Ceny nemovitostí budou zřejmě pro Českou národní banku po vypnutí intervencí jedním z nejžhavějších témat. Minimálně soudě podle rostoucí četnosti prezentací na toto téma mezi členy bankovní rady.
V posledních dnech se k tématu vysokých cen nemovitostí vyjadřovali oba dva viceguvernéři – Vladimír Tomšík i Mojmír Hampl. A dříve v průběhu měsíce Vojtěch Benda, který má blízko ke guvernérovi. Z dostupných prezentací se zdá, že ČNB má relativně jasno v tom, že ceny nemovitostí jsou již v tuto chvíli nadhodnocené. Není si jistá pouze tím o kolik a zda a jak na to reagovat. Podle prezentace Mojmíra Hampla to vypadá, že většina modelů ČNB zatím ukazuje jen na mírnou nadhodnocenost trhu – do 10 %.
To se ale může změnit, protože růst cen pravděpodobně bude v tomto roce pokračovat. Do této chvíle centrální banka reagovala na ceny nemovitostí pouze utahováním makro-obezřetnostní politiky – především různých limitů na poskytování hypoték. To spadá do jejího vidění světa, ve kterém je růst cen nemovitostí primárně rizikem pro finanční stabilitu a měla by tak na něj reagovat jiným nástrojem než úrokovými sazbami – ty by měly být rezervované pro cílování inflace. Na druhou stranu řada autorů i v ČNB zastává názor, že ceny nemovitostí by měly víc vstupovat do samotné spotřebitelské inflace a mohly by tím pádem víc ovlivňovat i nastavení úrokových sazeb. My s tím v tuto chvíli nepočítáme, pokud však bude rychlý růst cen nemovitostí pokračovat, může se situace změnit. Zatím věříme nadále, že úrokové sazby v Česku půjdou poprvé vzhůru až v příštím roce.
Jedním z faktorů by měla být i politika ECB, které se přes dobré výkony ekonomiky nebude chtít rychle otáčet kormidlo směrem k utaženější měnové politice. To včera ostatně potvrdil znovu Mario Draghi před Evropským parlamentem. Nenechal nikoho na pochybách o tom, že eurozóna podle jeho názoru ještě další stimul jednoduše potřebuje.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
