Co stojí za propadem ziskovosti Agrofertu? Nižší marže i nově získané chemičky v zahraničí

Vysoké marže v oboru zemědělství a potravinářství, které vylétly vzhůru po zahájení rusko-ukrajinské války, vydržely jen krátce. Důkazem může být loňský propad ziskovosti koncernu Agrofert, který nepřímo kontroluje bývalý premiér Andrej Babiš. Čistý zisk celé skupiny se propadl z 13 miliard korun v roce 2022 na loňských 2,1 miliardy korun. Jak je patrné z detailních výsledků skupiny, výsledek Agrofertu stáhly dolů hlavně nově koupené chemičky ze skupiny LAT Nitrogen.

Základní čísla, jako je pokles zisku a tržeb (meziročně o 14 procent na 212 miliard korun), zveřejnil Agrofert již na začátku července. Detailní čísla o loňském hospodaření však obsahuje až nedávno zveřejněná výroční zpráva za rok 2023. Nekonsolidované výsledky obsahují příspěvek jednotlivých firem k celkovému výsledku. Závody na výrobu syntetických hnojiv a další chemičky, které v minulých letech bývaly ziskové, se loni většinou propadly do ztráty.

Značný podíl na tom má růst cen elektřiny a zemního plynu, ale také příliv ruských syntetických hnojiv za dumpingové ceny na trh zemí Evropské unie, a ten evropským výrobcům včetně Agrofertu kazí byznys.

V minusu byly hlavně zahraniční chemičky

Týká se to hlavně dvou zahraničních chemiček, které v minulosti patřily mezi největší tahouny ziskovosti Agrofertu. Tedy slovenské Duslo a německý SKW Piesteritz. Největším generátorem ztrát však byly chemičky skupiny LAT Nitrogen v Rakousku, Německu a Francii, které Agrofert vlastní od poloviny loňského roku. Ty jen za druhou polovinu loňského roku prodělaly 2,6 miliardy korun; Agrofert to ve výroční zprávě vysvětluje mimo jiné přeceněním hodnoty emisních povolenek na reálnou výši.

Zhoršení finančních výsledků loni vykázala také většina hlavních dceřiných společností Agrofertu v České republice. Jejich zisky a ztráty shrnuje následující tabulka.

Výsledky českých podniků ze skupiny Agrofert

Akvizice skupiny LAT Nitrogen (dříve pod názvem Borealis) se projevila v rostoucím zadlužení skupiny Agrofert. Objem dluhu u bank se během loňského roku zvýšil z 32,2 miliardy na 47,1 miliardy korun. Mezi hlavní věřitele patří Komerční banka, UniCredit Bank, Česká spořitelna a slovenská Všeobecná úverová banka. Ze seznamu věřitelů naopak vypadly některé „exotické“ banky, jmenovitě Bank of China, United Taiwan Bank a Industrial and Commercial Bank of China.

Podobně jako v předchozích letech čerpal i loni Agrofert nemalé veřejné dotace. V roce 2023 přijal provozní dotace (hlavně na zemědělskou prvovýrobu) ve výši 1,94 miliardy korun a investiční dotace v objemu 239 milionů korun. Další vysoké dotace má Agrofert přislíbené do dalších let. Za zmínku stojí třeba investice chemičky Duslo do výroby zelené energie a bateriového úložiště, kterou Slovensko podpoří dotací ve výši 58,4 milionu eur (1,45 miliardy korun). Podobný, avšak řádově menší projekt, chystá Agrofert s veřejnou podporou také v lovosické Lovochemii.

Letos už „bude líp“

Jak budou vypadat letošní výsledky? „V porovnání s výsledkem za rok 2023 očekáváme zlepšení výkonnosti, a to zejména v segmentu výroby hnojiv, pro který byl rok 2023 obtížný kvůli nižší poptávce po hnojivech a také kvůli značnému poklesu prodejních cen hnojiv v první polovině roku 2023. Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických a úsporných opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie, a to zejména u společnosti DEZA,“ uvádí se ve výroční zprávě.

Agrofert se také „pochlubil“ výhodným prodejem chemičky Synthesia a mediální skupiny MAFRA investiční skupině Kaprain byznysmena Karla Pražáka. Obchod uzavřený loni v září byl vypořádán k 1. únoru. Zisk Agrofertu z této transakce dosáhne 5,2 miliardy korun.

David Tramba