Korupční kauza v jihomoravské metropoli, v níž uvízli převážně politici hnutí ANO 2011, nabírá stále na obrátkách. Státní zastupitelství už napsalo obžalobu, ale kauza má i mimotrestní vývoj. Člen jedné ze zrušených brněnských místních organizací Zdeněk Boček se obrátil na rozhodčí a smírčí komisi hnutí kvůli tomu, že mu bylo zrušeno členství, aniž by měl s korupčním případem něco společného. „Ani v dobách normalizace se KSČ nezbavovala nepohodlných členů podobným způsobem, tedy plošnou decimací členské základny formou rušení celých organizací,“ tvrdí Boček. Komunistická strana Československa podle něj vylučovala či pozastavovala členství na základě individuálních rozhodnutí stranických orgánů následujících po pohovorech před prověrkovými komisemi podobně, podobně jak to stanoví jeden z článků stanov hnutí ANO 2011.
Předsednictvo hnutí ANO 2011 5. března zrušilo tři místní organizace: v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. „Organizace dlouhodobě nepostupovaly v souladu s principy hnutí,“ řekl k tomu ČTK místopředseda ANO a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál. Hnutí tak podle něj zareagovalo na personální propojení některých členů místních organizací se dvěma policejními vyšetřováními: mimo jiné s korupční kauzou na radnici Brno-střed s policejním krycím jménem Stoka, v níž figuruje bývalý politik ANO Jiří Švachula, a na napojení na „pochybné skupiny“ mimo hnutí.
Policie nedávno navrhla státnímu zástupci, aby Švachulu a další obviněné v souvislosti s údajnou korupcí na radnici Brno-střed obžaloval. A tak se podle informací Ekonomického deníku i stalo. Obžalováno má být 11 lidí. Státní zástupce tvrdí, že výše úplatků, které si skupina podle kriminalistů rozdělila, činí cca 33 milionů korun. Ovlivněny byly podle policie tamní veřejné zakázky v celkovém objemu za asi 328 milionů korun. Dotyční jsou obžalovaní z několika trestných činů, například z účasti v organizované skupině nebo z přijetí úplatku, podle informací Ekonomického deníku státní zástupce u Švachuly hodlá požadovat trest 15 let za mřížemi. Policejní razie se na radnici uskutečnila loni v březnu.
Jako komunisti
Proti nebývale razantní čistce v brněnských odnožích hnutí ANO se tvrdě postavil jeden z členů hnutí, který přišel o svou legitimaci kvůli rozhodnutí předsednictva – Zdeněk Boček. Ten se prostřednictvím právníka odvolal proti rozhodnutí o zrušení tří místních brněnských organizací k rozhodčí a smírčí komisi hnutí ANO. „Ani v dobách normalizace se KSČ nezbavovala nepohodlných členů podobným způsobem, tedy plošnou decimací členské základny formou rušení celých organizací,“ tvrdí Boček. Komunistická strana Československa podle něj vylučovala či pozastavovala členství na základě individuálních rozhodnutí stranických orgánů následujících po pohovorech před prověrkovými komisemi podobně, jak to stanoví jeden z článků stanov hnutí ANO 2011.
Zdeněk Boček rezolutně popírá, že by měl co kdy společného se známou korupční kauzou. „Taková argumentace je jednak nedoložená a jednak ve vztahu jak k odvolateli tak dalším členům hnutí, jejichž členství bylo napadeným rozhodnutím zrušeno, hrubě urážlivá a pomlouvačná. Je naprosto nepřípustné, aby přední brněnští funkcionáři hnutí bez jakýchkoliv věcných důkazů dávali do spojení neoznačené členy zrušených organizací s organizovanou trestnou činností v nichž vystupují ať již bývalí nebo v dané době i současní členové jiných, nerušených místních organizací a to způsobem, který všechny tak zvaně hází do jednoho pytle,“ zlobí se Boček.
Jako příklad nestandardních politických praktik pak Boček uvádí vyjádření bývalého brněnského primátora a místopředsedy hnutí ANO 2011 Petra Vokřála v médiích. „Z toho jak se např. v MfDnes vyjádřil bývalý primátor Vokřál, může čtenář nabýt dojmu, že s organizovanou trestnou činností v rámci Městské části Brno-střed v níž byl zapojen minimálně jeden z představitelů tamní organizace hnutí, měli co do činění i členové zrušených organizací, což je všechny ať již jednotlivě tak jako členy místní organizace hnutí výrazně poškozuje jak v politickém tak občanském životě. Přičemž pro takové tvrzení neexistují, žádné důkazy, kdy není známo, že by kdokoliv z členů rušených organizací byl jakkoliv do dané trestné činnosti zapojen nebo byl v dané souvislosti podezřelým, což se o jiných členech hnutí v dané době rozhodně říci nedá. Zde neobstojí ani případná argumentace o údajných jednotlivcích v jiných organizacích, které si ´lze pohlídat´,“ kritizuje Boček Vokřála.
