak předpokládáme nárůst ve využívání cyklistiky a podporujeme kombinování individuální automobilové dopravy prostřednictvím přestupů na záchytných parkovištích P+R v přestupních dopravních bodech,“ vysvětluje záměry Petr Borecký.

Čtyři možnosti

Pokud se vrátíme zpět k navrženým variantám, první z nich představuje ponechání současného stavu, tedy zajištění pouze sociálních služeb veřejné dopravy.

Druhá z nich pak navrhuje alespoň hrubé přiblížení k režimu alternativy k individuální dopravě, což má představovat obsluhu obcí po celý pracovní den a ve špičkách v šedesátiminutových intervalech. V ostatních dnech by měl být takt minimálně sto dvacet minut. Zde se uvažuje o obsluze prostřednictvím malých autobusů, navázaných na páteřní linky systému regionální dopravy. Zároveň by se jednalo o variantu s většími nároky na financování.

K alternativní dopravě založené na individuální poptávce cestujících by se nejspíš přiklonil i Olomoucký kraj. Foto: Pixabay

Třetí možností, kterou by bylo možné uplatnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, je zavedení veřejné individuální dopravy druhé generace. Ta by měla poskytnout alternativní veřejnou službu k privátní individuální automobilové dopravě, která bude založena na elektricky poháněném vozidle.

Poslední varianta má platit pro hůře dostupné a řídce zalidněné oblasti. Zde se uvažuje o zavedení alternativních poptávkově orientovaných veřejných či poloveřejných, případně i soukromých dopravních služeb moderní koncepce. Tedy v podstatě zmíněná Mobility as a Service.

Nejsou Čechy jako Morava

K alternativní dopravě založené na individuální poptávce cestujících by se nejspíš přiklonil i Olomoucký kraj, přestože má dopravu výrazně zajištěnu i v periferních částech.

„Vždy je zajištěna doprava do škol a zaměstnání, k lékaři na nákupy a zpět. Ve večerních hodinách je to také návrat z kulturních akcí. Stejně tak platí i o víkendech. Ani jedna z uvedených variant neodpovídá současnému stavu v Olomouckém kraji, protože kraj zajišťuje i v těchto oblastech veřejnou dopravu na standardní úrovni. Pokud bychom se měli přiklonit k některé variantě, tak by to byla čtvrtá možnost,“ popisuje aktuální situaci v kraji hejtman Michal Zácha.

Moravskoslezský kraj říká, že problematika periferních oblastí je v dokumentu popsána spíše okrajově. „Nelze například zobecňovat, respektive dávat na stejnou úroveň problematiku periferních oblastí na severu Čech a na Severní Moravě. Na druhé straně je pravdou to, že obecná charakteristika periferních oblastí uvedená v materiálu v zásadě platí. Kraje však již dlouhodobě tuto problematiku zahrnují do svých plánů dopravní obslužnosti, ve kterých ji řeší zejména s ohledem na místní podmínky,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Radek Podstawka.

Dodává, že každá z uvedených variant má své opodstatnění a dovede si představit jejich využití. Nikoliv však plošně, ale na základě posouzeních vhodnosti v konkrétních lokalitách.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter