Skupina ČEZ obnovila po dvanáctileté přestávce výstavbu velkých pozemních solárních elektráren. První z nich, FVE Křižany, již vzniká v Libereckém kraji a po dokončení bude mít instalovaný výkon 4,3 MW. Jedná se o pilotní projekt před spuštěním výstavby fotovoltaických parků ve velkém, ČEZ jej platí zcela z vlastních zdrojů.
Jak doplnila mluvčí ČEZ Barbora Peterová, jedná se o pilotní projekt sloužící k ověření postupů při projektování, dodávky komponent, montáže a uvádění do provozu. Projekt je realizován bez dotace z Modernizačního fondu či jiného veřejného zdroje. „Samotná realizace byla zahájena v říjnu 2022, s připojením do sítě počítáme v průběhu srpna letošního roku. Plánovaná životnost této elektrárny je 30 let,“ uvedla Barbora Peterová.
Ještě v letošním roce plánuje ČEZ zahájit výstavbu několika velkých fotovoltaik, kterým byla přiznána dotace v rámci prvního dotačního kola Modernizačního fondu. „S ohledem na aktuálně běžící výběrová řízení a další nezbytné kroky včetně povolovacích procesů nelze v tuto chvíli specifikovat konkrétní projekty ani termíny jejich realizace,“ dodala mluvčí ČEZ.
Nejprve se to naučit, pak až stavět s dotací
ČEZ tak zvolil podobný postup jako konkurenční energetická skupina SUAS Group. Také ta postavila první fotovoltaický park bez dotace, tedy jen z vlastních prostředků. Jedná se o solární elektrárnu Lipnice na Sokolovsku o výkonu 2,7 megawattu, která je již dokončena; od konce února letošního roku má platnou licenci k výrobě elektřiny od Energetického regulačního úřadu.
Zatímco SUAS Group má na solární a větrné projekty vyhrazeny řádově jednotky miliard korun, ČEZ počítá s řádově vyššími penězi. Investiční plán, který ČEZ zveřejnil v nedávno publikované výroční zprávě, počítá s částkou 94 miliard korun během let 2023 až 2027. Z toho prvních 3,5 miliardy korun chce ČEZ investovat již v letošním roce.
ČEZ dále ve výroční zprávě uvedl, že do konce roku 2022 získal stavební povolení pro sedm projektů solárních elektráren o celkovém výkonu 49 MW. Jedná se o část projektů, které uspěly s žádostí o dotaci z první výzvy RES+ z Modernizačního fondu. Jak Ekonomický deník napsal loni v březnu, ČEZ v první vlně uspěl se 17 projekty v rozsahu zhruba 170 MW. Patří mezi ně i velké solární parky u Kadaně a Litvínova o velikosti 40 až 50 MW.
Štědré dotace z ModFondu
To je však jen „rozcvička“ před realizací projektů, které uspěly letos na jaře při dělení peněz z druhé výzvy programu RES+ Modernizačního fondu. Tady ČEZ získá dotace v celkové výši skoro 3,1 miliardy korun. Podpora se týká 24 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu zhruba 700 megawattů. Jedná se o investiční dotace, naopak po dobu provozu již tyto elektrárny budou prodávat elektřinu za tržních podmínek – tedy bez provozní dotace.
V seznamu úspěšných projektů zaujme jeden opravdový gigant: FVE Prunéřov I s dotací 1,04 miliardy korun. „Uvedený projekt patří mezi naše největší plánované instalace. Uvažovaný instalovaný výkon by měl být 243 MW, přičemž v praxi se jedná o několik FVE sloučených do jednoho přípojného místa. V současné chvíli jednáme o změně územního plánu a aktualizaci Zásad územního rozvoje,“ uvedla k projektu Barbora Peterová.
ČEZ naposledy ve velkém investoval do fotovoltaiky v letech 2009 a 2010, kdy si pořídil 10 velkých solárních parků o celkovém výkonu 125 MW. Tehdy však ČEZ nestavěl sám, ale pořizoval si již hotové projekty od různých developerů a překupníků. Následně se v médiích napsalo mnohé o nevýhodnosti těchto nákupů, některé z projektů (například FVE Ševětín a Vranovská Ves) se staly předmětem zájmu vyšetřovatelů.
David Tramba
