Nejkratší obchodování v historii, další výprodeje akcií, slábnoucí měna. To vše v noci na dnešek středoevropského času zažila Čína, která si připadala jako na tobogánu.
Čína zažila nejkratší obchodní den v celé 25-ti leté historii svého akciového trhu. Po 14 minutách a 17 sekundách bleskového akciového masakru byly trhy znovu zavřeny. Výprodeje podruhé v tomto týdnu aktivovaly nově zavedené pravidlo pro zastavení obchodování. Co si z toho vzít pro následující dny a týdny?
Předně to, že investoři opět ztrácí důvěru ve schopnost čínských autorit (ve světle prohlubujících se hospodářských potíží) stabilizovat trhy. Všem tedy vyvstávají vzpomínky na masivní výprodeje z léta 2015, kdy hlavní index propadl od června do srpna až o 45 %. Čína se pomocí všech myslitelných pravidel snaží zkomplikovat prodeje akcií a současně se snaží přímo stabilizovat juan intervencemi. Nic z toho ale nepomáhá a některá nově zavedená pravidla mohou paradoxně poslední výprodeje ještě urychlovat – strach z ukončení obchodování při poklesu větším než 7 % například paradoxně může na začátku seancí urychlovat prodejní paniku. Čína tak pod tlakem trhů bude asi v následujících týdnech dál dolaďovat a rozšiřovat pravidla seškrcující akciový trh a možná že pod tlakem okolností nakonec obnoví i přímé intervence na akciovém trhu.
I když se ale Číně podaří napětí na akciových trzích stabilizovat, je pravděpodobné, že juan bude dál slábnout. Současně můžeme vidět v důsledku čínských potíží další propad cen ropy – ta se dostala pod 33 USD za barel (nová 11-ti letá minima). Slabý juan a levná ropa v součtu znamenají pro Ameriku i Evropu nižší inflaci. Ta je sice na první pohled pozitivní – spotřebitelé ušetří za benzín a zboží dovážené z Číny. Především ECB ale bude bedlivě monitorovat, zda se současně čínské potíže nepromítají do nižších dlouhodobých inflačních očekávání (v tuto chvíli stabilní okolo 1,6 %) a růstových vyhlídek eurozóny (i zde je zatím obloha relativně jasná).
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
