INZERCE

ČNB rozhodla: Euro bude dál za zhruba 27 korun

AKTUALIZUJEME | Česká národní banka dnes po svém pravidelném jednání o situační zprávě potvrdila, že chce dostát svému asymetrickému kurzovému závazku udržovat kurz koruny vůči euru poblíž hranice 27 korun za euro.

14:38 – Další oslabení koruny by přišlo, pokud by ČNB měla signály, že by domácí poptávka výrazně oslabovala, uvedl Miroslav Singer.

14:28 – Miroslav Singer bude odpovídat na novinářské dotazy.

14:24 – Zvyšování celkové zaměstnanosti překonává očekávání prognózy, říká guvernér ČNB, celkový objem mezd nezaostává za očekáváním a bude tak přispívat k růstu spotřebních výdajů. „Průmyslová produkce i stavební výroba se zvyšuje, tržby v maloobchodě rostou, zejména v automobilovém průmyslu a ostatních nepotravinářských odvětví.“

14:23 – „Růst HDP bude postupně zrychlovat až na 3 % v roce 2016,“ předpokládá Miroslav Singer.

14:19 – „Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat sazby na technické nule a udržovat kurzový závazek,“ říká guvernér ČNB Miroslav Singer. Bankovní rada je odhodlána posunout kurzový závazek výše, pokud by došlo k obnovení deflačních tlaků.

Závazek je asymetrický, což znamená, že naše centrální banka nebude bránit případnému oslabování koruny, ale zasáhne tehdy, když koruna bude posilovat pod hranici 27 korun. Kromě toho ponechala na nezměněné úrovni také své základní úrokové sazby, tedy diskotní a repo sazbu na úrovni 0,05 % a lombardní sazbu na 0,25 %.  

Guvernér ČNB Miroslav Singer
Guvernér ČNB Miroslav Singer

Dobrou zprávou je, že se Česká národní banka neodhodlala k zásahu, který by poslal korunu ještě níže, tedy někam k 28 či 29 korunám za euro. Aktuální kurz české koruny vůči euru by tedy měl zajistit postupné splnění inflačního cíle, kterým je koridor 1 až 3 % ročně. Současná míra inflace se nachází pod spodní hranicí tohoto koridoru. To je ostatně i důvod, proč česká centrální banka přistoupila k intervencím proti české koruně v listopadu roku 2013.

Co to znamená pro české firmy a české domácnosti? Pro domácí firmy a domácnosti to znamená dvě věci: firmy budou stále nakupovat zahraniční vstupy o přibližně 6 % dráž, než před listopadem 2013, importéři budou mít i nadále zhoršený odbyt zahraničního zboží na českém trhu, exportéři budou i nadále jásat, neboť jejich zboží bude v zahraničí o oněch 6 % levnější než před rokem a půl, domácnosti oslabený kurz koruny vůči euru pocítí krátkodobě až tehdy, vyjedou-li do eurozóny na dovolenou, či za nákupy. Dlouhodobý dopad oslabení koruny se dostaví, neboť domácí cenová hladina dříve nebo později zareaguje a poroste. Existují k tomu minimálně dvě uspokojivá vysvětlení: 1) předpovídá to ekonomická teorie, která říká, že existuje přímo úměrný vztah mezi tím, kolik peněz do odběhu pouští centrální banka a tím, jak rychle rostou ceny. Intervence proti koruně není nic jiného, než pouštění dodatečných korun do oběhu; 2) tím, že je koruna oslabena, klesá dovoz zahraničního zboží, nebo se dovážené zboží stane dražším. Tím bude vytvářet menší konkurenci zboží domácímu, a tak nebude důvod pro to, aby ceny domácího zboží zůstaly neměnné. Českou národní bankou kýžená inflace se tedy dostaví. Je to jen otázka času.

Dále je třeba mít na paměti, že na českou ekonomiku nepůsobí pouze vztah koruny vůči euru, ale i vůči americkému dolaru. Ten za poslední rok posílil vůči koruně přibližně o 25 %. To způsobí, že ropa a zemní plyn mohou právě o oněch 25 % zdražit. Zatím nám hraje do karet skutečnost, že dolarová cena ropy brent se za poslední rok snížila o přibližně 46 %. To však nemusí vydržet dlouho, jelikož za krátký čas začne motoristická sezóna, což požene poptávku po pohonných hmotách a tím i poptávku po ropě a její cenu vzhůru.

Česká národní banka však bude muset vydávat do oběhu více korun, než tomu ještě bylo například v letošním únoru. A to z důvodu, že se podobným způsobem rozhodla zasahovat také Evropská centrální banka. Ta již začátkem tohoto měsíce začala s intervenčními nákupy státních dluhopisů a bude v nich pokračovat přinejmenším do září příštího roku. Pomocí těchto nákupů chce každý měsíc vypouštět do ekonomiky eurozóny 60 miliard eur. To bude působit na oslabení kurzu eura vůči ostatním měnám, českou korunu nevyjímaje. Aby ČNB vliv této politiky eliminovala, musí na trh dodávat větší objem korun, čímž řízenou depreciaci eura de facto přebije. Inflace tak nakonec může začít růst rychleji a razantněji než by si naše centrální banka mohla přát.

Petr Musil, -of-