Pokud tedy hnutí prosazuje kvůli korupční kauze zásadu „padni komu padni“, pak se měly podle Bočka rušit buď všechny dotčené místní organizace, nebo žádná a hnutí mělo prokázat svoji schopnost poukázat na ty, kdo na dané trestné činnosti podíleli. „Napadené rozhodnutí tedy jak samo o sobě, tak především v tom, co mu předcházelo, i následovalo, přímo porušuje zásadu legitimního očekávání. Zatímco v tvrzené souvislosti s kauzou Stoka jsou rušeny místní organizace ANO 2011 v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, kterých se daná trestní věc vůbec netýká, tak místní organizace ANO 2011 Brno-střed, z níž se rekrutoval mimo jiné i obviněný Švachula rušena nebyla. Stejně jako ty místní organizace, jejichž členy byli mimo jiné i osoby, které byly s danou kauzou mediálně spojovány. O zrušení místní organizace Brno-střed se neuvažuje ani nyní, kdy se mezi členy hnutí rozmáhá fáma o chystaném zrušení organizace Brno-sever, kdy skutečným důvodem mají být opět údajné opoziční postoje proti vedení krajské organizace hnutí. Pokud tedy předsednictvo postupovalo shora popsaným způsobem vůči místní organizaci odvolatele, mělo tak postupovat i vůči těm místním organizacím, z nichž pocházeli obžalovaní či podezřelí. Tím, že tak v rozporu se zásadou legitimního očekávání postupováno nebylo, jen nasvědčuje tomu, že důvodem rušení zmíněných místních organizací je jiný důvod, než uváděný,“ argumentuje Boček.
Bleskové rozhodnutí
„Zdeňka Bočka zastupuji. Klient se dle článku šest stanov odvolal proti zrušení místní organizace hnutí, neboť tím, že došlo ke zrušení místní organizace dle stanov zaniklo jeho členství. Klient tedy napadá zrušení místní organizace, neboť tímto rozhodnutím předsednictva došlo následně k zániku jeho členství v hnutí. Nevíme co se v hnutí odehrálo jak na místních úrovních či v Praze, neboť oznámení hlavní kanceláře hnutí o zrušení místní organizace bylo bleskem z čistého nebe, kterému nepředcházela žádná diskuse či jiné výtky, které by takový krok předsednictva signalizovaly. Tedy do poslední chvíle jsme neměli tušení, co se chystá a popravdě ani poté jsme žádné odůvodnění tohoto kroku nedostali,“ potvrdil informace Ekonomického deníku známý brněnský právník Radek Ondruš.
V rámci odvolání Boček, respektive jeho právník, navrhují revokaci (zrušení) usnesení předsednictva ANO 2011, kterým byla zrušena místní organizace, které byl Boček členem. „Tím by došlo k obnovení jeho členství v hnutí,“ vysvětluje Ondruš.
Ondruš zdůraznil, že jeho klient nebyl z hnutí vyloučen. „V případě vyloučení člena je zcela jiný postup, kdy k tomuto se vyjadřuje jak místní, tak i oblastní a krajská organizace a člen má možnost se k návrhu na jeho vyloučení vyjádřit též. Členství klienta v hnutí zaniklo poté, kdy rozhodnutím předsednictva byla zrušena místní organizace jíž byl členem. Dle stanov pak zrušením místní organizace zaniká všem členům zrušení organizace nejen členství v této organizaci ale členství v hnutí jako takovém. Není mně znám žádný srovnatelný příměr, kdy by spolu se zrušením organizace zanikalo členství i jejím členům, tím méně se pak nabízí historický příměr. Není mně známo, že by existovaly případy plošného ručení členství tímto způsobem. Klientovi nejsou známy důvody, proč byla jeho místní organizace zrušena a proto nejsou namístě z jeho strany žádné spekulace,“ vysvětluje Bočkův fatální nesouhlas s kroky předsednictva ANO 2011 dále Ondruš.
Na otázku, zda v rušení místních organizací sehráli roli dva brněnští lídři hnutí ANO 2011 Petr Vokřál a Taťána Malá, jak se šíří v politickém zákulisí, Ondruš zareagoval takto: „Není nám známo, kdo návrh na zrušení místní organizace hnutí podal ani nám není známo stanovisko krajské a oblastní organizace, tím méně pak aktivity jednotlivých funkcionářů hnutí, proto se k tomuto dotazu nemůžeme vyjádřit.“ V hnutí ANO sílí hlasy o pokusu opanovat brněnské ANO určitou skupinou lidí kolem Vokřála a Malé, jak se v politických kuloárech šíří, mimo jiné kvůli obrovským developerským aktivitám ve městě, které by se dle spekulací mohly dotknout mimo jiné areálu brněnského výstaviště. „Jelikož nám není známo, jakou roli oba jmenovaní ve věci zrušení místní organizace hrají, není namístě se k nim jakkoliv vyjadřovat či spekulovat,“ uvedl k těmto spekulacím právník Ondruš.
Zdeněk Boček je připraven v případě neúspěchu před rozhodčí a smírčí komisí hnutí dojít se svým, podle něj „neoprávněně zrušeným členstvím“ před soud. „Klient má zato, že bylo porušení jeho ústavní právo svobodně se sdružovat v politických stranách či hnutím a sám stanovy hnutí v ničem neporušil. K ochraně svých práv je připraven využít všech svých zákonných prostředků ochrany. K mediálním spekulacím, které zazněly klient důrazně odmítá jakoukoliv spojitost s trestní věci obviněného Švachuly a spol. – policejní akce Stoka, nikoho z této kauzy osobně nezná a není mu známo, že by s touto kauzou měla zrušená organizaci cokoliv společného. Je nutno zdůraznit, že se jedná o čiré mediální spekulace, kdy k dané problematice nebyl klient nikdy ze strany orgánů hnutí jakkoliv dotazován,“ uzavírá právník Ondruš.
Jan Hrbáček
