Plánovaná česká továrna na výrobu baterií do elektromobilů, takzvaná gigafactory, by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin. To by mělo vystačit pro 400 až 800 tisíc osobních automobilů ročně. Záleží na technologii výrobce, respektive výrobců baterií z cínoveckého lithia, a potřebě kapacity finálních baterií. Uvedla to dnes mluvčí energetické společnosti ČEZ Barbora Peterová. V současném plánu projektu těžby lithia společnosti Geomet, ve které má polostátní ČEZ majoritní podíl, je podle ní vytěžení a následné zpracování 34,5 milionu tun rudy během 21 let od začátku těžby, která se plánuje na rok 2025.
„Zatím jsme neidentifikovali žádné zásadní překážky, které by budoucí těžbě a následnému zpracování bránily. Provádíme desítky zkušebních vrtů a pracujeme na finální ekonomické a technologické studii proveditelnosti. Ta má upřesnit závěry z předběžné studie proveditelnosti a přinést odpovědi na všechny důležité otázky. V zásadě na to, jak otevřít důl a jak těžit a jak pak z vytěženého materiálu získat lithium,“ řekla mluvčí ČEZu Peterová.
Konečné rozhodnutí by podle ní mělo padnout v roce 2023, pak by mohla následovat stavba závodu s tím, že zahájení těžby by bylo v roce 2025.
„Paralelně běží práce na povolovacích řízeních včetně běžícího procesu EIA (posudek vlivu na životní prostředí). Nyní čekáme na vyjádření ministerstva, které stanoví oblasti, na které se máme zaměřit při zpracování dokumentace vlivu stavby na životní prostředí,“ uvedla mluvčí.
Hodně velké plány
Investice za 50 až 60 miliard korun, rozsah produkce 40 až 55 gigawatthodin kapacity baterií pro elektromobily, start výroby nejdříve v roce 2025. Takové mají být po úterku parametry první plánované bateriové gigafactory v České republice.
Její vznik předpokládá memorandum o porozumění mezi společností ČEZ a vládou, které v úterý podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Zmíněný ČEZ by měl mít v plánované továrně roli menšinového akcionáře. Nabídnout by mohl vhodné lokality (nejlépe zatím vychází prostor po odstavené elektrárně Prunéřov I u Chomutova) a také dodávky zelené energie z plánovaných fotovoltaických parků v Ústeckém kraji.
„Počítáme s dodávkami lithia z Cínovce, kde bychom mohli začít těžit v polovině roku 2025,“ uvedl po podpisu memoranda Daniel Beneš.
Kdo tedy bude hlavním akcionářem první české gigafactory?
Ministerstvo průmyslu a ČEZ jednají se dvěma vážnými zájemci, kterými jsou německý Volkswagen a jihokorejské LG Chem. Dohodnout se aspoň s jedním partnerem chtějí na podzim. Podle slov vicepremiéra Havlíčka je možné, že se stát dohodne s oběma zájemci a Česko bude mít velkovýrobny baterií dvě. Možnosti investice v Česku sondují i další zájemci.
Aktivní roli v celém příběhu by měl sehrát také stát.
„Pomůžeme s výběrem lokality, náborem zaměstnanců i navázáním spolupráce s vědou a výzkumem,“ řekl Karel Havlíček.
Vláda počítá také s napojením nové gigafactory na železniční a dálniční síť či s poskytnutím investičních pobídek, například ve formě daňových úlev. Plánovaná gigafactory má nabídnout 2300 až 2500 přímých pracovních míst, ale také další tisíce mít v navazujících firmách a službách.
Pokud se partneři první (případně i druhé) bateriové gigafactory shodnou na výstavbě závodu v Česku, bude to znamenat zlom ve „smolném“ trendu posledních let. Zatímco v Německu, Polsku či Maďarsku již obří závody na výrobu baterií pro elektromobily či ukládání energie vyrostly, nebo jsou ve výstavbě, Česku se zatím podobné investice vyhýbaly.
Neprosadil se ani žádný z domácích výrobců velkokapacitních baterií. Největší ambice měl v tomto ohledu projekt HE3DA, který většina expertů a pozorovatelů dění v oboru označuje za zklamání či neseriózní záměr. Tématu baterií HE3DA ve v minulých týdnech a měsících Ekonomický deník opakovaně věnoval, upozornil na kauzy klíčových lidí za projektem (včetně Radomíra Pruse a Jaromíra Kučery) i na svérázný fundraising.
Pro výrobu baterií je důležité zprovoznit těžbu lithia v Krušných horách. Vedoucí odboru surovinového informačního systému České geologické služby Jaromír Starý dnes řekl, že v Česku je v současnosti evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia. Uvedl, že v České republice jsou proti dřívějším třem už jen zhruba dvě procenta světových zdrojů lithia.
„Průzkumy a přírůstky zdrojů ve světě pokračují,“ vysvětlil Starý.
V Česku je malé množství na ložisku ve Slavkovském lese a naprostá většina na Cínovci. „Předmětem dobývání budou nejbohatší a nejpřístupnější části cínoveckého ložiska,“ dodal.
(hrb, dtr, čtk)
